Brusel - Každý, kdo létá letadlem, takovou situaci už někdy zažil: letoun je odbaven, ale ještě půl hodinu čeká na ploše. Důvod? Příliš hustá doprava.
Jenže i linky pevně se držící letového řádu nejsou vůbec tak ekonomické, jak by se mohlo zdát. Evropský vzdušný prostor totiž stále kopíruje hranice států, a tak si střediska letového provozu předávají navádění letadel mezi sebou.
V sedmadvaceti státech EU dnes operuje 60 středisek, v celých USA, které ročně odbaví dvojnásobek letů, je to pouhá třetina.
Například na spoji z Bruselu do Prahy se postupně vystřídá pět středisek. Každý let po Evropě je tak v průměru o 49 kilometrů delší, než by bylo třeba. A u některých linek mezi menšími letišti, jako například Curych-Düsseldorf, jde téměř o dvě stě kilometrů navíc.
Více o létání v Evropě
Složitý systém řízení se také prodraží: zatímco pozemní obsluha letu po Spojených státech vyjde v průměru na 380 dolarů, srovnatelná linka po Evropě stojí na řízení 667 dolarů.
S tím vším by Evropská komise chtěla do dvou let skoncovat, a to v rámci druhé fáze projektu Jednotné evropské nebe, který ve středu odstartovala.
Do dvou let by tak mělo být nebe nad Evropou "rozparcelováno" na novou a jednodušší síť středisek letového řízení.
"Zkrátila by se tím doba letu a došlo by k napřímení letových tras," vysvětlil Aktuálně.cz mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma.
V ideálním případě by tak při letu Praha-Brusel figurovala kromě letištních věží jen dvě další střediska. "Optimalizace systému řízení je jedním z nejrozpracovanějších projektů v letecké dopravě," upozornil Klíma.
Ročně by tak evropské aerolinky podle propočtů Bruselu ušetřily dvě až tři miliardy eur na palivu. Navíc by efektivnější řízení letu přineslo o deset procent méně emisí oxidu uhličitého.
Antonio Tajani, místopředseda Evropské komise odpovědný za dopravu, upozorňuje ale i na praktické dopady projektu jednotného nebe. "Cestující budou mít větší naději, že doletí včas," řekl na tiskové konferenci.
