Aktuálně.cz: Co by se muselo stát, aby se teplota na Zemi nezvýšila o více než 1,5 stupně Celsia?
Jiří Koželouh: Na to není žádná ucelená odpověď. Zpráva OSN je výsledkem vědeckého bádání. Není to tak, že bychom věděli, co udělat v jednotlivých státech, aby se teplota zastavila na 1,5 stupně Celsia. Je ale jasné, že do poloviny tohoto století musí být světová ekonomika klimaticky neutrální. To znamená, že budeme muset buď přestat vypouštět emise, nebo musíme emise zpátky pohlcovat, aby se lidský příspěvek ke změně klimatu postupně snížil na nulu.
Je jasné, že emise nepřestaneme vypouštět ze dne na den. Některé státy je nemohou okamžitě snížit, protože potřebují rozvinout ekonomiku. Pokud však jde o vyspělé státy, jako je třeba Česká republika, tam emise skleníkových plynů musí klesat už teď. A také klesají.
Pokud by však Česká republika udržovala snižování využívání uhlí podle Státní energetické koncepce, tak by to bylo na dobré cestě. V praxi se to však úplně neděje.
Mohou něco udělat jednotlivci nebo firmy, aby pomohli tento stav zvrátit?
Lidé mohou investovat do zateplování domů nebo si na střechu nainstalovat solární panely. Možností je celá řada. Nicméně hodně věcí závisí na státem nastaveném prostředí.
Dnes Česká republika postrádá smysluplné schéma podpory obnovitelných zdrojů. A bez něj můžeme jen velmi těžko požadovat po firmách, aby do obnovitelných zdrojů investovaly, protože investice nejsou zcela návratné.
Dokáže tedy zpráva OSN něco změnit?
Je to jen vědecká zpráva, není závazná. Nicméně státy včetně České republiky ratifikovaly Pařížskou dohodu, a tím pádem by tuto zprávu měly brát na zřetel a svoje plány přizpůsobit. České ministerstvo životního prostředí, které má snižování emisí na starosti, už uvedlo, že výsledky zprávy promítne do připravovaných kroků. Otázkou je, jak to bude u dalších resortů, protože v praxi to hodně závisí na ministerstvu průmyslu.
Můžeme cíle 1,5 stupně Celsia dosáhnout bez spolupráce se Spojenými státy, které odstoupily od Pařížské dohody?
Podle mě nemůžeme. Spojené státy jsou významným producentem emisí skleníkových plynů. Je to ale trochu složitější.
USA od Pařížské dohody sice odstoupily, ale americká ekonomika stále funguje směrem, který si firmy nastavily už dříve. Směrem, který ovlivnila politika bývalého prezidenta Baracka Obamy, opačná než politika Donalda Trumpa. USA i přes řadu Trumpových pokusů a zásahů snižují emise rychleji než Evropská unie. Zažívají například velký boom výroby elektřiny ze zemního plynu, což je sice taky fosilní palivo, ale produkuje na jednotku energie méně emisí.
Kdyby se Donaldu Trumpovi podařilo tohle zvrátit, pro zbytek světa by to samozřejmě problém byl. Zatím se mu to ale nedaří. Prezident nemůže zpětně nařídit, že mají například v Kalifornii zbořit solární elektrárny a místo toho kupovat uhlí z východního pobřeží.
Zpráva říká, že aby se omezilo oteplování na 1,5 stupně, musely by se emise způsobené člověkem snížit o 45 procent do roku 2030. Pokud začneme ihned jednat, kdy uvidíme první výsledky, že se něco mění?
Teď jsme dosáhli zvýšení teploty o jeden stupeň oproti stavu v předindustriální éře. To znamená, že zvyšování se musí zbrzdit. Nemůžeme si představovat, že oteplování zastavíme na jednom stupni, nebo ho dokonce ještě snížíme - to je otázka až příštího století. Teď jde jen o zbrzdění.
K viditelnému zlepšení nedojde, naopak spíš nenastane větší zhoršení z hlediska extrémních jevů počasí. Ať už jde o záplavy, sucho nebo zvyšování hladin moří. Zlepšení klimatu na úroveň, na kterou jsme byli zvyklí, je v tomto století nemožné. Dopady budou, to je jasné, teď jde jen o to, jestli budou větší nebo menší.
Jaké konkrétní dopady by mělo zvýšení teploty z 1,5 stupně Celsia na stupně dva v České republice?
Zpráva OSN nevytváří žádné konkrétní scénáře pro Českou republiku. Nicméně na světové úrovni by to byl velký rozdíl. Při teplotě zvýšené o dva stupně by bylo nedostatkem vody ohroženo dvakrát víc lidí než při 1,5 stupně Celsia.
Pro Česko neexistují přesná čísla, ale určitě bychom se museli obávat většího sucha, více horkých dní… Paradoxně by se mohly objevit i povodně, protože srážky by byly nejprve nižší a v jiném období zase extrémně velké. S horkými dny je spojen i tzv. letní losangeleský smog, který jsme mohli vidět letos v Praze a jiných městech. Je způsoben hlavně dopravou a je jedovatý. A samozřejmě by to všechno mělo ekonomické důsledky v zemědělství nebo lesnictví.
Video: Česku hrozí katastrofální sucho a nedostatek vody, lidé si myslí, že přírodu nepotřebují, říká Fanta
