Ženeva / Gran Sasso - Zlom ve fyzice se nekoná, alespoň prozatím. Nová studie totiž poměrně jasně ukázala velkou slabinu dat, podle nichž měli vědci pozorovat neutrina rychlejší než světlo.
Výsledky svých pozorování zveřejnili vědci z projektu OPERA v druhé polovině září. Pokud by se zjištění potvrdila, došlo by k vyvrácení Einsteinovy teorie relativity a obrovské změně v současné fyzice.
Podle měření trvala cesta neutrin z Ženevy k detektoru v Gran Sassu o šedesát miliardtin sekundy méně, než se očekávalo, pokud by letěla rychlostí světla.
Nedávný úspěšně provedený experiment testující přesnost měření času letu potom naklonil misky vah na stranu obhájců těchto výsledků. Vědci během něho vyslali z CERN paprsek ve velmi krátkých pulsech, což jim v důsledku umožnilo vykonat mnohem přesnější měření.
V Gran Sassu poté identifikovali kolem dvaceti neutrin, která byla jasně spojena s paprskem vyslaným z Ženevy.
Pozadu ovšem nezůstávají ani kritici původního experimentu. Například práce dvou bostonských fyziků, Andrewa Cohena a Sheldona Glashowa, ukázala, že pokud by neutrina skutečně překročila rychlost světla, musela by ztratit mnoho energie.
A to v důsledku děje, německy označovaného jako "bremsstrahlung" ("bremsen" znamená brzdit a "Strahlung" potom záření). Zjednodušeně řečeno označuje toto slovo záření vzniklé zrychlováním nabité částice.
V tomto případě se jedná o uvolnění elektronu a jeho protějšku, pozitronu. Většina neutrin, pohybujících se nadsvětelnou rychlostí, by tyto částice vyzářila.
To by znamenalo, že na konci své cesty by byl paprsek vyslaný z CERN zbaven vysokoenergetických neutrin. Pozorování těchto neutrin v Gran Sassu je tak v rozporu s tvrzením o nadsvětelné rychlosti.
Zpět na začátek?
Další ránu "do týla" tohoto pozorování pak přinesly výsledky experimentu ICARUS, provedeného dalším z týmů působících ve výzkumném středisku v Gran Sassu.
Rozbor jejich dat z roku 2010 ukázal, že neutrina nevykázala žádné odchylky, které by musely být pozorovány, pokud by překročila rychlost světla.
Cílem této práce bylo totiž najít záření odpovídající takzvanému Čerenkovovu záření, které vzniká, když se částice pohybuje v určitém prostředí rychleji než světlo.
Pozorování podobného záření by odpovídalo teorii Cohena a Glashowa. To, že neutrina nic podobného nevyzářila, tak odporuje tvrzení, že letěla nadsvětelnou rychlostí.
