Konec brambor v Česku? Velká grafika ukazuje, jak se mění cena, spotřeba i pěstování
Jen málokterý Čech si dnes umí svůj týdenní jídelníček představit bez brambor. V Česku představují nejčastěji konzumovanou zeleninu, každý z nás sní v průměru ročně více jak 60 kilogramů brambor. Své místo mají na stole i ve sváteční dny, a to nejen v případě tradičního vánočního salátu. Přestože v tuzemsku je registrováno na 119 odrůd, osevní plocha se rok od roku zmenšuje. Loni zemědělci bramborami osázeli necelých 22 tisíc hektarů půdy. Soběstačnost naší země se v případě brambor pohybuje okolo 75 procent. České producenty brambor dostalo pod výraznější konkurenční tlak členství v EU, zároveň se jim ale otevřely dveře k evropským dotacím. Jen v roce 2022 vyplatil Státní zemědělský intervenční fond v rámci Společné zemědělské politiky EU českým zemědělcům celkem 38,9 miliardy korun.
Od Inků k bramborové válce
Už před pěti až osmi tisíci lety pěstovali brambory Inkové v jihoamerických Andách. Na území dnešního Peru, Bolívie a Chile vyšlechtili desítky odrůd.
Právě odtud brambory v 16. století na svých lodích do Evropy přivezli španělští dobyvatelé a nezávisle na nich i Angličané.
Trvalo skoro 200 let, než se brambory v Evropě rozšířily. Nejprve se pěstovaly jako okrasná rostlina, experimentovalo se s nimi i jako s léčivem.
Na evropských jídelních stolech se brambory začaly více prosazovat teprve v 18. století.
Do Čech se brambory dostaly nejspíš z Braniborska-Pruska. Původně se jim u nás také říkalo „branibory“.
Už během třicetileté války (1618–1648) je k nám zřejmě vozili mniši. Prostý lid je ale dlouho odmítal a krmil s nimi maximálně hospodářská zvířata.
Skutečného průlomu u českých hospodinek brambory dosáhly až na konci 18. století za vlády Marie Terezie. Přispěly k němu války a zejména hladomor v letech 1770–1772, který zapřičinily rozmary počasí.
Dlouhá zima a extrémní déšť zničily úrodu obilí. Během hladových let zemřely podle odhadů v Čechách a na Moravě statisíce lidí.
Levné brambory si najednou rychle našly oblibu, krmili se jimi i vojáci během tzv. bramborové války aneb války o bavorské dědictví v letech 1778–1779.
Foto: Shutterstock/Aktuálně.cz
Brambory v číslech
Zdroje: eagri.cz (1, 5), czso.cz (2, 3), vubhb.cz (4), a Tomáš Prouza, prezident SOCR (6)
Odrůdy
S prvními vlastními odrůdami brambor Češi přišli na začátku 19. století. K roku 2022 bylo ve státní odrůdové knize zapsáno celkem 119 odrůd brambor (v roce 2022 přidány tři nové odrůdy).
Dělí se do čtyř skupin podle vegetační délky
Velkým hitem ve šlechtění brambor jsou brambory různě barevné, které se k nám dostaly z Jižní Ameriky. Najdete mezi nimi kromě klasických žlutých i bílé, růžové, červené, fialové nebo modré. Známé jsou například odrůdy Blaue St. Gallen, Magenta Love nebo Violet Queen.
U odrůd se sleduje jejich odolnost proti chorobám a škůdcům, barva a pravidelnost tvaru, rychlost počátečního růstu natě, rychlost, jakou se tvoří hlízy, konzistence, struktura, moučnatost apod. Brambory se také dělí na konzumní a brambory pro výrobu škrobu.
Znáte varné typy?
Varný typA
Popispevné, velmi slabě moučnaté
Použitísaláty, vařené
Varný typB
Popispolopevné, polomoučné
Použitíuniverzální, přílohové
Varný typC
Popisměkké, moučnaté
Použitítěsta a kaše
Varný typD
Popishrubé, silně moučnaté
Použitíprůmyslové využití, škrob
Zdroj: Europlant | Fotografie: Shutterstock
V obchodech je dnes možné koupit i brambory s označením jakosti Q CZ. Certifikace spotřebitelům zaručuje vysokou kvalitu, produkty je možné dohledat od pěstitele až po uvedení na trh.
