Kyjev/Moskva - Šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová se ostře postavila proti vyzbrojení Ukrajiny.
Podle ní země potřebuje především mír, jejž by mělo přinést naplnění dohod z Minsku.
Armáda i separatisté pokračují ve stahování těžkých zbraní z bojových linií v Donbasu.
Páteční dění kolem ukrajinské krize jsme sledovali v online reportáži.
Šéf OBSE Lamberto Zannier potvrdil, že příměří na Ukrajině je dodržováno, alespoň pokud jde o palbu z těžkých zbraní, a že obě strany odsouvají těžkou techniku. Zaznamenáno bylo podle něj porušování příměří lehkými zbraněmi a občas minomety. "Všechno to jsou ale zbraně lehkého kalibru," uvedl Zannier. OBSE by podle něj uvítala, kdyby měla k dispozici více menších bezpilotních letounů k monitorování situace namísto stávajících tří velkých dronů.
Potíže se vstupem na citlivá místa označil za největší problém mise šéf OBSE Lamberto Zannier. "Hlavním problémem není počet pozorovatelů, je to přístup," řekl Zannier v rozhovoru s agenturou Reuters.
Zdroje blízké vyšetřování neštěstí si údajně stěžovaly, že ruské tajné služby se neustále snaží dostat do jejich počítačů a nainstalovat spyware do jejich chytrých telefonů. Rusko důrazně a opakovaně popřelo, že by v sestřelení stroje hrálo nějakou roli nebo že by na letoun vystřelili proruští povstalci. Podle Base nicméně důkazy "ukazují jedním směrem", i když vyšetřovatelé, kteří prozkoumali přes milion dokumentů, fotografií a videí, zatím nevyloučili ani jiné možnosti.
Boeing letu MH17, na jehož palubě zahynulo všech 298 lidí, sestřelila podle těchto zdrojů protiletadlová zbraň vystřelená ze systému Buk z území ovládaného proruskými povstalci. "Mé zdroje si myslí, že (pachatelé z řad ruských vojáků) si nechali změnit totožnost nebo je zabily ruské tajné služby, aby uchovaly vše v tajnosti," řekl britskému listu Daily Mail nizozemský novinář Robert Bas. Nakonec tím pádem podle něj patrně nebude žádný soud.
Sestřelení malajsijského boeingu na východě Ukrajiny loni v červenci mají velice pravděpodobně na svědomí ruští vojáci. Konkrétní osoby jsou ale nezjistitelné a ruské tajné služby je možná dokonce nechaly zlikvidovat. Nizozemské státní televizi a rádiu (NOS) to podle britského listu Daily Mail sdělily nejmenované zdroje blízké policii a skupině, která zničení letounu v Nizozemsku vyšetřuje.
Nadija Savčenková ukončí protestní hladovku, pokud jí bude nabídnuta vyvážená strava, oznámili její právníci. Ukrajinská pilotka ve čtvrtek podle vězeňské správy po 84 dnech snědla vývar. Stalo se tak prý poté, co žena v důsledku zhoršení svého zdravotního stavu zkolabovala.
Její advokáti ale na Twitteru uveřejnili fotografii ručně napsaného prohlášení, ve kterém Savčenková prohlašuje, že vývar byl moc tučný, a tudíž škodlivý pro její zdraví. Požaduje proto ovocná a zeleninová pyré.
Se zvýšením úderné síly ukrajinských sil novými zbraněmi zatím váhá i nejbližší spojenec Washingtonu Londýn. Ministr obrany Michael Fallon podle agentury Reuters řekl, že Británie prozatím pomůže Ukrajině proti "ruské agresi" dodávkou nesmrtícího vojenského materiálu.
Kyjev prý dostane darem výbavu v hodnotě 850 000 liber (přes 32 milionů korun). Má jít hlavně o balíčky první pomoci, brýle pro noční vidění, laptopy, helmy a GPS zařízení.
