Někteří evropští politici udělali v migrační krizi obrovské chyby, řekl v Praze Fico
"Jednání V4 přes veškerou oficiální rétoriku potvrdilo, že jsme svědky konce schengenského prostoru v současné podobě," uvedl předseda ODS Petr Fiala. Pozastavení a pozdější vyloučení Řecka je podle něj stále více reálnou možností. Tuto variantu potvrzuje podpora států V4 pro začlenění Bulharska a Rumunska do Schengenu, dodal. Fiala zároveň ocenil, že země V4 iniciovaly ve věci zvládání migračních toků aktivnější spolupráci se státy jihovýchodního Balkánu.
Pokud jsou v schengenském prostoru země, které neplní povinnosti při ochraně hranice, pak do něj patří i země, které tyto povinnosti plní, řekl po pražském summitu visegrádské skupiny slovenský premiér Robert Fico a podpořil začlenění Bulharska a Rumunska do Schengenu. Podporu rozšíření volného pohybu osob o Bulharsko vyjádřil také maďarský premiér Viktor Orbán. "Slovenská republika se plně hlásí k členství Bulharska a Rumunska v schengenském prostoru," uvedl Fico. "Pokud členem Schengenu mohou být země, které si neplní povinnosti v Schengenu, tak můžou být součástí Schengenu země, které si tyto povinnosti už teď neprodleně plní bez jakýchkoliv problémů," zdůvodnil Fico postoj Bratislavy.
Země visegrádské skupiny se také shodly na společné pozici k britským požadavkům na reformu Evropské unie. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) o ní bude v úterý informovat předsedu Evropské rady Donalda Tuska, který navštíví Prahu. "Má se to týkat jen lidí, kteří teprve přijdou do Velké Británie, ne těch, kteří tam už pracují," podotkl ke společnému stanovisku slovenský premiér Robert Fico.
Vyjádření premiérů.
Společné prohlášení předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny k migraci https://t.co/770VI9X57q #CZV4Pres pic.twitter.com/7Htng6mFeo
— Úřad vlády ČR (@strakovka) February 15, 2016
Maďarský premiér Viktor Orbán přiznal, že po vstupu členů V4 do EU považoval hlavní cíle visegrádské skupiny za splněné, během současné migrační krize je ale podle něj skupina potřeba víc než kdy dřív. Současný nekontrolovaný vstup migrantů do Evropy je podhoubím pro terorismus, násilí a strach a musí být zastaven, řekl.
Bulharský premiér tweetuje z Prahy.
Ensuring an effective control at the external #EU borders is of paramount importance in handling the #refugeecrisis. pic.twitter.com/DTy89snxmu
— Boyko Borissov (@BoykoBorissov) February 15, 2016
Šestice politiků na společném fotu.
"Robert Fico byl nejostřejší, což se dalo čekat, protože to bylo vlastně jeho předvolební vystoupení. Překvapila hlavně polská premiérka Beata Szydlová, která několikrát zdůraznila, že chce evropské řešení," soudí komentátor Hospodářských novin Martin Ehl. Na Slovensku se konají parlamentní volby 5. března a migrace je jedním z témat.
Robert Fico byl ze všech šesti politiků nejtvrdší vůči Řecku a Evropské unii.
"Někteří evropští politici udělali v migrační krizi obrovské chyby," uvedl Fico. Podle něj Slovensko migranty ani nepozvalo, ani nedestabilizovalo země, odkud odcházejí.
"Je mi líto, že EU není schopna svolat rychle summity kvůli bezpečnostní krizi, zatímco bylo možné je svolat kvůli finanční krizi v Řecku," řekl Fico.
"Diskuse byla velmi zajímává a všichni lídři zemí Evropské unie by měli slyšet, co říkal makedonský prezident Ďero Ivanov," sdělil slovenský premiér Robert Fico. Dodal, že někteří politici z EU nemají smysl pro realitu.
Viktor Orbán uvedl, že Bulharsko zodpovědně chrání vnější hranice EU a mělo by být přijato do Schengenu.
Sobotka ve svém prohlášení uvedl, že Evropská unie by měla více podpořit Bulharsko a Makedonii "při realizaci jejich vlastních opatření k ochraně hranic." Zároveň se premiéři čtyřky podle něj shodli, že zachování schengenského prostoru je potřebné.
"Nikdy dříve nebyla spolupráce zemí Visegrádské čtyřky tak potřebná jako nyní," řekl ve svém proslovu maďarský premiér Viktor Orbán. Migrační politka v Evropě podle něj nefunguje a proud migrantů musí být zastaven.
"Řešení migrační krize je možné pouze efektivním zásahem proti kořenům problému. To znamená řešením situace v Iráku, Sýrii a Libyi. Potřebujeme získat kontrolu nad migračními toky,“ řekla polská premiéra Beata Szydlová. Klíčem je podle ní spolupráce s Tureckem. "Podporujeme společné evropské řešení," uvedla premiérka.
"Jednání v Praze nebyla namířena proti Řecku," prohlásil bulharský premiér Bojko Borisov. Řecko by ale podle něj mělo plnit své závazky, vyplývající z toho, že leží na vnější hranici Evropské unie.
Makedonský prezident Ďorge Ivanov poděkoval za solidaritu zemím Visegrádské čtyřky. Makedonie podle něj neutíká před svou zodpovědností jako tranzitní země pro uprchlíky, ale totéž požaduje od států Evropské unie.
Podle Sobotky chtějí Visegrádské země pomoci balkánským státům zvládat proud uprchlíků. Včetně zemí, které zatím nejsou v Evropské unii, jako Srbsko a Makedonie.
"Shodli jsme se na podpoře společného evropského řešení. Evropská krize je společná a lze řešit jen celoevropským řešení. Je důležité, aby byla realizována dohoda mezi EU a Tureckem,“ uvedl na tiskové konferenci po summitu premiérů Visegrádské čtyřky, bulharského premiéra a makedonského prezidenta Bohuslav Sobotka. Summit podle něj podpořil misi NATO v Egejském moři, vytvoření celoevropské pohraniční stráže a rychlejší navracení ekonomických migrantů,“ řekl Sobotka.
Rakouský prezident Heinz Fischer nepřímo kritizoval některé evropské země za jejich odmítavý postoj k přijímání uprchlíků. Podle Fischera by debata o uprchlících neměla vést k paušálnímu odmítání práva na azyl, ani k co nejtěsnějšímu uzavírání "očí, uší, srdcí a hranic" vůči uprchlíkům. Fischer svou kritiku podle APA cílil na země jako Maďarsko, Česko, Slovensko a Polsko, aniž je ale jmenoval. "Ti, kdo kritizují a ironizují údajnou ´uvítací kulturu´, pravděpodobně nevědí, co zažívají a čím trpí uprchlíci na cestě z rozbombardovaných syrských měst přes nebezpečné zastávky do uprchlických táborů ve střední Evropě," řekl rakouský prezident ve vídeňském Hofburgu.
Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že země Visegrádské skupiny podporují dohodu mezi EU Tureckem, ale přemýšlejí i o jiných možnostech, pokud toto řešení selže. "Prioritou visegrádského regionu zůstává naplnění Akčního plánu EU-Turecko, jehož dosavadní výsledky nejsou uspokojivé. Stejně tak je důležité, aby Řecko plnilo své povinnosti, které vyplývají z jeho členství v Schengenském prostoru. Pokud by přišla na jaře letošního roku další migrační vlna, musíme být připraveni pomoci s ochranou hranic jak Řecku, tak i Makedonii, Bulharsku a dalším zemím na balkánské cestě,“ uvedl premiér Sobotka.
Připomeňme si, co napsal na téma Visegrádská skupina nedávno britský týdeník Economist: "Protiuprchlické nálady semkly visegrádskou skupinu tvořenou Maďarskem, Polskem, Slovenskem a Českou republikou. Obvykle přitom jde o nesourodou partu, která se na některých záležitostech shodne - jako například na nesouhlasu s evropskou klimatickou politikou - a v jiných je rozpolcená: například v přístupu k Rusku. Spíše než hlučné opoziční skupiny jsou to v těchto zemích vlády, kdo do světa vytrubuje některé z nejextremističtějších názorů. A využívají zanícených postojů proti běžencům, aby zavedly neliberální kroky i na dalších frontách.“
Premiéři visegrádské čtyřky prosazují takzvaný záložní plán B, známý také jako linie Bulharsko - Makedonie. Předpokládá uzavření hranic na severu Řecka se zmíněnými zeměmi, pokud proud uprchlíků nezastaví Turecko ani Řecko. Plán ale zpochybnil bulharský premiér Bojko Borisov. V neděli řekl v rozhovoru německé kancléřce Angele Merkelové, že Sofie s uzavřením severních řeckých hranic nesouhlasí a že Řecko musí být součástí řešení problému.
Německo popírá názorový rozkol mezi ním a Francií ohledně řešení uprchlické krize. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert dnes prohlásil, že mezi oběma zeměmi prý panuje velký soulad a Francie se hlásí ke svým dosavadním závazkům. Reagoval na víkendová vyjádření francouzského premiéra Manuela Vallse, který v Mnichově zdůraznil, že Francie se zavázala k převzetí 30 tisíc uprchlíků. "K tomu jsme ochotni, ale ne víc," poznamenal. Německá kancléřka Angela Merkelová přitom podle médií prosazuje, aby si země EU přebíraly další uprchlíky od Turecka, pokud Ankara dostojí příslibu přibrzdit proud běženců do Evropy.
Dort k 25. výročí Visegrádu. Tweetuje státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR Tomáš Prouza.
#Visegrad25 pic.twitter.com/iPi6uKzVZx
— Tomas Prouza (@CZSecStateEU) February 15, 2016
Premiéři visegrádské čtyřky by měli dnes po osmnácté hodině předstoupit před novináře na tiskové konferenci. Tématem summitu je hlavně migrační krize. Na začátku summitu si premiéři připomněli rozkrojením dortu dnešní 25. výročí založení visegrádské skupiny a přijali toto velmi proevropské prohlášení, kde dvě nominálně euroskeptické vlády (polská a maďarská) podepsaly kromě jiného toto: "Domníváme se, že prohlubování evropské integrace je zcela zásadní. Proto jsme rozhodnuti se aktivně podílet na jejím posilování a efektivním fungování. Chceme, aby Evropská unie byla silnější, a jsme přesvědčeni, že silná Evropská unie potřebuje silnou visegrádskou skupinu."
Bremer upřesnil, že celkem bylo kvůli silvestrovskému incidentu přijato 1075 trestních oznámení, z toho 467 činů sexuální povahy, včetně znásilnění.
Kolínský prokurátor Ulrich Bremer prohlásil, že většina z podezřelých, vyšetřovaných kvůli silvestrovským útokům v Kolíně nad Rýnem, jsou uprchlíci.
"Valná většina osob spadá do kategorie uprchlíka," řekl Bremer agentuře AP a označil za naprostý nesmysl předchozí informace, že jen tři z podezřelých byli uprchlíci. Bremer dodal, že někteří z vyšetřovaných již o azyl formálně požádali, ostatní přijeli do Německa s úmyslem o něj požádat. Podle Bremera je 15 lidí ve vazbě, policie zatím identifikovala 73 podezřelých.
"Soudě podle téměř denních prohlášení českých politiků na téma migrace by člověk, neznalý středoevropských reálií, mohl nabýt dojmu, že statisíce běženců loni nedorazily do Německa, Rakouska, Švédska, Finska, Francie, ale do Česka," píše Martin Novák ve svém komentáři Uprchlíků prosté Česko vzkazuje Západu: My víme líp než vy, že jste naivní a máte problém.
Dalších deset milionů eur (270 milionů Kč) pošle Evropská unie Makedonii na pomoc se zvládáním migrační krize. Rozhodla o tom Evropská komise.
Poskytnuté prostředky jsou určeny na lepší zabezpečení hranic této balkánské země, nikoliv na stavbu plotu, uvedla mluvčí Komise. Jde o to, hranice chránit, nikoli uzavřít, dodala.
V Praze se schází summit visegrádské skupiny. Jednat má o přílivu uprchlíků i takzvaném Brexitu. Setkání bude prověrkou vyjednávacích schopností českého premiéra Bohuslava Sobotky. Poláci a Češi se nejspíš budou snažit zmírnit ostrá slovenská a maďarská stanoviska. Bojovná vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica ovlivňuje hlavně to, že je krátce před volbami. A Slováci na argumenty o ochraně země před běženci tradičně slyší, píše Martin Ehl v textu Visegrád je před summitem ostře proti uprchlíkům, Češi a Poláci ale začínají couvat.
Připomeňme, že napadení a sexuální obtěžování v okolí vlakového nádraží během silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem nahlásila více než stovka žen. Německo od té doby pocítilo nárůst odporu a násilí vůči uprchlíkům.
Další útoky se staly i v ostatních evropských městech.
Mezi 58 muži, kteří byli zatčení kvůli podezření z účasti na sexuálních útocích během silvestrovských oslav v Kolíně nad Rýnem, jsou jen tři uprchlíci.
Informoval o tom britský deník The Independent s odkazem na státního zástupce Ulricha Bremera.
Dva Syřané a jeden Iráčan byli jediní, kdo do Německa přijel krátce před útoky. Ostatní byli marockého, alžírského a tuniského původu. Další tři z nich měli dokonce německé občanství.
Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že "politika Bruselu" zvládnout migrační krizi je neúspěšná.
Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn varoval země visegrádské čtyřky (V4), aby se tváří v tvář migrační krizi nestaly "spolkem odpadlíků".
"Nesmíme si zahrávat s tím, co drží Evropu pohromadě," uvedl Asselborn, jehož země v druhé polovině loňského roku předsedala Radě EU.
Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko se podle něj v minulosti samy dočkaly značné solidarity.
Podle mezivládní Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) riskantní plavbu z tureckého pobřeží do Řecka zaplatilo od 1. ledna životem minimálně 320 lidí, včetně žen a dětí.
Cesta přes moře je bezkonkurenčně nejnebezpečnější.
Slovenský prezident Andrej Kiska nepřímo varoval země visegrádské skupiny (V4), aby se v souvislosti s migrační krizí nedostaly do konfliktu s dalšími státy EU. V prohlášení k 25. výročí založení V4 hlava slovenského státu také upozornila, že na opětovné rozdělení Evropy by doplatily zejména středoevropské státy.
"Jak ukazují nedávné krize, zejména ta poslední migrační, musíme se naučit, co to znamená spolurozhodovat a přebírat odpovědnost za celou EU. Je výborné mít vlastní názor, ale ještě lepší je mít schopnost přesvědčit o jeho správnosti ostatní partnery. Je dobré mít vlastní silný hlas, ale ještě lepší je mít silné spojence, kteří jsou ochotni mu naslouchat," uvedl. Dodal, že je užitečné neplést si pragmatičnost s politickou krátkozrakostí.
Pro Německo by podle Steigera byly náklady dočasného uzavírání hranic nižší než při pokračování stávající politiky otevřených dveří. Základní předpoklad pro všude otevřené hranice uvnitř Evropy už nyní není zaručen, prohlásil Steiger. Řecko totiž podle něj zanedbává svou povinnost a Schengen už je těžce oslaben.
"Nemáme čas čekat, až se Řecko konečně začne držet standardů EU," pokračoval expert. "Jestliže nějaká země neplní své povinnosti, pak se musí Schengen posunout směrem ke střední Evropě."
O vyloučení Řecka z schengenského prostoru kvůli neplnění povinností vůči migrantům hovoří už i ekonomičtí experti Křesťanskodemokratické unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové. Roste tak na ni tlak z její vlastní strany, píše německý deník Die Welt, který hovořil s šéfem hospodářské rady CDU Wolfgangem Steigerem.
Ekonomické křídlo CDU žádá dočasné uzavírání hranic, pokud se neprosadí společné evropské řešení. Od Merkelové proto očekává tvrdý postoj na nastávajícím summitu EU tento týden v Bruselu.
Přečtěte si příběh jednoho z uprchlíků, kteří dorazili do Řecka.
Cestu do Evropy bral Dani ze Sýrie jako jedno velké dobrodružství. Teď pomáhá na řeckém ostrově Lesbos Syřanům s tlumočením do angličtiny. Jeho snem je - tak jako mnoha dalších - dostat se do Německa. Ale z úplně jiného důvodu než ostatní.
Příval migrantů mířících přes Turecko a Řecko do Evropské unie pokračuje, byť v zimě počet nově příchozích poněkud klesl. Svědčí o tom nově zveřejněné údaje Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle nichž od začátku roku do soboty připlulo na řecké ostrovy v Egejském moři dalších 76 607 uprchlíků, většinou ze Sýrie.
V prvních dvou měsících loňského roku na těchto ostrovech zaznamenali "jen" 4567 migrantů. Tehdy ještě velká migrační vlna nezačala, připomněla pro srovnání agentura DPA.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek je přesvědčen, že v současnosti má velký smysl pomáhat zemím na Balkáně zvládat migrační krizi. Šéf české diplomacie to řekl při příchodu na jednání se svými kolegy z EU v Bruselu.
Podle něj nebude složité postoj České republiky Němcům objasnit. "My s Německem vedeme víceúrovňový dialog a jsme schopni se dohodnout na směřování v oblasti migrace, která bude součástí společného evropského postupu."
Vytvoření zdí mezi unijními zeměmi a izolace Řecka ale problém uprchlíků nevyřeší, zní bulharská pozice před pondělním jednáním. Borisov se proto bude snažit přesvědčit zástupce Maďarska, Polska, Slovenska a ČR, že je lepší, aby naopak evropské země pomohly svému jižnímu sousedu, aby byl schopen kontrolovat vnější hranice EU a registrovat všechny uprchlíky.
Borisov v rozhovoru s Merkelovou vyzval ke společnému řešení přílivu uprchlíků a zdůraznil, že Evropská unie by měla postupovat jako jeden celek. Na pražské schůzce budou státníci jednat o posílení ochrany hranic mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem. Časopis Der Spiegel ve svém aktuálním vydání napsal, že se země V4 se svým záměrem ochrany schengenských hranic a uzavření balkánské trasy pro migranty staví proti Merkelové.
Bulharský premiér Bojko Borisov telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Informoval ji o postojích, které hodlá prezentovat na summitu visegrádské skupiny o uprchlické krizi, jenž bude v pondělí odpoledne hostit Praha.
Jak z telefonátu vyplynulo, Bulharsko a Makedonie nechtějí, aby se Balkán stal nárazníkovým pásmem mezi EU a vlnou migrantů, kteří míří do Evropy, napsal bulharský deník Trud.
Podívejte se, jak to vypadá v záchytném středisku na Lesbu.
Zhruba 2000 obyvatel východořeckého ostrova Kos v neděli protestovalo proti zřízení tamního registračního centra pro běžence, takzvaného hotspotu. Demonstranti se shromáždili u vstupu do starých kasáren, které jsou nyní na registrační centrum přestavovány.
Kos patří společně s ostrovy Lesbos a Chios k hlavním cílům blízkovýchodních migrantů, kteří se snaží přes Egejské moře dostat do Řecka a pak dál do zbytku Evropy. Ostrovy jsou přítomností tisíců cizinců přetíženy a místní obyvatelé si stěžují na zhoršené životní podmínky, jimž jsou kvůli tomu sami vystaveni. Obávají se také dopadu na turistický ruch.
Nizozemský ministr zahraničních věcí Bert Koenders vyzval členské země Evropské unie, aby nezavíraly své hranice uprchlíkům a raději se soustředily na efektivní hraniční kontrolu.
"Některé členské země vyzvaly Makedonii k uzavření hranice s Řeckem (...) V této chvíli je efektivní kontrola hranic důležitější než úvahy o jejich uzavírání," prohlásil po nedělním setkání se svým makedonským protějškem Nikolou Popoským.
Slovensko si nikdy na základě diktátu nenaveze na své území žádné migranty. V diskuzním pořadu televizní stanice TA3 to v neděli uvedl předseda slovenské vlády Robert Fico.
"Nepotřebujeme ghetta s jiným náboženstvím a kulturou. Tito lidé se neumí normálně integrovat a budou potom dělat problémy, jako v Německu a v Bruselu," prohlásil slovenský premiér podle agentury TASR. Za demarší, tedy diplomatickým zákrokem Berlína, o němž Fico hovořil, vidí nervozitu Německa.
Reagoval tak na údajný diplomatický protest Německa v souvislosti s pondělním mimořádným summitem zemí visegrádské skupiny (V4) s Makedonií a Bulharskem v Praze, na kterém budou státníci jednat i o posílení ochrany hranic mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem.
Dobré dopoledne z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj uprchlické krize v Evropě.
Právě se děje
Tělo Holečkova slovenského parťáka už míří domů. Vyprostili ho nepálští záchranáři
V "bezlaktózových" výrobcích byla laktóza nad limit, tvrdí inspekce
Co voliči čekají? Tohle nedopadne dobře, varuje americký politolog před Trumpem