Označení navíc potvrzuje, že v souladu se zeleným směřováním EU zemědělec při pěstování brambor co do nejvyšší míry omezil používání pesticidů a minerálních hnojiv. Pro zmíněný národní program ministerstvo zemědělství připravuje sazbovou dotaci, žádost o notifikaci bude schvalovat Evropská komise.
Osevní plocha
Zájem o pěstování brambor se v Česku dlouhodobě snižuje. Podle Českého statistického úřadu v roce 2022 zemědělci bramborami osázeli jen 21 680 hektarů půdy, z toho konzumní brambory tvořily asi 13 500 hektarů. Několik tisíc hektarů ročně ale sázejí i domácnosti, v posledních letech se tato plocha pohybuje okolo 6000 hektarů ročně.
Pozn.: Od roku 2002 je šetřen pouze zemědělský sektor. Zdroj: Český statistický úřad
„Pro pěstování brambor máme v Česku velmi dobré klimatické podmínky a představují tradiční českou komoditu, i přesto však dlouhodobě objem vypěstovaných brambor v Čechách klesá. Zemědělci jsou více motivovaní osazovat pole plodinami, které i kvůli špatně nastavenému dotačnímu systému nabízejí větší výnosy,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Stát se snaží pěstitele podpořit, aby se plocha polí s bramborami navýšila a soběstačnost Česka v tomto ohledu stoupla. Dlouhodobým problémem českých bramborářů je nedostatek skladovacích prostor, na konci zimy se tak musí brambory často dovážet.
Soběstačnost Česka v produkci brambor se podle Ústředního bramborářského svazu pohybuje mezi 75 a 80 procenty. Každoročně se k nám brambory dováží například z Německa, a to zejména na jaře. V roce 2020 se do Česka dovezlo přes 176 tisíc tun brambor konzumních, vývoz pak činil necelých 12 tisíc tun.
„U brambor tvoří domácí produkce zhruba 90 % celkových prodejů. Vloni se v obchodech členů SOCR ČR prodalo téměř 95 000 tun českých brambor. Významný podíl české produkce je patrný i u online prodejců potravin, a to včetně dodávek od menších českých zemědělců,“ říká Prouza.
Pěstování brambor podle krajů:
Už tradičně se nejvíce brambor v Česku pěstuje v Kraji Vysočina, kde byste našli více než třetinu z celkové plochy osázené bramborami. Následuje Středočeský kraj. V Polabí a na jižní Moravě se pak pěstují typicky rané brambory.
Právě plochy raných brambor, které se sklízejí do konce června, už třetím rokem podle ministerstva zemědělství zvětšují svou rozlohu. V roce 2023 je zemědělci sklízejí z plochy o velikosti zhruba 2000 hektarů, to je o 200 hektarů více než loni.
Osázená plocha (rok 2021 / v ha)
Česká republika22 824
Liberecký kraj0
Ústecký kraj0
Královéhradecký kraj0
Karlovarský kraj0
Praha0
Pardubický kraj0
Moravskoslezský kraj0
Středočeský kraj0
Plzeňský kraj0
Olomoucký kraj0
Kraj Vysočina0
Zlínský kraj0
Jihočeský kraj0
Jihomoravský kraj0
Zdroj: ČSÚ
Pěstování brambor je v Česku ohroženo také novými opatřeními spojenými s bojem proti erozi. Vodní eroze ohrožuje zhruba 60 procent české zemědělské půdy, větrná eroze okolo 25 procent půdy. Brambory patří mezi erozně nebezpečné plodiny a na silně ohrožených půdách by se neměly pěstovat.
Boj s erozí reflektuje i nový Strategický plán společné zemědělské politiky 2023–2027, který ministerstvo zemědělství připravilo v souladu s novou společnou zemědělskou politikou EU.
Chování zákazníka
Průměrná roční spotřeba brambor na jednoho Čecha klesá. ČSÚ uvádí, že zatímco v roce 2011 se pohybovala na hranici 70 kilogramů na osobu, v roce 2020 už to bylo jen 61,5 kilogramu.
