Praha - Přestože po prezidentských volbách zaznívala tvrzení "neznám nikoho, kdo by volil jiného kandidáta než já", odrážely tyto výroky spíše názor jejich autorů než skutečnost.
Ukázal to první velký výzkum polarizace voličů, jejich uzavírání do názorových "bublin" a odlišností voličů uvnitř skupin oproti těm venku. Výzkum agentury Median získaly on-line deníky Aktuálně.cz a iHned.cz v exkluzivním předstihu.
Předností výzkumu je konkrétní vyčíslení řady teorií o tom, jak voličské bubliny fungují. Upřesňuje, kde se tyto teorie míjejí se skutečností, a poskytuje i vodítka, do jaké míry lze - alespoň v otázce volby prezidenta - skutečně mluvit o rozdělené společnosti.
Na jisté míře rozkolu se Češi shodnou, méně už ale na tom, kdo za něj může. Znát je to i z průzkumu: stoupenci Jiřího Drahoše i Miloše Zemana poměrně ve vysoké míře "vinili" právě protivníka svého favorita. Zemanovi příznivci ale zároveň soudili, že nemalý díl zodpovědnosti nese i současný prezident.
"Nové animozity a napětí tu totiž vznikají v době prosperity. Kdyby namísto ní přišla skutečná krize, nechtěl bych vidět, co by se teprve ve společnosti začalo dít," varoval v lednu po prezidentské volbě v rozhovoru pro HN politolog Tomáš Lebeda.
"V polarizaci společnosti nejde ani tak o to, že volby dopadnou zhruba 50 na 50, to je při dvou kandidátech častá věc. Podstatné je, že se části společnosti uzavírají. Oddělují se segmenty, v nichž je volba jednoho kandidáta samozřejmá a druhá často dost nepochopitelná," popisuje šéf výzkumu ve společnosti Median, sociolog Daniel Prokop.
Bubliny jsou obdobně velké
Výzkum, na němž se podílel, například ukázal, že příslušníků uzavřených bublin, v nichž naprostá většina volila Miloše Zemana či Jiřího Drahoše, je poměrně málo. Jak zemanovská, tak drahošovská bublina zabírá kolem patnácti procent obyvatel. Bublinu agentura Median definuje jako soubor lidí, kteří říkají, že některý z kandidátů převažuje v jejich okolí z více než 70 %.
"Lidé nacházející se uvnitř bublin se od zbytku voličů velmi liší z hlediska vnímání kandidátů, hodnocení debat a průběhu voleb. Kolují v nich jiné příběhy a interpretace a lze předpokládat, že právě tyhle skupiny jsou zdrojem více polarizujícího diskurzu třeba na sociálních sítích," hledá Prokop možné zdroje zesilující napětí, které volby provázely.
Výzkum připomíná dva jevy. Zaprvé se ukazuje, že původně nevyhraněné lidi ovlivňuje to, co je v jejich okolí standardem, zadruhé pak mají voliči sklon přeceňovat míru vyhraněnosti svého okolí. "Myslí si, že většina lidí volí stejně jako oni, protože se o volbách baví s podobně naladěnými lidmi," stojí ve výzkumu. Neplatí to ale pro všechny ve stejné míře.
I zemanovská bublina žije ve městech
Z lidí v "drahošovské" bublině, tedy bez většího kontaktu s voliči opačného názoru, tvoří poměrně velkou část ženy (65 %), obyvatelé měst nad sto tisíc obyvatel (38 %), z toho často z Prahy, ale možná poněkud překvapivě také obyvatelé malých obcí od jednoho do pěti tisíc obyvatel (31 %).
Velká část "zemanovské" bubliny se nachází v Moravskoslezském kraji (28 %), pětinu zemanovské bubliny ale tvořili obyvatelé měst s více než sto tisíci obyvateli.
Méně sebevědomí drahošovci
Zajímavý pohled nabídlo srovnání hodnocení televizních debat. U diskuse v ČT mezi Drahošovými voliči prakticky nebyly rozdíly ve vnímání debaty (u voličů v bublině zvítězil Drahoš v 58 % případů, u voličů mimo bublinu v 59 %, přičemž většinu dopočtu do stovky vždy tvořili nerozhodnutí).
Také u "nebublinových" voličů Miloše Zemana v této debatě zvítězil jejich favorit, a to u 60 % dotázaných. Jenže velký nárůst přišel u voličů uzavřených v zemanovské bublině: ti si byli vítězstvím svého favorita jisti ze 76 %. Podle Prokopa možná i proto, že Miloš Zeman v debatách lépe cílil na mobilizaci regionů a voličských skupin, v nichž byl silný.
V týdnu předcházejícím volbám pak rovné tři pětiny respondentů soudily, že volby vyhraje Miloš Zeman. Jen 28 % celkem věřilo Jiřímu Drahošovi.