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová v Rize podpořila postoj německé kancléřky Angely Merkelové, která zbraně pro Kyjev důrazně odmítá. Ukrajina teď především potřebuje mír, řekla.
V lotyšské metropoli Rize jednají o ukrajinské krizi ministři zahraničí EU.
Jde o neformální schůzku a žádná velká rozhodnutí se nečekají, nicméně budou nepochybně hovořit zejména o možnosti dalších sankcí, pokud nebudou dodržovány mírové dohody z Minsku, a o tolik diskutovaném případném dodání zbraní Ukrajině.
Ukrajinský vojenský analytik Dmytro Tymčuk tvrdí, že separatisté přesunuli k městu Horlivka, ležícímu severně od Doněcka, dva protiletadlové raketové systémy. Údajně byly také zaznamenány přesuny 12 tanků, 14 bojových vozidel pěchoty a další techniky.
Rovněž uvedl, že v samozvané "Doněcké lidové republice" pokračuje mobilizace. Údajně bylo vydáno nařízení, podle něhož musí každý velký podnik a důl dát k dispozici 250 lidí.
Krajně levicová strana Jiné Rusko sídlí v Petrohradě. Na Ukrajinu už poslala asi 1500 bojovníků. Některé z nich i speciálně vycvičila. Reportéři Rádia Svobodná Evropa natáčeli v jejím sídle.
Ruský prezident Vladimir Putin odpověděl na žádost Petra Porošenka o propuštění ukrajinské pilotky Savčenkové, oznámil Kreml. Obsah dopisu ovšem mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl komentovat.
Pilotka je v ruském vězení od loňského roku. Za vinu je jí dáván podíl na smrti dvou novinářů, což ona odmítá. Ve čtvrtek po bezmála třech měsících ukončila hladovku. K jejímu propuštění vyzvala mimo jiné EU. Ve čtvrtek tak učinila i Česká republika.
Velení "protiteroristické operace" oznámilo, že v Donbasu byli za posledních 24 hodin zraněni čtyři vojáci.
Anna Durycká, ukrajinská družka zavražděného ruského opozičního předáka Borise Němcova, se bojí o svůj život.
Ve čtvrtek oznámila policii, že jí někdo vyhrožuje smrtí. Dnes o tom informovala ukrajinská generální prokuratura, podle níž bezpečnostní orgány vzaly Duryckou pod ochranu.
Podle generálního prokurátora Viktora Šokina Durycká ve čtvrtek oznámila na policii ve městě Bila Cerkva, že jí během jejího pobytu u rodičů neznámí lidé vyhrožovali zabitím.
Ukrajinská armáda oznámila, že z frontové linie stáhla všechny raketomety Grad. "Dnes budou staženy Uragany," oznámila na Twitteru Národní bezpečnostní rada.
BM-27 Uragan je samohybný raketomet sovětské výroby s ráží 220 milimetrů.
Kyjev varoval občany před cestami do Ruska. Důvodem je podle prohlášení ministerstva zahraničí "rostoucí počet případů bezdůvodného zadržování ukrajinských občanů na území Ruské federace".
Ukrajinci vybrali z bank od začátku roku 2014 přes 144 miliard hřiven, oznámila guvernérka centrální banky Valerija Hontarevová. Jen od ledna podle ní z účtů ve finančních ústavech bylo vybráno 18 miliard hřiven.
Ruský opoziční bloger Alexej Navalnyj po 15 dnech opustil moskevské vězení.
Známý kritik Kremlu, jenž v uplynulých dnech obvinil prezidenta Putina z vraždy Borise Němcova, za mřížemi skončil kvůli propagaci opoziční demonstrace, která se konala minulou neděli. Po páteční vraždě Němcova se z ní stal pochod, jenž uctil památku opozičního politika.
Rusko se v posledních měsících musí vypořádávat nejen s dopady sankcí Západu či masivním odlivem kapitálu (jen za loňský rok to bylo podle odhadů 140 miliard dolarů), ale i s nízkou cenou ropy.
