Oznámením komise vrcholila osm let trvající debata v EU o případném zákazu glyfosátu kvůli jeho možné karcinogenitě a škodlivých účincích na živočichy v zemědělství. Část zemí usilovala o zákaz této látky.
Letos v létě Evropský úřad pro bezpečnost potravin glyfosát přezkoumával z hlediska dopadu na zdraví lidí a zvířat a nedospěl k závěrům, které by jeho zákaz opravňovaly. Úřad však zároveň připustil, že k některým hodnocením mu chyběla data.
Evropská komise na základě postoje úřadu navrhla prodloužení licence glyfosátu, která by jinak vypršela letos 15. prosince.
Rozhodnutí vyvolalo kritiku ze strany environmentálních organizací i europoslanců, kteří hájí výrazné omezení chemických pesticidů v nyní připravované legislativě. Členské země ale při opakovaných debatách - včetně té poslední tento čtvrtek - nenašly potřebnou většinu k přehlasování stanoviska komise.
Největší skupina zemí, sedmnáct ze sedmadvaceti, chtěla používání glyfosátu prodloužit. Bylo mezi nimi také Česko. Státy s největším počtem obyvatel, Německo a Francie, se zdržely.
"Česko bylo pro obnovení licence. Jednak proto, že glyfosát vyhovuje legislativním požadavkům a také z důvodu jeho nenahraditelnosti v řadě oblastí," sdělila česká velvyslankyně při EU pro otázky vnitřního trhu Lucie Šestáková, která zemi na schůzce zastupovala.
"Obavy z nadbytečného používání látky lze řešit regulací na národní úrovni. Pokud by se objevily nové skutečnosti (v otázce bezpečnosti glyfosátu - pozn. red.), lze navíc prodloužení licence revidovat před uplynutím lhůty deseti let," dodala pro Aktuálně.cz.
Komise obnovila licenci s dílčími omezení. Látka se například nesmí používat k vysoušení rostlin před sklizní a mají se víc chránit živé organismy, na které postřik nemíří. Toto omezení už v Česku a jinde v EU platí.
"Rozhodnutí komise je vyvážený kompromis. Další použití glyfosátu bude možné a zároveň se potvrzuje pragmatický trend, kdy začínáme pracovat v zemědělství s méně škodlivými látkami," řekl k tomu europoslanec za ANO Ondřej Knotek, který se tématu věnoval v parlamentu.
Přípravky s glyfosátem se nejčastěji používají na polích k plošnému hubení plevele. Výrobce značky Roundup, německá firma Bayer, kvůli tomu ve Spojených státech čelí desítkám tisíc žalob. Ty stojí na tvrzení, že Roundup vyvolal u lidí, kteří ho používali, zhoubné bujení a další zdravotní obtíže.
Naposledy letos na konci října rozhodl prvoinstanční soud v USA o tom, že Bayer má zaplatit americkému důchodci Ernestovi Carancimu 175 milionů dolarů (v přepočtu čtyři miliardy korun). Caranci tvrdí, že mu Roundup, který léta používal na své zahradě, způsobil rakovinu.
Žalob na firmu Bayer, která v roce 2018 koupila hlavního výrobce Roundupu, americkou společnost Monsanto, se v USA sešlo dohromady přes 120 tisíc. Firma se snažila před dvěma lety co nejvíc sporů urovnat a na odškodné vyhradila miliardy dolarů. V některých případech musela platit, v jiných byla úspěšná. Ještě zhruba 40 tisíc žalob stále běží.
