Praha – Všechny automobily, které od letošního 1. listopadu opustí výrobní linky a budou prodávány v zemích Evropské unie, už musí mít systém pro měření tlaku vzduchu v pneumatikách (TPMS). Nařizují to unijní normy ES 661/2009 a ECE-R 64.
Od této povinnosti si Evropská unie slibuje, že ročně ušetří více než miliardu litrů pohonných hmot a zhruba 4,8 milionů tun oxidu uhličitého. Stejné nařízení platí už od roku 2006 v USA a experti se shodují, že přispělo také ke snížení počtu dopravních nehod a zmírnění jejich následků.
Řidičům nebo provozovatelům aut s nefunkčním systémem monitorování tlaku v pneumatikách sice nehrozí pokuta, policie vyřeší takové zjištění na místě „domluvou“. Takový vůz ale pak na stanici technické kontroly nezíská oprávnění k dalšímu provozování na veřejných komunikacích.
Zmíněné normy schválila Unie v roce 2009. Už dva roky přitom platí, že výrobci musí novým systémem vybavovat typy aut, které byly do výroby schváleny po 1. listopadu 2012. Nyní – od letošního listopadu – je tedy čeká pouze rozšíření povinné montáže těchto systémů na všechna auta pro evropský trh.
Na výběr jsou dva systémy
Výrobci mohou využít jeden ze dvou existujících systémů monitorování tlaku vzduchu v pneumatikách (TPMS).
První z nich je označován jako přímý a vyžaduje montáž tlakových senzorů na disk nebo na vnitřek pneumatiky. Senzory jsou propojené i s ventilkem. Pokud dojde k úniku vzduchu, informace se ihned zobrazí na přístrojovém ukazateli před řidičem. Ten se dozví nejen to, z jakého kola vzduch uniká, ale i aktuální hodnotu tlaku. Výhodou je také to, že řidič dostane informaci o tlaku vzduchu ve stojícím voze ještě před jízdou. Drobnou komplikací je, že pokud řidiči využívají dvě sady kol (zimní a letní), musí mít senzor na všech kolech. Tento systém využívají například Citroën, Ford, Hyundai, Peugeot a Renault.
Levnější variantou, pro řidiče méně komfortní, je systém nepřímého monitorování. Montují jej všechny značky koncernu Volkswagen, tudíž i Škoda, dále pak také Mercedes a BMW. Systém využívá elektronických asistenčních systémů ESP a ABS, které měří rychlost otáčení kol a jejich vibrace. V principu jde o to, že nafouknutá pneumatika má větší obvod než ta, z níž vzduch unikl. Informace o úniku se k řidiči dostane později než u přímého systému. Po dofouknutí či výměně kola navíc musí řidič provést resetování.
