Živě: Ukrajinci si připlatí za plyn, zdraží o polovinu

Aktuální dění kolem Ukrajiny a Krymu sledujeme v online reportáži.

Moskva/Kyjev - Ukrajinské domácnosti si od května připlatí za plyn, a to rovnou o polovinu.

Státní podnik Naftogaz tak reaguje na požadavky Mezinárodního měnového fondu (MMF), aby Kyjev dosáhl na přislíbený úvěr ve výši až 20 miliard dolarů.

Mezi Ukrajinou a Moskvou se mezitím rozpoutala další přestřelka.

Kyjevský soud pozastavil vysílání čtyř ruských televizních stanic, což Moskva vzápětí označila za porušování lidských práv a svobod.

Dění na Krymu a Ukrajině pro vás sledujeme v online reportáži.

Rusko-ukrajinský konflikt

Rusko už soustředilo při hranicích s Ukrajinou na 30.000 příslušníků armády a speciálních sil, což je o plnou třetinu víc, než byl stav z minulého týdne. Oznámila to dnes agentura Reuters s odvoláním na informace amerických a západoevropských bezpečnostních agentur.
Udané číslo může být podle expertů nepřesné, některé odhady se pohybují kolem 35.000 mužů, jiné uvádějí množství o 10.000 osob menší. Všechny údaje ale svědčí o tom, že Moskva do hraničních oblastí nové a nové vojáky vytrvale přesouvá.

Ruskou anexi Krymu odsoudilo více než 40 převážně západních států v čele s USA. V prohlášení přečteném v Radě OSN pro lidská práva podle agentury Reuters rovněž vyjádřily obavy o osud menšiny krymských Tatarů a nezvěstných aktivistů a novinářů. Ruský představitel dokument odmítl jako nepodložený.

Spojené státy a NATO nechtějí konflikt s Ruskem, prohlásil v Bruselu americký prezident Barack Obama v souvislosti s ukrajinskou krizí. Spor okolo Krymu není podle něj novou studenou válkou, ale střetem dvou různých vizí uspořádání světa. Podle té, kterou podle Obamy prosazuje světové společenství, mají lidé i národy právo vybrat si samy svou budoucnost a větší státy nesmí zastrašovat malé.

V projevu v prestižním bruselském sále americký prezident zopakoval, že Rusko je nyní osamocené, a pokud nezmění svůj kurs, jeho izolace se bude utužovat, jak Západ zesílí své hospodářské sankce. "Sankce se prohloubí a jejich dopad na ruskou ekonomiku a také na jeho postavení ve světě se jen zvýší," varoval.

Neochota ukrajinské vlády zvýšit ceny plynu pro domácnosti byla jedním z důvodů, proč MMF zmrazil v roce 2011 předchozí uvěrový program.

Ukrajinská společnost Naftogaz od začátku května zvýší ceny plynu pro domácnosti, a to o polovinu. Firmy si od července připlatí 40 %.

Podle nového šéfa státního podniku Andrije Koboleva jde o jedno z opatření, aby Ukrajina splnila požadavky Mezinárodního měnového fondu (MMF), který Kyjevu přislíbil finanční pomoc.

Pro Ukrajince tak nepůjde o poslední zdražení a ceny kontinuálně porostou až do roku 2018.

Dodejme, že ruský Gazprom nedávno zrušil slevu na plyn, kterou v prosinci vyjednal tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Za tisíc kubíků plynu tak Kyjev namísto 268,50 dolaru bude platit 368,50 dolaru.

Zamrzlý tlakoměr: Pod námrazou je vidět, jak ručička spadla k nule. | Foto: Reuters

Dvojí ceny na Krymu. Horní štítek ukazuje cenu v rublech, dolní v ukrajinských hřivnách. Ruský rubl se stal oficiální měnou v pondělí.

Dvojí ceny na Krymu. Horní štítek ukazuje cenu v rublech, dolní v ukrajinských hřivnách. Ruský rubl se stal oficiální měnou v pondělí. | Foto: Reuters

Do rukou Rusů padl na Krymu i speciální ukrajinský oddíl bojových delfínů. Nejde o zprávu Rádia Jerevan, nýbrž ruské agentury RIA Novosti.

Pod ruskou vlajkou by tak mohli sloužit delfíni vycvičení k vyhledávání potopených předmětů, vojenské techniky, a dokonce i ke zneškodňování potápěčů-diverzantů.

Dávný sovětský program se Ukrajinci pokusili v tajnosti oživit, ale vše loni na jaře "prasklo" kvůli "dezerci" několika delfínů.

Předseda parlamentu a úřadující prezident Oleksandr Turčynov vyzval kandidáty na prezidenta, aby upustili od špinavých praktik. "Žádám vás, aby tato kampaň nebyla opakováním minulých, které byly plné bahna."

