Příklon Ukrajiny k NATO zhorší situaci, tvrdí Rusko

Živě
Středeční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Vladimir Putin
Vladimir Putin | Foto: Reuters

Kyjev/Moskva - Severoatlantická aliance naléhala na Ukrajinu, aby se vzdala svého dosavadního neutrálního statusu a aby usilovala o užší vazby s NATO. V rozhovoru s agenturou Interfax to prohlásil náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov, podle kterého rozhodnutí Kyjeva "ještě více zhorší nynější situaci". Ukrajinský parlament o zrušení neutrality a o zájmu o členství v NATO rozhodl v úterý.

V Minsku se uskutečnilo další kolo mírových jednání znepřátelených stran o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny. Podle zástupců separatistů citovaných agenturou AFP byly rozhovory velmi těžké. Datum další schůzky není zatím prý známo.

"Bylo to těžké předběžné setkání. Datum příští schůzky nebylo stanoveno," řekl emisar samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin po jednání, které trvalo více než pět hodin. Zástupce druhé samozvané Luhanské lidové republiky Vladislav Dějněgo také popsal jednání jako "těžká" a zdůraznil, že datum nového setkání "nebylo stanoveno".

Schůzky takzvané kontaktní skupiny v běloruské metropoli se kromě proruských separatistů z východoukrajinského Donbasu účastnili zástupci Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Středeční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.

Rusko-ukrajinská krize online:

Živě
Aktualizovat reportáž

"Bylo to těžké předběžné setkání. Datum příští schůzky nebylo stanoveno," řekl emisar samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin po dnešním jednání v Minsku, které trvalo více než pět hodin. Zástupce druhé samozvané Luhanské lidové republiky Vladislav Dějněgo také popsal jednání jako "těžká" a zdůraznil, že datum nového setkání "nebylo stanoveno". Jednání se měla zaměřit zejména na potvrzení předchozích úmluv o příměří a podle ukrajinského prezidenta by se mělo mluvit rovněž o stažení vojsk a těžké výzbroje od frontové linie a o brzkém osvobození všech zajatců.

Ruským politikem roku se letos po jedenácté v řadě stal prezident Vladimir Putin, hlas mu dalo přes 70 procent oslovených Rusů. Dnes to podle agentury TASS oznámila ruská státní sociologická společnost VCIOM, která anketu sestavuje. Putin je letos na vrcholu popularity, na konci listopadu bylo s jeho prací spokojeno takřka 88 procent dotazovaných obyvatel Ruské federace. Za Putinem se další ruští politici umístili až se značným odstupem. Druhá příčka připadla ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi s osmi procenty a třetí skončil s pěti procenty hlasů premiér Dmitrij Medveděv. Průzkumu se zúčastnilo 1600 lidí z 46 regionů země.

Foto: Reuters

Nejmenovaný představitel NATO, kterého Reuters oslovil, prohlásil, že záleží pouze na Ukrajině, jakou bude zastávat zahraniční politiku. "Pokud se Ukrajina rozhodne požádat o členství v NATO, tak NATO prověří její připravenost připojit se k alianci stejným způsobem, jak to činí v případě ostatních kandidátů. Toto je záležitost mezi NATO a jednotlivými zeměmi ucházejícími se o členství," dodal.

Ukrajina dnes krátce přerušila dodávky elektřiny na Krym. Ukrajinské ministerstvo energetiky podle agentury Reuters oznámilo, že důvodem bylo to, že Krym nedodržoval odběrové limity. Nyní prý již bylo zásobování elektřinou obnoveno. Odstřižení od elektřiny přišlo krátce poté, co krymský premiér Sergej Aksjonov ohlásil dohodu mezi Kyjevem a Moskvou o tranzitu energie, která by z Ukrajiny měla proudit bez omezení. Nyní je poloostrov ve špičkách zcela odkázán na ukrajinské energetické zdroje.

Foto: Jiří Just

Ruská média předvídají, že dnešní jednání v Minsku bude předkolem před další schůzkou, naplánovanou na pátek. Té by se totiž mohli zúčastnit nejen vyjednávači, ale i vůdci separatistů z Doněcka a Luhanska, pokud se ovšem mezitím podaří Kyjev přimět, aby opět uznal "zvláštní postavení" povstaleckého Donbasu, zrušil "hospodářskou blokádu" a udělil rebelům amnestii.

Již v úterý kritizoval rozhodnutí ukrajinského parlamentu ruský premiér Dmitrij Medveděv. Podle něj byl krok ukrajinských zákonodárců unáhlený a navíc znamená, že se Ukrajina stává možným vojenským rivalem Ruska. O vstup do NATO Ukrajina prozatím několik let žádat nebude, nejdříve chce přejít na standardy a regule aliance. Rozšiřování NATO nicméně Rusko považuje za ohrožení své bezpečnosti.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv.
Ruský premiér Dmitrij Medveděv. | Foto: Reuters

Podle náměstka ruského ministra obrany Anatolije Antonova naléhala Severoatlantická aliance na Ukrajinu, aby se vzdala svého dosavadního neutrálního statusu a aby usilovala o užší vazby s NATO. "Rozhodnutí ukrajinského parlamentu vzdát se neutrálního statusu ještě více zhorší již tak složitou situaci," řekl Antonov v rozhovoru s agenturou Interfax.

V běloruské metropoli Minsku mají odpoledne pokračovat mírová jednání znepřátelených stran o urovnání konfliktu na východu Ukrajiny. Na dnešní a páteční schůzce tzv. kontaktní skupiny, zahrnující zástupce Ukrajiny, Ruska, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jakož i proruské separatisty z východokrajinského Donbasu, se v pondělí telefonicky domluvili prezidenti Vladimir Putin, Petro Porošenko, François Hollande a kancléřka Angela Merkelová.

Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz. I dnes pro vás sledujeme vývoj krize na východě Ukrajiny.

Zahraničí ČTK Reuters Zahraničí, ČTK, Reuters
Aktualizováno 24. 12. 2014 23:57
 

Právě se děje

Další zprávy