Ta se pohybuje mezi 50 a 60 dolary za barel, zatímco rozpočet Ruské federace počítal s cenami kolem 100 dolarů. Kvůli situaci na světovém trhu nyní vláda rozpočet přepracovává a bude kalkulovat s 50 dolary za barel.
Ruský prezident Vladimir Putin snížil sobě i členům vlády platy o 10 procent, informovala agentura TASS s odvoláním na Kreml. Snížení mezd bude podle vyhlášky, kterou podepsal, platit do konce roku.
"Evropská unie, které jsme nedílnou součástí, je povinna udělat maximum pro to, aby se situace stabilizovala, aniž by ustupovala agresi," dodal Babiš.
Andrej Babiš se na Facebooku postavil proti možnému rozdělení Ukrajiny na dvě země. "Podobnou situaci si dobře pamatujeme. Týkala se Československa a stala se v roce 1938," napsal vicepremiér a ministr financí.
"Ve jménu zachování ´míru´ Západ Hitlerovi ustoupil a obětoval Československo, mimochodem zemi skvěle vyzbrojenou a schopnou ubránit se vojenské agresi," pokračoval.
"Západ ale ani dnes není jednotný ve svém přístupu k ukrajinské krizi. Nedodržují se jednotně sankce. Jako příklad uveďme překvapivý výskyt ´nežádoucích´ ruských občanů na různých místech Evropy. Byli jsme také svědky rozdílného přístupu k přijímání sankcí."
NATO má za sebou dlouhou historii "hybridních operací", prohlásil ruský velvyslanec při Severoatlantické alianci Alexnder Gruško.
Reagoval tak na nedávná prohlášení představitelů Aliance, že Moskva použije v Pobaltí stejnou taktiku, jakou zvolila při anexi Krymu a kterou podle kritiků zastává i v případě bojů na východě Ukrajiny.
Že do Estonska nebo Litvy, kde žije početná ruská menšina, vyšle ozbrojence ve vojenských uniformách bez insignií a bude tvrdit, že jde o dobrovolníky.
Ruský prezident Vladimir Putin se - během momentální "válečné přestávky" - připravuje na mnohem větší a důmyslnější akci.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz to řekl bývalý diplomat, bezpečnostní expert a důstojník zpravodajské služby Leoš Mauer.
S možností uvalení dalších sankcí souhlasí i Hammondův polský protějšek Grzegorz Schetyna. Podle něj by k tomu mohlo dojít, pokud by separatisté zaútočili na přístav Mariupol, aby tak zvětšili svoji sféru vlivu.
Zároveň ale upozornil, že vyloučení ruských bank od mezinárodního systému SWIFT, což je jedna z diskutovaných sankcí, by bylo extrémní a dvojsečné.
Britský ministr zahraničí Philip Hammond během návštěvy Polska prohlásil, že sankce vůči Rusku musí zůstat v platnosti. Dodal, že pokud Rusko nebude postupovat v souladu s dohodami z Minsku, jsou ve hře další restrikce.
Americké úřady zmrazily kvůli Ukrajině majetek dvou ruských bank. Celková hodnota podle médií dosahuje 640 milionů dolarů.
"Banky kontrolované třemi miliardářskými přáteli ruského prezidenta mají v USA zmrazena aktiva kolem 640 milionů dolarů," napsal list The Wall Street Journal.
Britský ministerský předseda David Cameron prohlásil, že Západ potřebuje "tvrdou a dlouhodobou odpověď" vůči ruskému počínání na Ukrajině.
Varoval, že společně s dalšími evropskými lídry je připraven posunout sankce "na zcela jinou úroveň", pokud Moskva bude nadále zesilovat svoji agresi vůči Kyjevu.
Polsko patří ke státům, které dávají najevo největší znepokojení z ruské agrese vůči Ukrajině.
