Praha - Začátek astronomického léta můžete letos oslavit tuto sobotu v 1 hodinu 59 minut 23 sekund letního času. Právě v tuto dobu dosáhne Slunce nejsevernějšího bodu své dráhy a vstoupí do znamení Raka.
Kromě toho se také severní polokoule Země nejvíc přikloní ke Slunci, a proto bude tato červnová sobota i letošním nejdelším dnem. „Slunce u nás setrvá 16 hodin 22 minut nad obzorem a jen 7 hodin 38 minut zbývá pro letní noc. Tak můžeme vysvětlit, proč jsou u nás noci v tomto období hodně světlé a úplně se nesetmí," vysvětluje Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.
Půlnoční Slunce
Pokud bychom se v Čechách dokázali vznést 280 kilometrů nad zemský povrch, mohli bychom vidět takzvané půlnoční Slunce. Na severním polárním kruhu nezapadne ani o půlnoci a bude se pomalu posouvat nad severním obzorem.
Pokud by se nám tedy povedlo dostat se vysoko nad Zemi, naskytla by se nám úchvatná podívaná. „Slunce by svítilo oslnivě a čistě bíle nad severem a ozařovalo by všechny umělé družice, které v té době nad střední Evropou prolétají. Díky záři tohoto půlnočního Slunce je v červnu i ze Země vidět nejvíc umělých družic. Vypadají jako hvězdy a naprosto tiše se pohybují všemi směry mezi skutečnými hvězdami," popisuje Příhoda.
Předbíhající slunovrat
Datum slunovratu však není pevné, někdy připadne už na dvacátého června. Příčin tohoto pohybu je víc. „Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, 5 hodin, 49 minut. Proto se okamžik letního slunovratu opožďuje každý následující rok o oněch přebývajících 5 hodin 49 min. Zařazením přestupného roku se okamžik letního slunovratu „předběhne" o 24 h mínus zmíněných 5 hodin 49 minut. To je 18 hodin 11 minut, a přitom se může datum letního slunovratu změnit na 20. červen.
Dalším důvodem jsou čtyřsetleté cykly gregoriánského kalendáře. V roce 2000 jsme vstoupili do nového cyklu a právě na začátku jednotlivých cyklů vznikají největší rozdíly. V první polovině jednadvacátého století tak slunovrat připadne na dvacátý červen celkem devětkrát. Vliv na "posun" slunovratu mají i pomalé změny zemské dráhy, díky kterým se dokonce prodlužuje léto. Do roku 3000 se prodlouží o šest hodin a 29 minut.
Umění a astronomie
Astronomie byla odvěkou inspirací pro umělce. Nejinak je tomu na observatoři Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, kam byly v letech 1998-2001 instalovány kamenné skulptury. Jedna z nich, Od slunovratu ke slunovratu, od Zdeňka Hůly, přímo využívá astronomických zákonitostí. Ve dnech, kdy se mění roční období, jí v pravé poledne pronikne sluneční paprsek. Pravé poledne tuto sobotu vychází na 13:02 letního času.
Čtěte také:
