Cameron vyhlásil referendum o Brexitu na 23. června. Nepotěšil návštěvníky Glastonbury
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, kterou jste v uplynulých třech dnech věnovali online reportážích, týkajících se vyjednávání Británie s Evropskou unií. Další vývoj budeme sledovat v denním zpravodajství.
Stoupenci setrvání v EU mají navrch, a to o 15 procent.
Vyplývá to z průzkumu, který si nechal zpracovat bulvární list Daily Mail.
Rizikem pro dezintegraci by spíše bylo, kdyby se Evropská unie s Británií nedohodla na vyřešení jejích požadavků, míní politolog z brněnské Masarykovy univerzity Petr Kaniok.
Podstatnější než samotná dohoda je podle něj výsledek referenda o setrvání Británie v Unii. "Kdyby se britští voliči rozhodli vrátit k suverenitě, znamenalo by to zásadnější signál, protože s řadou věcí jsou nespokojeny i další země a mohl by následovat dominový efekt."
Hudba, nebo referendum? Termín 23. června nepotěší přinejmenším fanoušky, kteří tou dobou budou na slavném festivalu Glastonbury.
Hlasujte poštou, u nás volební místnosti nebudou, vzkazují pořadatelé hudební akce, kam se každoročně sjíždí přes 100 000 lidí.
It won’t be possible to have an #EUreferendum polling station at Glastonbury 2016. You can register for postal votes https://t.co/N6rF44BKVT
— Glastonbury Festival (@GlastoFest) February 20, 2016
Šestice ministrů, kteří jsou pro odchod Británie z EU, potěšila odpůrce členství v osmadvacítce, mimo jiné ty z euroskeptického UKIPu.
As UKIP's MP, I am so pleased to see so many Cabinet ministers joining the @vote_leave campaign of which I'm a part #CrossParty #Winning
— Douglas Carswell MP (@DouglasCarswell) February 20, 2016
Kritika na hlavu premiéra Bohuslava Sobotky za jeho postoje na summitu EU, který v noci skončil v Bruselu, se snesla nejen z části pravice, ale i od komunistů.
Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa se Sobotka svým vstřícnými postoji k Británii podílí na dezintegraci Unie.
S napětím se čeká, až své stanovisko, které v referendu může sehrát klíčovou úlohu, oznámí v neděli londýnský starosta Boris Johnson. Třetina lidí oslovených v průzkumu agentury Ipsos MORI totiž označila jeho názor za "důležitý" pro své rozhodování.
Sedmnáct pro setrvání, šest pro odchod. Současné rozložení sil ve vládě Davida Camerona.
How Every Cabinet Minister is Voting: Nearly a full set https://t.co/UFYxUkKXAt pic.twitter.com/xU1KvljSxU
— Euro Guido (@EuroGuido) February 20, 2016
5. Změna smluv
David Cameron původně požadoval, aby se výše zmíněné reformy zapsaly do základních smluv EU. Nikdo ale nechtěl v současné chvíli tyto smlouvy otevírat, protože by se musely v některých zemích schvalovat v referendu, což by se nejspíše kvůli vzrůstajícímu euroskeptismu nemuselo podařit.
Do základních smluv se tak podle dohody vepíše výjimka pro Británii ze "stále těsnější Unie" a klauzule o nediskriminaci zemí platících vlastní měnou až ve chvíli, kdy by se smlouvy měnily v budoucnu, kvůli větším zásahům. Dětské přídavky budou reflektovány v sekundárním právu Evropské unie a nárok na to je snížit budou mít všechny země EU, stejně jako na záchrannou brzdu pro vyplácení zaměstnaneckých výhod.
4. Omezení pracovních výhod
Británie bude moct omezit pracovní benefity nově příchozím pracovníkům z EU na čtyři roky. Z právního a politického hlediska ale nebylo možné, aby tomu tak bylo napořád, a proto se tento požadavek navázal na takzvanou "záchrannou brzdu", kterou mohou země využít, pokud se jejich sociální systém (školy, nemocnice) dostane v důsledku imigrace pod velký tlak. Tuto "záchrannou brzdu" lze ale použít pouze na omezenou dobu. Británie požadovala 13 let, země střední a východní Evropy 5, kompromis se tak našel na sedmi letech.
3. Dětské přídavky
Londýn bude moct vyplácet pracovníkům ze zemí EU, jejichž děti s nimi nežijí v Británii, ale v jejich rodné zemi, jen tak vysoké dětské přídavky, jaké se v dané zemi vyplácí. Opatření bude platit pro nově příchozí pracovníky.
Lidem, kteří už v Británii pracují, se příspěvky sníží až od roku 2020. Británie přitom původně požadovala, aby přídavky na děti do zahraničí nemusela vyplácet vůbec. Šlo ale spíše o politický problém, protože jí tyto příspěvky stojí dohromady pouze 30 milionů liber, což je v britském rozpočtu zanedbatelná částka.
2. Země s vlastní měnou
Británie chtěla lépe ošetřit vztahy mezi zeměmi s vlastní měnou a stále více se integrující eurozónou. Stála za tím mimo jiné snaha znemožnit zemím eurozóny, které dávají dohromady už nyní v EU kvalifikovanou většinu, aby se nemohly "spolčit" proti londýnské City.
Británie bude mít možnost požádat o prozkoumání legislativních návrhů eurozóny na úrovni summitu, tedy všech lídrů zemí EU, pokud je bude považovat za diskriminační vůči zemím s vlastní měnou. Nepůjde ale o "veto", pouze možnost přezkoumání. Pokud evropští lídři neshledají připomínky Británie relevantní, budou moci ministři v projednávání plánovaného rozhodnutí pokračovat. Možnost požádat o projednání legislativy na úrovni evropských lídrů nebude mít pouze Británie, ale každá země s vlastní měnou, tedy i Česko.
1. Suverenita
Británii se podařilo vyvázat z povinnosti vytvářet "stále těsnější Unii", o které se píše v základních smlouvách EU.
Podle dohody je v rámci Unie ve "specifické situaci", což znamená, že "není zavázaná k budoucí politické integraci". To se také vepíše do základních smluv EU ve chvíli, když se budou v budoucnu měnit.
Připomeňme, co se Cameronovu týmu podařilo v Bruselu dohodnout v jednotlivých oblastech...
Referendum bude podle Camerona jedním z největších rozhodnutí, která na Británii čekají. "Odchod z EU by mohl ohrozit britskou ekonomiku a národní bezpečnost," varoval.
Referendum o Brexitu se uskuteční 23. června.
Britská vláda doporučí voličům, aby v referendu hlasovali pro setrvání v reformované Evropské unii. O rozhodnutí kabinetu informoval premiér David Cameron.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček připomněl, že prezident Miloš Zeman se již dříve vyslovil pro setrvání Británie v EU, a to při příležitosti nedávného setkání s premiérem Cameronem. "Pokud jde o pana premiéra, není žádný věcný důvod k hodnocení," dodal k postupu předsedy české vlády na summitu.
Výsledky summitu EU, který v noci skončil v Bruselu, se nelíbí některým česlým pravicovým stranám, kritizují především postup premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Občanští demokraté tvrdí, že Sobotka promeškal příležitost podpořit reformní návrhy britské strany. Podle Svobodných Sobotka při prosazování českých zájmů zcela selhal.
Europoslanec ODS Jan Zahradil v souvislosti s tím, že politici na summitu jednali i o migrační krizi, uvedl že místo ochrany hranic před migrační vlnou se řešení migrační krize přelilo do "krátkozraké politiky vzájemného vydírání, ústupků a podplácení mezi státy EU." "Při jednání s Británií premiér Sobotka promeškal příležitost jasně podpořit Cameronovy reformní návrhy a osvojit si ty z nich, které by byly přínosem i pro ČR," tvrdí Zahradil. Místo toho se podle něj český premiér "soustředil na tahanice o sociální přídavky, což je nedůstojné a v současné situaci v EU druhořadé". Česká vláda tak "opět nepřekročila svůj stín", dodal europoslanec ODS.
Britská ministryně vnitra Theresa Mayová je přesvědčena, že je v nejlepším zájmu Británie zůstat v Evropské unii.
Vůdce kampaně za odchod z Evropské unie Matthew Elliott prohlásil, že premiér teď bude "vyhlašovat vítězství, které je ale naprosto prázdné". A Elliottův kolega Richard Tice na Twitteru čerstvou dohodu s unií označil za "zoufalý nesmysl".
Nekonečná vyjednávání pátečního summitu EU byla vyčerpávající a mnozí účastníci při nich vyhládli. Jak napsala agentura Bloomberg, když měla německá kancléřka Angela Merkelová rokování dost, vzala si kabát a zamířila k pouličnímu stánku s hranolky. Merkelová je známá nečekanými vycházkami, při nichž se zastaví na pivu nebo vyrazí do supermarketu.
Proti premiérovi Davidu Cameronovi a jeho úsilí o dohodu s EU jsou přinejmenším čtyři ministři a hodlají před zamýšleným referendem voliče nabádat, aby hlasovali pro odchod z unie. Je mezi nimi i ministr spravedlnosti Michael Gove, bývalý blízký spolupracovník ministerského předsedy. Pro takzvaný brexit (vystoupení Británie z EU) je také přinejmenším pětina poslanců Cameronovy Konzervativní strany.
Dohodu důrazně odmítl předseda protievropské strany UKIP Nigel Farage, který prohlásil, že "nemá ani cenu papíru, na němž je sepsaná". Kritický k úsilí předsedy vlády je také vůdce opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Vyjednávání v Bruselu označil za pouhý "teatrální vedlejší program... s cílem uklidnit (Cameronovy) odpůrce v Konzervativní straně". Nicméně se vyslovil pro setrvání v Evropské unii.
Jak probíhalo páteční vyjednávání, čtěte v analýze Aktuálně.cz.
Je to spravedlivý kompromis. Myslím si, že jsme Británii neustoupili přespříliš," uvedla kancléřka. "Věřím, že s tímto bude mít David Cameron balíček opatření pro úspěšnou kampaň za setrvání Británie v Evropské unii," podotkla dále Merkelová.
Německá kancléřka Angela Merkelová je přesvědčena, že Evropská unie neudělala přespříliš ústupků Británii.
Summit se oproti očekáváním protáhl do soboty, a to kvůli neschopnosti nalézt napříč osmadvacítkou kompromis ohledně úpravy vztahů EU s Británií. Páteční dění na summitu si můžete přečíst v online reportáži.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme dění na summitu Evropské unie v Bruselu.
Právě se děje
Zahraniční ligy: Schick se trefil, neporazitelnost Leverkusenu čítá 50 zápasů
Švédové znovu váleli, Švýcaři s Rakušany sehráli v Praze divokou přestřelku
Strýcová na Den matek porodila druhého potomka, k synovi přibyla dcera
ŽIVĚ
Izrael nemá jasný plán na ochranu civilistů v Rafáhu, řekl americký ministr obrany
Největší potenciál oslovit voliče má v eurovolbách ANO a STAN, ukázal průzkum
V Římě uráželi Kordovu přítelkyni, dceru Nedvěda. Tenista oplácel provokacemi
