Kaliningrad (Od našeho zpravodaje) - "Putinův plán je vítězstvím pro Rusko!" připomíná billboard lidem na hlavní kaliningradské třídě, že i jich se týkají 2. prosince ruské parlamentní volby.
Očekáváním to zde rozhodně nežije. Plakátů je v ulicích málo. Některé jen vyzývají k účasti, další propagují Putinovu stranu Jednotné Rusko.
Další strany jako by neexistovaly či nekandidovaly.
Kaliningrad je Ruskem, ale trochu zvláštním Ruskem. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se ocitl v obklíčení jinými státy.
Nejzápadnější hranice Ruska
Je obklopen ze západu Baltským mořem, z jihu Polskem a ze severovýchodu Litvou. Kaliningradská autonomní oblast je tak nejzápadnějším výběžkem Ruska.
Po letech nedávno připomněl světu její existenci bývalý ruský ministr obrany, nynější vicepremiér a jeden z kandidátů na budoucího ruského prezidenta Sergej Ivanov.
Prohlásil, že pokud USA realizují plány na protiraketovou základnu a radar v Polsku a České republice, Rusko umístí své rakety buď v Bělorusku, nebo právě tady v Kaliningradu.
V Kaliningradské oblasti, jak se enkláva oficiálně jmenuje, dnes žije zhruba milion lidí. Ačkoliv region je v posledních letech hospodářsky na vzestupu a životní úroveň zde patří v Rusku k těm lepším, sovětské dědictví je všude patrné.
Rozbité ulice, chátrající paneláková sídliště, nedostavěná gigantická budova Domu sovětů ze sedmdesátých let.
Dlouho v izolaci
Kaliningrad se teprve nedávno dostal z úplné izolace od světa. Až do zániku Sovětského svazu v roce 1991 sem cizinci nesměli a občané SSSR museli mít na cestu zvláštní povolení.
Oblast byla zařazena na seznam strategických bodů prvořadého významu.
Teď to vypadá, že se tam vrátí znovu. Americká protiraketová základna má stát v Redzikovu nedaleko za hranicí. Základny by se tak "dívaly" na sebe právě přes tuto polsko-kaliningradskou hranici.
"Něco jsem o tom slyšela, ale nevím přesně, co to znamená. Jen bych nechtěla, aby Kaliningrad byl zase uzavřeným místem. Aby sem zase nikdo nemohl," říká Věra Jermolajevová, která pracuje jako průvodkyně v kaliningradské gotické katedrále.
Její syn prý žije v Česku, takže se vyptává na nejrůznější detaily o životě v Praze a v Karlových varech. Sama prý v Praze byla v osmdesátých letech.
Proč už nejezdí Němci?
Kdyby se vztahy s Čechy měly zhoršit, mrzelo by jí to. Stejně tak jako s Němci.
"Ještě před pár lety sem jezdilo hodně lidí z Německa. Teď už to nějak ustává," říká Jermolajevová.
Její slova potvrzuje aktuální stav v době, kdy jsem dorazil do katedrály. Poměr průvodkyň a hlídaček oproti návštěvníkům byl minimálně deset ku jednomu.
Němci mají zvláštní důvod sem jezdit. Tato oblast totiž byla jejich. Bývalé Východní Prusko patřilo až do válečné porážky v roce 1945 Německu, Kaliningrad býval Königsbergem.
Po válce už zůstal v rukou Moskvy, která provedla urychlenou rusifikaci. Přeživší Němci byli deportováni v lepším případě do Německa, v horším na Sibiř.
Z Königsbergu se stal Kaliningrad. Žít sem přišli osadníci z Ruska, němčinu nahradila ruština.
K tomu, aby si člověk uvědomil německou minulost Kaliningradu, je ale třeba opravdu velké představivosti. Většinu zástavby tvoří typicky stalinská architektura nebo paneláky z doby o něco pozdější.
Kantograd ? Zatím ne
Katedrála ze 14. století je jednou z mála výjimek. Byla při bojích zničena a ponechána svému osudu až do devadesátých let, kdy začala díky finanční pomoci z Německa její oprava.
U svatostánku je hrobka slavného filozofa Immanuela Kanta, který zde dlouho žil a zemřel. Po roce 1991 se objevily návrhy, aby se město po něm přejmenovalo na Kantograd.
Protože pojmenování po Michailu Kalininovi, politikovi spjatém s érou stalinismu, už přece jen řadě Rusů nesedí.
Nenecháme si vše líbit
V restauraci hotelu Baltika na kraji města sedí pozdě večer Boris Valentinovič Subbotin. Prezident Akademie ruské symboliky. Firmy, která na zakázku vymýšlí pro klienty loga, znaky a medaile.
Musí tady sedět, protože kvůli nepřízni počasí společnost Aeroflot zrušila večerní let do Moskvy. A automobilem ani vlakem jet nemůže. Protože Litva už je členem Evropské unie, Rusové cestující mezi Kaliningradem a Moskvou či dalšími ruskými městy po zemi musejí mít dopředu zajištěné litevské vízum.
Subbotin připíjí vodkou na slovanské přátelství mezi Rusy a Čechy a pochvaluje si, že Češi jak tvrdí nechtějí euro.
"Možná se to s těmi raketami a radary trochu přehání. Ale my si nemůžeme všechno nechat líbit, v tom má Putin pravdu," říká Subbotin, který je jinak podle vlastních slov přesvědčeným zastáncem kapitalismu a nemá rád komunisty.
Ještě neví, jestli půjde 2. prosince volit. Ale pokud ano, tak Putinovo Jednotné Rusko. V celé oblasti zůstává cizincům stále uzavřen přístav Baltijsk (do roku 1945 Pillau), kde sídlí námořní flotila.
Tady a rakety ? Můj Bože...
Otevřené je ale na pobřeží na pobřeží Baltu menší městečko Svetlogorsk (kdysi německý Rauschen). A je úplně odlišné ve srovnání s Kaliningradem.
Plné opulentních, luxusních vil a hotelů. Pro ty, kteří mají na to trávit volno u moře. Přímo nad útesy stojí nenápadný malý kostelík s modrou střechou, věnovaný obětem dávno zapomenuté katastrofy.
Dne 16.května 1972 tady do školky narazilo vojenské letadlo při cvičném letu. Zahynulo třiadvacet malých dětí. Sovětský režim tragédii zatajil, až po roce 1991 ji připomněl kostel.
Uvnitř jsou fotografie zemřelých dětí, jejich matky se pravidelně v různých dnech střídají při odříkávání modliteba úklidu.
Na otázku, co by říkala tomu, kdyby z Kaliningradu mířily na západ rakety, jedna z nich jen kroutí hlavou a tiše pronese. "Můj Bože."
Pokud tady rakety přece jen budou i kvůli radaru v Česku, historikům jistě neujde jedna vzpomínka. Königsberg a pozdější Kaliningrad totiž založil jako Královec v roce 1255 český král Přemysl Otakar II.