Vyvíjí se i způsob, jakým Češi nakupují. Zatímco naše babičky byly zvyklé nakupovat brambory ve velkém hned po sklizni, v pytlích a neočištěné, a uchovávali si jejich zásobu klidně na celý rok, chování dnešních zákazníků je odlišné. V 90. letech se na pultech začaly objevovat brambory vymydlené a balené do různě velkých balíčků po několika kilogramech.
Chování spotřebitelů do značné míry ovlivnil příchod jednotlivých řetězců na český trh. S tím souvisely i standardy prodeje běžné v západní Evropě, jako jsou kalibrované, přebrané, omyté brambory různých druhů a v různých váhových baleních místo brambor různé kvality a velikosti, nasypaných na hromadu. Čeští zákazníci si na tento standard rychle zvykli a vyžadují ho, což pro obchody a jejich dodavatele znamená výrazně vyšší investice do balení a skladování brambor.
Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR 
Cena brambor
Podle Českého statistického úřadu meziroční inflace v květnu dosahovala 14,5 procenta, oproti tomu letos v lednu se pohybovala na úrovni 25 procent. Brambory v květnu podle ČSÚ zdražily o šest procent.
Víte, že?
Kdybyste chtěli i dnes brambory skladovat přes celou zimu, potřebujete k tomu prostory se stálou teplotou mezi 4–6°C. Ideální je pak relativní vlhkost vzduchu kolem 93–98 procent.
Od dubna 2023 se mohou pěstitelé brambor sdružovat do organizací producentů, aby mohli společně vyjednávat podmínky prodeje s obchodními řetězci. V příštích pěti letech na to mohou získat podporu téměř 300 milionů Kč.
Vývoj ceny konzumních brambor
Zdroj: ČSÚ
V červnu končící ministr zemědělství Zdeněk Nekula dlouhodobě upozorňoval na vysokou přirážku obchodníků u brambor. Loni podle Nekuly zemědělci získali za kilogram brambor průměrně 4,90 koruny, obchody jej pak prodávaly za 17,90 koruny. „Obchodní přirážka činila 13 korun, v procentech 264 procent,“ řekl Nekula.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza nicméně dodává, že obchody brambory nekupují přímo z pole, ale od dodavatelských firem, které je skupují od zemědělců a následně je čistí, třídí a balí. „Cenový rozdíl mezi cenou brambor z pole a cenou v obchodech pokrývá především náklady těchto mezičlánků, rozhodně nejde o přirážku obchodů,“ říká Prouza.
Podpora pro bramboráře
Členství v EU dostalo české producenty brambor pod výraznější konkurenční tlak. Zároveň se jim ale otevřely dveře k evropským dotacím. Jen v roce 2022 vyplatil Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v rámci Společné zemědělské politiky EU českým zemědělcům celkem 38,9 miliardy korun. Z toho se nejvíce na výplatách podílely přímé platby, a to částkou 23 miliard korun.
Od roku 2023 Evropská unie spustila novou společnou zemědělskou politiku a v jejím rámci také upravený systém rozdělování dotací. Do zemědělství chce EU v letech 2023 až 2027 poslat 386,6 miliardy eur (v přepočtu asi devět bilionů korun). Více než polovina peněz má přitom zamířit skrze přímé platby na podporu příjmů zemědělců. Nejméně tři procenta z toho jsou vyčleněny pro mladé zemědělce.
Zdroj: eagri.cz
Bramboráři mohou žádat i o dotace v rámci podpory tzv. citlivých komodit i pomocí evropského rozvojového programu. Podpora kompenzuje dopady zdražování, klimatických změn a ukrajinské krize.
Čeští zemědělci z mimořádné podpory loni získali 831 milionů korun, třetina šla z EU a dvě třetiny platilo tuzemsko.
Evropská komise na konci letošního června uvolnila na další kompenzace 2,4 miliardy korun a navrhla, aby si mezi sebe členské státy rozdělily dalších 7,8 miliardy korun ze zemědělské rezervy.
Pokud členské země návrh schválí, Česko by z nově uvolněných peněz získalo více než 160 milionů korun.
Fotografie: Shutterstock
Právě se děje
"Ostuda je slabé slovo." Češi by nám měli závidět, ale je to naopak, píší v Polsku
