Kisku nahradí Čaputová, nebo Šefčovič. A komu po prvním kole voleb zhasla naděje?

Zahraničí Jana Václavíková, Zahraničí
Aktualizováno 17. 3. 2019 10:44
Slovensko má za sebou první kolo prezidentských voleb. V něm si novou hlavu státu nezvolilo, nýbrž poslalo do druhého kola Zuzanu Čaputovou a Maroše Šefčoviče. Druhé hlasování se uskuteční 30. března. Připomeňte si, co o obou kandidátech víme a jací uchazeči se v sobotu s funkcí v Grasalkovičově paláci museli rozloučit.
Zuzana Čaputová ve volebním štábu.
Zuzana Čaputová ve volebním štábu. | Foto: Reuters

Zuzana Čaputová

Zuzana Čaputová získala v prvním kole prezidentských voleb 40,6 procent hlasů.

Slovenské právničce pomohlo, když z prezidentských voleb odstoupil jeden z favoritů Robert Mistrík s tím, že nechce tříštit síly. Čaputové vyjádřil podporu.

Pětačtyřicetiletá právnička a občanská aktivistka kandiduje jako nezávislá kandidátka s podporou strany Progresivní Slovensko.

"Na Slovensko je potřeba vrátit důvěru ve spravedlnost. Slovensko může fungovat jako slušná a spravedlivá země. Jako prezidentka chci věnovat veškerou svoji životní energii a celou váhu prezidentského úřadu tomu, aby nikdo z nás nemusel zažívat bezpráví a aroganci moci," uvedla dříve ke své kandidatuře.

Čaputová vystudovala na právnické fakultě v Bratislavě. Několik let působila v občanském sdružení VIA IURIS, kde se věnovala posilování spravedlnosti v oblasti týrání dětí a jiných oblastech práva. Jako právnička iniciativy Skládka nepatří do města usilovala 14 let o uzavření skládky ve městě Pezinok na jihozápadě Slovenska. Za své snahy získala v roce 2016 prestižní Goldmanovu environmentální cenu, označovanou i jako zelená Nobelova cena. Byla druhou Slovenkou, která cenu za takřka 30 let existence získala.

Klíčovými tématy kandidátky je právo a spravedlnost, životní prostředí a znevýhodněné skupiny obyvatel, jako jsou starší lidé bez finančních jistot.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sněmovna se zatím nedistancovala od slov Vojtěcha Filipa k legiím

Sněmovna se zatím nedistancovala od výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích, jak to požaduje STAN. Debatu dnes poslanci nedokončili. Filip v diskusi opětovně jakékoli pochybení odmítl. Podle něj mohly být jeho výroky zkresleny.

Filip v nedávném rozhovoru pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda kritizoval odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy 6, označil je za "zločinné". Pražské komunální politiky nařkl z neofašismu. Současně pochválil ruskou vládu za to, že nenutí místní úřady, aby svolily k budování pomníků československým legionářům, kteří padli v boji s bolševiky.

"Žádný výrok, který by poškodil dobré jméno československých legií, jsem neřekl. Řekl jsem, že v České republice existují lidé, kteří mají různý názor na československé legie," hájil se Filip.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Soud odmítl žalobu kraje na šumavský národní park a ministerstvo kvůli zónám

Krajský soud v Českých Budějovicích odmítl žalobu Jihočeského kraje na šumavský národní park a ministerstvo životního prostředí kvůli poslednímu návrhu zón území. Soud uvedl, že na rozhodování ve sporu nemá pravomoc. ČTK to dnes řekl právní zástupce NP Šumava Miloš Tuháček. Kraj se na soud obrátil s tvrzením, že jej národní park i ministerstvo prakticky vyloučily z jednání o rozčlenění zón ochrany přírody.

"Podobné záležitosti by asi měl spíše řešit Ústavní soud," řekl Tuháček. Krajský soud v odůvodnění usnesení uvedl, že kvůli absenci základní podmínky řízení mu nezbylo než žalobu odmítnout. Proti rozhodnutí je možné podat kasační stížnost k nejvyššímu správnímu soudu.

Jihočeský kraj žalobou reagoval na loni projednávanou takzvanou zonaci, která navrhovala park rozdělit na čtyři území s rozdílným přístupem. Návrh počítal s tím, že nejpřísnější režim, v němž se nesmí zasahovat, platí pro 27 procent rozlohy NP Šumava. Rozdělení zón kritizovali někteří vědci, kteří tvrdili, že území s nejpřísnějším režimem by mělo zabírat až polovinu parku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy