Policisté v Paříži museli proti davu použít slzný plyn a vodní děla. Na Italském náměstí dav zaútočil na banku HSBC, lidé zapálili popelnice, převrátili a zapálili auta a skútr, na zásahovou jednotku házeli dlažební kostky a lahve.
Hasiči na Italském náměstí, odkud měl pochod směřovat k Severnímu nádraží, odmítli začít hasit oheň, dokud jim ochranu nezajistí pořádková policie.
Na sociálních sítích se objevil pokyn, že z Italského náměstí nelze pochodovat, "protože protest byl na posledních chvíli zrušen". Později lidé z náměstí začali odcházet, ale policisté je předtím jednotlivě prohledali.
Potyčky mezi žlutými vestami a policisty vypukly i na severním okraji Paříže, u Porte de Champerret, kde se lidé shromažďovali k pochodu ke Slavkovskému nádraží (gare d'Austerlitz). Policie zasahovala i na obchvatu, který chtělo zablokovat několik set lidí.
Velitel pařížské policie Didier Lallement řekl, že pochod od Porte de Champerret se nakonec obešel bez incidentu a účastníci se rozešli na náměstí Bastilly. K incidentům na Italském náměstí prohlásil, že tam přišli lidé, kterým nešlo o smysl akce, ale o to, aby ničili.
Policie byla nasazena ve velkém, aby zabránila výtržnostem, které demonstrace žlutých vest v minulosti pravidelně doprovázely. Mnoho stanic pařížského metra zůstalo uzavřených. Na třídě Champs-Élysées a dalších místech Paříže jsou demonstrace po celý víkend zakázány, uvedla agentura DPA.
Demonstrace se konaly i v dalších městech a v některých je doprovázelo násilí. V Montpellier dav asi 1500 lidí zamířil k nákupnímu centru Odysseum, ale policisté jej přinutili změnit směr. Část demonstrantů pak zaútočila na úřad poslance za vládní stranu Republika v pohybu (LREM) Patricka Vignala. Útočníci rozbili okno a zanechali za sebou nápisy na zdech.
V Nantes se sešlo necelých 1000 lidí a tamní akce byla od samého začátku poznamenaná násilím. Policejní velitel oznámil, že na protest přišli lidé odhodlaní drancovat a že bylo třeba zakročit. V Nantes demonstranti zaútočili i na vstup na prefekturu a centrum města rychle zamořil slzný plyn.
V Lyonu manifestovalo asi 1000 lidí a zpočátku klidná akce tam také přerostla v protest, při němž došlo na slzný plyn. Demonstrace v centru města nebyla povolena, ale přesto tam přišlo několik set lidí a většina z nich na sobě žluté vesty neměla. V nepřehledné situaci se mnozí stáhli na okraj náměstí, házeli na policisty předměty a policisté je nakonec rozehnali.
První protesty žlutých vest se uskutečnily o víkendu 17. a 18. listopadu 2018. Nespokojenost demonstrantů tehdy vyvolalo ohlášené zvýšení cen paliv, později ale přerostla v celonárodní demonstrace.
V následujících měsících protestovaly žluté vesty po tisících proti sociální nespravedlnosti a reformám prezidenta Emmanuelu Macrona. Zejména v Paříži se opakovaně odehrávaly násilné střety demonstrantů s policií. Protesty postupně ubíraly na síle.
Akce žlutých vest si dosud vyžádaly 11 lidských životů a necelých 45 tisíc zraněných. Víc jak 12 tisíc lidí bylo zatčeno a z nich asi 2000 odsouzeny. Podle francouzského statistického úřadu protesty způsobily ztrátu ve výši přibližně 0,1 procenta růstu HDP ve čtvrté čtvrtině loňského roku. Podpora francouzské veřejnosti akcím žlutých vest se časem snížila.
