OSN odsoudilo anexi Krymu, Rusko mluví o morální výhře

Přenos skončil
Aktuální dění kolem Ukrajiny a Krymu jsme sledovali v online reportáži.
Ukrajinská strana čeká vojenský útok Ruska.
Ukrajinská strana čeká vojenský útok Ruska. | Foto: Reuters

Moskva/Kyjev - Dosavadní vyšetřování ukázalo, že většinu lidí v okolí kyjevského náměstí Nezávislosti zabily kulky vypálené z policejních zbraní.

Tvrdí to prozatímní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov. Dodal, že úřady strůjce masakru přivedou spravedlnosti.

Zadlužená Ukrajina se mezitím dohodla s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na poskytnutí dvouletého záložního úvěru ve výši 14 až 18 miliard dolarů.

Dění kolem Ukrajiny a Krymu jsme sledovali v online reportáži.

Rusko-ukrajinský konflikt

Přenos skončil

Asi 1500 příznivců radikálního ukrajinského hnutí Pravý sektor se večer před parlamentem v Kyjevě dožadovalo okamžité rezignace ministra vnitra Arsena Avakova. Nacionalisté chtějí Avakovův odchod kvůli smrti jednoho z předáků Pravého sektoru Oleksandra Muzyčka, který tento týden zahynul při zatýkání.

Ukrajinská média zprvu informovala, že předák Pravého sektoru byl zabit ve stylu popravy, úřady ale tuto verzi odmítly s tím, že při zatýkání utrpěl smrtelné zranění. Okolnosti jeho smrti má vyjasnit zvláštní vyšetřovací komise, jejíž vznik dnes oznámil jeden z poslanců.

"Jsem přesvědčen, že dnešní důrazný hlas pomůže zabránit novým agresivním akcím," prohlásil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Deščycja. Po hlasování pak konstatoval, že "naprostá většina států světa rezoluci podpořila".

"Skutečnost, že téměř polovina členů OSN odmítla podpořit rezoluci, je velmi povzbuzující," prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin. Dodal, že výsledek je "morálním vítězstvím ruské diplomacie".

Valné shromáždění OSN schválilo rezoluci, která označuje ruskou anexi ukrajinského Krymu za nelegální akci a Moskvou podporované referendum o připojení poloostrova k Rusku za neplatné.

Rusko považuje výsledek hlasování za své "morální vítězství", neboť pro rezoluci se vyslovilo "pouze" 100 ze 193 členských zemí. Proti jich ale hlasovalo jen jedenáct. O úspěchu hovoří i západní diplomaté, neboť kvůli "agresivní ruské kampani" očekávali menší podporu.

Ukrajinský parlament na druhý pokus schválil protikrizový zákon, který počítá s úspornými opatřeními. Ty požaduje Mezinárodní měnový fond v rámci dohody o poskytnutí půjčky Kyjevu ve výši 14 až 18 miliard dolarů (279 až 359 miliard korun). Právní předpis podpořilo 246 poslanců, zapotřebí přitom byly hlasy nejméně 226 zákonodárců.

Rusko stáhlo k hranicím s Ukrajinou na sto tisíc vojáků. Podle agentury AFP to prohlásil šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij. Jeho údaj výrazně převyšuje Spojenými státy odhadovaných 20 tisíc vojáků a nejmenovaný činitel ministerstva obrany USA ho považuje za nadsazený.

"Ruské jednotky nejsou jenom na Krymu, jsou podél celé hranice. Jsou na severu, na východě, na jihu," důrazně upozornil podle francouzské agentury ukrajinský představitel. "Každý den, každou noc očekáváme rozsáhlý útok na kontinentální území Ukrajiny a připravujeme se na něj," dodal.

V ukrajinském parlamentu na první pokus neprošel návrh protikrizového zákona, který počítá s úspornými opatřeními. Ty požaduje Mezinárodní měnový fond (MMF) v rámci dohody o poskytnutí půjčky Kyjevu ve výši 14 až 18 miliard dolarů (279 až 359 miliard korun).