Bojový výcvik zákonodárců zaujal i ruská média. Podle serveru newsru.com mají podobný kurz absolvovat i polští soudci, hasiči, dozorci a úředníci. V současnosti má prý polská armáda 85 000 profesionálních vojáků a 20 000 záložníků.
Polská armáda uspořádá v květnu vojenský výcvik pro poslance, kteří chtějí přispět ke zvýšení obranyschopnosti země.
"Žijeme v neklidných dobách, a tak jsem dohodl s ministrem obrany, že bude možnost vyjet na cvičiště, absolvovat školení, zastřílet si...," ohlásil maršálek Sejmu Radoslaw Sikorski během schvalování novely branného zákona.
Zákonodárci, kteří na cvičišti vyniknou, "budou zařazeni do úderných jednotek", žertoval Sikorski a dodal, že branná povinnost sice končí v padesátce, ale prý vyjednal s ministrem obrany, že "zdraví a mladistvě vyhlížející poslanci a poslankyně dostanou výjimku".
V Berlíně se uskuteční jednání ministrů zahraničí takzvané "Normandské čtyřky", tedy Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny.
Debatovat by měli především o naplňování únorových dohod z Minsku. Schůzky by se měli zúčastnit i zástupci pozorovatelské mise OBSE v Donbasu.
Čtyři portugalské stíhačky F-16 a 150 vojáků a civilních pracovníků posílí v květnu a červnu jižní křídlo Severoatlantické aliance v Rumunsku u hranic s Ukrajinou. Podle rumunské rady obrany státu se budou podílet na vzdušných pozorovatelských misích, o nichž NATO rozhodlo kvůli přetrvávající nestabilní situaci na východní Ukrajině.
Rumunsko už hostilo zahraniční jednotky a výsadky z jiných členských států do vypuknutí krize na Ukrajině na konci roku 2013. Je to ale poprvé, co do země dorazí také portugalští vojáci.
NATO se počátkem února rozhodlo zřídit velicí střediska v Lotyšsku, Estonsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Bulharsku v reakci na vzrůstající hrozby ze strany Ruska.
Ukrajinské devizové rezervy klesly k 1. březnu na jedenáctileté minimum 5,625 miliardy dolarů (139 miliard Kč) z úrovně 6,42 miliardy USD na začátku února. Oznámila to ukrajinská centrální banka.
Za celý loňský rok ukrajinské rezervy kvůli politické a ekonomické krizi spadly o 63 procent na 7,53 miliardy dolarů.
Ruské ministerstvo pro mimořádné situace ve čtvrtek ohlásilo, že vypraví do Donbasu další humanitární konvoj. Pomoc bude určena pozůstalým po hornících, kteří zahynuli při výbuchu metanu v uhelném dole u Doněcku, ovládaném proruskými povstalci. Neštěstí si vyžádalo životy 33 horníků.
"Na příkaz ruského prezidenta ministerstvo organizuje poskytnutí adresné pomoci rodinám a příbuzným horníků, jakož i obyvatelům Doněcka," řekl resortní mluvčí Alexandr Drobyševskij.
Ministerstvo podle něj vyslalo do Doněcka své zástupce, kteří pomoc předají hornickým rodinám, jakož se i účastní pohřbu obětí. V pátek letoun Il-76 dopraví 40 tun potravin a léků do Rostova na Donu, odkud bude tato pomoc převezena auty do Doněcka.
Nejprve krátké shrnutí čtvrtečních událostí:
Ukrajinská pilotka Nadija Savčenková přerušila na doporučení lékařů hladovku, kterou v moskevské věznici držela od 12. prosince. Začala jíst kuřecí vývar, informovala agentura Interfax s odvoláním na jejího obhájce Marka Fejgina.
Ukrajinskou armádu čeká rozšíření až o třetinu. Velení "protiteroristické operace" zároveň oznámilo, že stáhne z fronty další těžkou techniku - houfnice ráže 152 milimetrů i raketomety Grad.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás i dnes sledujeme dění kolem krize na východě Ukrajiny.