Uchazeči o křeslo po Viktoru Janukovyčovi by podle něj měli Ukrajině nabídnout konstruktivní program a plán, jak zemi vyvést z krize.

Oleksandr Turčynov | Foto: Reuters

Ukrajina bude volit prezidenta až za dva měsíce, ovšem s expremiérkou Julijí Tymošenkovou to podle průzkumů preferencí nevypadá dobře.

Momentálně by jí dalo hlas jen 8,2 procenta voličů. Bezkonkurenčně by vyhrál "čokoládový král" Petro Porošenko s 24,9 %, druhý by byl někdejší světový šampion v boxu a předák hnutí UDAR Vitalij Kličko.

"Pracoval jsem v atmosféře, kdy kolem mě začali mizet ukrajinští novináři, kteří přijeli na Krym referendum sledovat, anebo se různé bojůvky dobývaly do bytů lidí odváděných posléze neznámo kam...," popisuje zpravodaj České televize Josef Pazderka své zkušenosti z anektovaného poloostrova. Přečtěte si celý rozhovor.

Foto: Česká televize

Barack Obama si v úterý v Haagu neodpustil popíchnutí Ruska, když o něm hovořil jako o "regionální mocnosti".

Předsedkyni Rady federace, horní sněmovny ruského parlamentu, Valentinu Matvijenkovou to ale pobouřilo. "Rusko bylo, je a bude světovou velmocí," nechala se slyšet.

Anexe Krymu na obyvatele ruské federace zabírá a popularita prezidenta Vladimira Putina nezadržitelně stoupá.

Podle čerstvého průzkumu institutu Levada jeho práci schvaluje 80 % dotázaných. To je o 15 % více než letos v lednu.

Foto: Reuters

Dodejme, že proruské úřady už před několika týdny odstřihly ukrajinské televizní kanály vysílající na Krymu. A nahradily je ruskými.

Tehdy ale Moskva neprotestovala, natož aby zaznívala slova o pošlapávání lidských práv.

Proč Rada národní bezpečnosti a obrany žádala o pozastavení vysílání ruských stanic?

Podle ní kvůli "šíření informací, které ohrožují národní bezpečnost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, propagují válku, násilí, krutost, podněcují národnostní, rasovou a náboženskou zášť a napadají lidská práva a svobody".

Kyjevský soud pozastavil vysílání několika ruských státních a polostátních televizí na Ukrajině.

Stanice bývají vnímány jako nástroj kremelské propagandy. Moskva vzápětí protestovala proti soudnímu opatření, které označila za porušení lidských práv a svobod.

"Rozhodnutí kyjevského soudu o pozastavení vysílání čtyř ruských televizí na Ukrajině je útok na lidská práva, včetně svobody slova," prohlásil zmocněnec ruského ministerstva zahraničí pro lidská práva Konstantin Dolgov.

Ruská vlajka už vlaje na 51 ukrajinských lodích u Krymu, napsal na Facebooku šéf ukrajinského Centra vojenských a politických výzkumů Dmitrij Tymčuk.

Šéf ukrajinského Centra vojenských a politických výzkumů Dmitrij Tymčuk | Foto: Dmitrij Tymčuk

Personál námořní akademie v Sevastopolu bude údajně propuštěn. Důvod? Odmítnutí přísahy Rusům.

Mezi Ruskem a Ukrajinou se rozhořel další spor.

Moskva obvinila Kyjev z porušování mezinárodních dohod. Piloti ruských aerolinek totiž podle agentury Reuters po přistání na ukrajinské půdě nemohou vystoupit z letadel.

"Rusko trvá na bezpodmínečném ukončení těchto nezodpovědných praktik, které ohrožují bezpečnost civilních letů," stojí v prohlášení ministerstva zahraničí.

Letadlo Aeroflotu. | Foto: Reuters

Rusům se v úterý večer - po dvouhodinové násilné operaci v zálivu Donuzlav - podařilo obsadit poslední armádní plavidlo ukrajinského námořnictva na Krymu, minolovku Čerkasy.

Podle listu Ukrajinska pravda útok provázely výstřely a exploze granátů. Operace skončila, když komando ruských vojáků na palubě ukrajinské lodi umístilo silnou nálož a vyhrožovalo odpálením. Armáda do operace nasadila i dva bojové vrtulníky.

Americký Senát v úterý odstranil hlavní překážku přijetí zákona o finanční pomoci Ukrajině.

Norma, která poskytuje Kyjevu úvěrové garance za jednu miliardu dolarů (zhruba 20 miliard Kč) a dalších 150 milionů dolarů pomoci, by mohla být schválena během několika dní, napsala agentura Reuters.

Demokraté, kteří mají v Senátu většinu, přistoupili na to, že ze zákona odstraní paragraf, který poskytuje Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) nové zdroje a podporuje reformu této organizace.