Mistríkovu rozhodnutí předcházela dlouhá debata o tom, zda se nemají podobně smýšlející kandidáti na prezidenta spojit. Jak poznamenává slovenský Denník N, vypadalo to, že tímto jedním kandidátem bude ale právě Mistrík.
V některých předvolebních průzkumech byl první a jeho podpora rostla. V posledních dvou únorových průzkumech byl druhý za kandidátem strany Směr - sociální demokracie (Směr-SD) Marošem Šefčovičem.
Proti nejsilnější vládní partaji se již dříve vymezili Mistrík i Čaputová. "Do prezidentského úřadu nesmíme pustit prodloužené prsty Roberta Fica a Vladimíra Mečiara," řekl i nyní Mistrík na adresu dvou bývalých slovenských premiérů.
"Jednoznačně vyjadřuji podporu Zuzaně Čaputové. Podle průzkumů, které budou zveřejněny v nejbližších dnech, nastal čas udělat tento důležitý krok," oznámil také Mistrík. Dodal, že dosud nezveřejněné výsledky sondáží potvrdily náskok Čaputové.
Podle většiny dřívějších průzkumů skončil Mistrík v žebříčku popularity před třetí Čaputovou, která ale Mistríkův náskok postupně ztenčovala. Za Mistríkem stála nejsilnější opoziční strana Svoboda a solidarita.
Podívejte se na rozhovor ze začátku roku, kdy Mistrík ještě plánoval vyhrát prezidentské volby:
On sám nyní popřel, že by složená prezidentská kandidatura měla pro něj být odrazovým můstkem pro další politickou kariéru. "Nemám žádné další politické plány," dodal.
"Děkuji za projev velkorysosti, který ve slovenské politice není vůbec běžný. Je výjimečné, že někdo povýší společenský zájem nad svůj vlastní," uvedla pak v reakci Čaputová.
Veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) po Mistríkově oznámení zveřejnil výsledky sondáže agentury Median, podle kterých se Čaputová dostala na první místo popularity prezidentských kandidátů s podporou 23,5 procenta před Šefčovičem (20,5 procenta) a Mistríkem (15 procent). Vypracování průzkumu agentuře zadal RTVS.
Prezident Andrej Kiska, jemuž pětiletý mandát skončí v polovině června a který se o znovuzvolení neuchází, také podpořil Čaputovou. "Od začátku prezidentské kampaně jsem byl přesvědčen, že hlasy slušného a spravedlivého Slovenska se musí spojit za jedním silným kandidátem respektive kandidátkou. Podporuji Zuzanu Čaputovou. Bude dobrou prezidentkou Slovenské republiky," uvedl v tiskovém prohlášení Kiska.
Čaputová se na katolickém Slovensku netají svými liberálními postoji. Dříve se například vyslovila pro možnost adopcí dětí páry stejného pohlaví. Slovensko přitom dosud nezavedlo ani registrovaná partnerství homosexuálů. Pětačtyřicetiletá Čaputová je místopředsedkyní neparlamentní strany Progresivní Slovensko. Jako právnička a občanská aktivistka se v minulosti dostala do povědomí veřejnosti dlouholetým a úspěšným bojem proti projektu nové skládky odpadů v Pezinoku u Bratislavy.
První kolo voleb hlavy státu na Slovensku se uskuteční 16. března. O dva týdny později je naplánováno rozhodující druhé kolo voleb, do kterého by se po odstoupení Mistríka mohli dostat Šefčovič a Čaputová.
Slovensko od vzniku státu v roce 1993 nemělo v čele státu ženu. V roce 2009 v rozhodujícím druhém kole prezidentských voleb neuspěla socioložka a pozdější premiérka Iveta Radičová proti úřadující hlavě státu Ivanu Gašparovičovi, který obhájil mandát na další pětileté období. Gašparoviče tehdy podporoval i Směr-SD.
Mistrík není prvním z původně 15 kandidátů na funkci hlavy státu, který odstoupil z voleb. Minulý týden tak učinil šéf neparlamentní Strany maďarské komunity József Menyhárt, který měl ale jen nízkou podporu voličů. Menyhárt současně podpořil v prezidentské kandidatuře Mistríka. Současný prezident Andrej Kiska se o znovuzvolení neuchází.