Návrh předpokládal mimo jiné zavedení progresivního zdanění příjmů fyzických osob v sazbách 15, 17, 20 a 25 procent, přičemž nejvyšší zdanění se mělo týkat osob s příjmy přesahujícími půl milionu hřiven (900 tisíc korun). Zvýšit by se měla například spotřební daň na alkohol a tabákové výrobky na 30 až 39 procent a na pivo na 40 procent, poplatky za registraci nových aut a motocyklů se mají zvýšit na dvojnásobek.

Americký Senát i Sněmovna reprezentantů schválily návrh zákona o pomoci Ukrajině, o zárukách na půjčky Kyjevu ve výši jedné miliardy dolarů (asi 20 miliard korun) a o sankcích proti Rusku v odvetě za anexi ukrajinského poloostrova Krym.

Záruky na půjčky do výše jedné miliardy dolarů mají pomoci stabilizovat ukrajinskou ekonomiku, 50 milionů dolarů má přispět na boj s korupcí, na přípravu voleb a na podporu organizací občanské společnosti. Dalších 100 milionů dolarů pomoci má podpořit bezpečnostní spolupráci mezi USA, EU a zeměmi ve středí a východní Evropě.

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci odsuzující anexi Krymu. Ruská invaze byla označena za z hlediska mezinárodního práva nelegální.

Foto: Aktuálně.cz

Šéf národní bezpečnostní rady Ukrajiny Andrij Parubij prohlásil, že Rusko u západních hranic shromáždilo 100 000 vojáků. To je mnohem víc, než odhadoval Pentagon.

 

Rusové obsadili Krym.
Rusové obsadili Krym. | Foto: Reuters

O krizi na Ukrajině právě jedná Valné shromáždění Organizace spojených národů. Přímý přenos můžete sledovat online ZDE.

Prezident Vladimir Putin vyrazil do protiútoku a oznámil, že Rusko vytvoří vlastní platební systém. Mělo by to zasáhnout americké firmy Visa a MasterCard, které minulý týden zastavily operace klientů ruských bank postižených sankcemi.

"Je opravdu velice špatné, že se jisté firmy rozhodly pro restrikce. Myslím, že to prostě povede k tomu, že ztratí jistou část trhu, a to velice výnosného trhu," řekl.

Většinu lidí v ulicích Kyjeva zabily kulky vypálené z policejních zbraní. Před poslanci to prohlásil úřadující prezident Oleksandr Turčynov. "Naše vyšetřovatele zajímá nejen otázka, kdo zabíjel, ale také otázka, kdo vydal rozkaz zabíjet."

Kyjev už dříve oznámil, že chce kvůli zločinům na Majdanu stíhat v Haagu exprezidenta Viktora Janukovyče. "Vyšetřování dotáhneme až do konce, a ten nastane, až všichni - zabijáci a objednavatelé - budou sedět na lavici obžalovaných."

Únorové pouliční bitvy si doposud vyžádaly 104 mrtvých. Vžilo se pro ně označení "nebeská setnina".

Ačkoliv se chce "krásná Julija" stát prezidentkou, ve středu zveřejněný průzkum preferencí jí nedává příliš nadějí na úspěch.

Získala by jen něco málo nad 8 % hlasů. Favoritem momentálně je podnikatel Petro Porošenko.

"Byla jsem ve vězení, (na vlastní kůži) pocítila všechny hrůzy represivního režimu, proto jsem blíže lidem. To jiní politici nemají," je přesvědčena Tymošenková.

Expremiérka rovněž nařkla ukrajinské politiky, že ve skutečnosti nechtějí bojovat s korupcí. Ona je prý jedinou výjimkou. "Ukrajinci cítí, že po revoluci se nic nezměnilo," pustila se do prozatímní vlády.

Překvapení se nekoná. Julija Tymošenková požádá v sobotu svoji stranu Vlast o nominaci do květnových prezidentských voleb. Někdejší premiérka to řekla novinářům.

Gazprom má podle Kremlu začít investovat na Krymu. Premiér Dmitrij Medveděv vedení gigantu nařídil, aby nedávno anektovaný poloostrov zařadil do svých investičních plánů na letošní rok.

Foto: Reuters

Sankce Západu mohou ovlivnit podnikání ruské jaderné společnosti Rosatom. Přehodnocení spolupráce už ostatně naznačili například Britové.

"Chápeme, že vzhledem k možnému omezení hospodářské spolupráce mohou některé naše mezinárodní kontrakty narážet na politické překážky," řekl ruské státní agentuře RIA šéf podniku Sergej Kirijenko.

Rosatom momentálně v několika zemích staví jaderné elektrárny, dalším dodává uran.

Politici z Pobaltí se bojí, že se stanou dalšími oběťmi rozpínavosti Ruska.

Lotyšský prezident Andris Bérziňš, premiérka Laimdota Straujumaová a předsedkyně parlamentu Solvita Áboltiňová proto vydali prohlášení, v němž odsuzují "jakékoliv politické provokace".

Chtějí tak uklidnit napětí po anexi Krymu. Není se čemu divit - ze dvou milionů obyvatel Lotyšska se k ruské národnosti hlásí víc než třetina.

Dodejme, že Kyjev se s finančními problémy potýká dlouhodobě. Po pádu režimu prezidenta Viktora Janukovyče nová vláda oznámila, že aby země nezbankrotovala, bude jen letos potřebovat až 35 miliard dolarů.

Miliardu už přislíbily Spojené státy, z Bruselu chtějí postupně poslat 11 miliard.

Část státního dluhu by se rovněž měla zaplatit z mnohamiliardových majetků, které byly zabaveny někdejším ukrajinským prominentům.

Ukrajina se dohodla s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na poskytnutí dvouletého záložního úvěru v objemu až 18 miliard dolarů, informovala agentura Reuters.

"Mise dosáhla dohody na personální úrovni s představiteli Ukrajiny o programu ekonomických reforem, které mohou být podpořeny dohodou o dvouletém záložním úvěru s MMF," uvádí se v prohlášení MMF.

Foto: ISIFA

Připojení Krymu k Ruské federaci má jednoznačnou podporu. Podle 88 % Rusů jde o "projev zákonného práva na sebeurčení", ukázal průzkum veřejného mínění, o němž informovala agentura Interfax.

Po anexi ukrajinského poloostrova boduje i prezident Vladimir Putin, jehož práci nyní schvaluje 80 % lidí.

Dánsko posílí svoji vojenskou přítomnost v Pobaltí.

Začátkem května tam na nejméně tři měsíce vyšle šest bojových letounů F-16. Vojenská mise je projevem solidarity s pobaltskými státy v době, kdy se vztahy se sousedním Ruskem výrazně zhoršily.

K obdobnému kroku před pár dny přistoupily i Spojené státy.

Izrael spoléhá nejen na americkou diplomatickou, ale také vojenskou pomoc. USA mu dodávají například stíhačky F-16
Izrael spoléhá nejen na americkou diplomatickou, ale také vojenskou pomoc. USA mu dodávají například stíhačky F-16 | Foto: Reuters

Ruská armáda propustila všechny ukrajinské vojáky a důstojníky internované během násilného obsazení vojenských objektů na Krymu.

Z vazby byli propuštěni čtyři poslední ukrajinští důstojníci, část propuštěných ukrajinských vojáků už během noci dorazila do Kyjeva.

Aktuálně.cz Zahraničí ČTK Reuters Aktuálně.cz, Zahraničí, ČTK, Reuters
Aktualizováno 27. 3. 2014 22:42
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy