Od zvláštních zpravodajů - Nevelké město je opakovaně terčem ruské palby, z druhé strany řeky sem létají dělostřelecké granáty a drony shazují výbušniny. Vysvětlení je jasné: když projedete k řece, na opačném břehu uvidíte v dálce město Enerhodar a do výše se tyčící reaktory a věže Záporožské jaderné elektrárny. Největší v Evropě, toho času okupované ruskými vojáky.
Reportéři Aktuálně.cz na Ukrajině
Reportéři Aktuálně.cz Martin Novák a Jakub Plíhal na konci května projížděli jižní Ukrajinou a přinášejí reportáže přímo z dlouho okupovaného Chersonu, ostřelovaného Dnipra nebo frontové linie v Záporožské oblasti.
- Ostřelování navzdory. Pivovarníci z Chersonu se nevzdávají, řídí se českou tradicí
- Ostřelovaný Cherson jako by "seděl na bombě". Městem hýbe téma zrady a kolaborace
- Raketa přilétla v 15:41 a rozervala dům. Den, na který ukrajinské Dnipro nezapomene
- K řece nechoďte, u Dněpru číhá smrt. Reportéři Aktuálně.cz v ostřelovaném Chersonu
- Reportáž přímo z fronty: Orichiv se změnil v podzemní město, které má i svého holiče
- Před obří dírou stále leží plyšáci. Panelák v Dnipru je mementem ruského vraždění
- Rusové pálí ve dne i v noci. Reportáž z místa, které leží blízko Záporožské jaderné elektrárny
Larise Leščenkové je šestasedmdesát let. V Marhanci žije od narození. Druhou světovou válku nezažila, ale nikdy v životě by ji nenapadlo, že Rusko napadne Ukrajinu a ruské dělostřelectvo bude ničit její rodné město.
Celý život pracovala na poště, tahala těžké balíky, a proto nyní špatně chodí, jak sama říká. Přesto musí často do sklepa nebo na schodiště, protože její dům je ohrožený víc než jiné. Stojí hned vedle budovy vojenské správy, na kterou Rusové už několikrát cílili.
Zároveň ale trefili dům, ve kterém paní Larisa bydlí. Zničili jí okna a výbušnina roztrhala obrazy, které měla pověšené na stěně jako památku na svoji matku. Ve stropě a ve zdi jsou praskliny. Garáž vedle domu je rozmetaná do základů.
V rozhovoru říká, že se rozhádala s částí své rodiny. "Mám sestru v Rusku, v Irkutsku. Posílala jsem jí video o tom, jak nás tady Rusové ostřelují. Odpověděla mi, že je prostě nutné to přetrpět. Od té doby se spolu nebavíme," říká paní Larisa.
Vnučka ji přemlouvala, aby odešla za ní do Kyjeva, ale ona nechce opustit město, kde žila celý život. "25. dubna bylo strašné bombardování, ten den pálili v noci i ve dne. Doufám, že nakonec zvítězíme a že naše armáda je zatlačí daleko. Jiné možnosti asi nemáme. Nikdy jsem nebyla věřící, ale řeknu vám, že se modlím za to, aby Bůh dal Zelenskému sílu," uvádí žena.
Humanitární pomoc dostává v krabicích od místní pobočky české organizace Člověk v tísni, rozptýlení a útěchu jí dává malý jorkšírský teriér, který se jmenuje Bublík. A výbuchů se prý kupodivu nebojí.
To je ten ruský svět
Dva vlčáci, které má ve výběhu na své zahradě Oleksandr Fomenko, jsou na tom hůře. Během masivního bombardování 25. dubna byli doma sami a střepina jednoho z nich zranila. Od té doby je na jedno oko slepý. "Vyplachujeme mu ho a dáváme mu tam mastičku, ale na to oko už neuvidí," říká Fomenko.
Sám v onen den odešel z domu asi deset minut před úderem. Granát dopadl na střechu, která se rozlétla do okolí, a kusy dopadly k sousedům na jejich pozemek. Část domu výbuch úplně zničil, jedno křídlo budovy teď Oleksandr spolu se svým známým zedníkem znovu stavějí. Obnovují i krb.
"Nebydlíme tady, protože to teď nejde, oprava potrvá ještě dlouho. A když jsme začali opravovat střechu, najednou jsme viděli, že nad námi letí dron s bombou. To je ten jejich ruský svět. V této čtvrti zasáhli snad už každý dům," říká Fomenko a ukazuje v mobilu záběry z chvíle, kdy se vrátil domů a našel spáleniště. I na těchto záběrech opakuje: "To je ten jejich ruský svět."
O síle exploze dodnes svědčí plot, ve kterém jsou díry, proražené směrem do ulice. Granát dopadl v Marhanci také na hasičskou a záchrannou stanici, školu a pekárnu.
"V ruské televizi pořád hlásí, jak zasahují vojenské objekty. A vůbec nemluví o tom, že pálí ve skutečnosti na byty a domy, které nemají s armádou nic společného," stěžuje si Larisa Leščenková.
Ve stínu nebezpečí
Záporožská jaderná elektrárna je pro Rusy jedním z nejdůležitějších strategických míst v okupované části Ukrajiny. Několikrát oznámili, že ji hodlají odpojit od ukrajinské sítě a zásobovat z ní energií Rusko a Krym. Je nepravděpodobné, že by se jí vzdali dobrovolně, v okolí si vybudovali vojenské základny.
Obyvatelé Marhance mají smůlu v tom, že žijí ve stínu důležité elektrárny. Vzdušnou čarou je to přes Dněpr jen něco málo přes deset kilometrů. Dokud jsou ruské pozice v takové blízkosti, nejspíš tady lidé nebudou v klidu a bezpečí.
