Agentura Bloomberg potvrdila informace, že ECB ponechá nadále program nouzového financování (ELA) řeckých bank na současné úrovni zhruba 89 miliard eur (2,4 bilionu Kč).

Nouzové financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů.

"S ohledem na Váš dopis, bychom chtěli připomenout, že představitelé Řecka dne 20. února souhlasili s obnovením jejich jednoznačného závazku, že dostojí svým finančním závazkům u všech svých věřitelů plně a včas,“ píše Dijsselbloem v dopisu Tsiprasovi.

"Za druhé, k vaší žádosti o podporu ohledně finanční stability z ESM se vrátíme poté, až bude známý výsledek referenda a s ohledem na něj.“

Proč řecký ministr financí Janis Varufakis doporučuje Řekům hlasovat v referendu "ne".

"Jednání se zastavila, protože řečtí věřitelé odmítli snížit náš nesplatitelný veřejný dluh," píše Varufakis.

Věřitelé prý rovněž trvali na tom, aby dluh spláceli "nejslabší členové společnosti, jejich děti a vnuci".

V příspěvku Varufakis rovněž požaduje, aby proběhla restrukturalizace řeckého dluhu.

"Řecko zůstane v eurozóně. Vklady v řeckých bankách jsou v bezpečí. Věřitelé si vybrali cestu vydírání založenou na uzavření bank," píše dál ministr.

"Budoucnost si žádá hrdé Řecko jako součást eurozóny a v srdci Evropy. Budoucnost si žádá, aby Řekové řekli v neděli velké NE," uzavírá Varufakis.

Celé prohlášení předsedy ministrů financí eurozóny je ke zhlédnutí zde.

Řecký ministr financí Janis Varufakis doporučuje volit v nedělním referendu "ne". Proč? Podívejte se na seznam 6 klíčových bodů, který zveřejnil na internetu zde.

MMF: 9 klíčových otázek o Řecku zde.

Euro dnes na devizovém trhu kleslo k americkému dolaru. Investoři po nejnovějších signálech z Řecka obrátili pozornost na solidní data z ekonomiky USA a vyhlídky na tamní zvýšení úrokových sazeb ještě během tohoto roku. Řecký premiér Alexis Tsipras naznačil, že přijme takřka všechny podmínky mezinárodních věřitelů pro další finanční pomoc.

Kolem 17:00 SELČ ztrácela jednotná evropská měna vůči dolaru zhruba 0,8 procenta na 1,10710 USD. Dolar k jenu naposledy ztrácel 0,5 procenta na 123,13 JPY.

EFSF vznikl v roce 2010, aby vydáváním dluhopisů získával peníze na pomoc problémových členských zemí eurozóny.

Od července 2013 byl nahrazen Evropským stabilizačním mechanismem (ESM).

Nevstupuje již tedy do nových transakcí, přestane ale existovat až tehdy, kdy budou uhrazeny všechny půjčky a jím zřízené finanční instrumenty.

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis varoval před možností použít neuhrazenou řeckou splátku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) k okamžitému splacení řeckých dluhů.

Evropský nástroj finanční stability (EFSF), který je největším věřitelem Řecka, upozornil, že by v důsledku neuhrazení řecké splátky MMF mohl teoreticky požadovat okamžité splacení všech pohledávek, které u Řecka má.

Dombrovskis nicméně vyzval členské země Evropské unie, aby ohledně řeckých dluhů nepodnikaly žádné bezprostřední kroky a počkaly na výsledek jednání o nové pomoci pro Řecko.

Foto: Reuters

Teď se čeká hlavně na to, jak na Tsiprasův projev zareaguje Rada guvernérů Evropské centrální banky.

Podle analytiků zřejmě zpřísní pravidla kolaterálu, tedy finančních aktiv, která musí Řecko (coby dlužník) poskytnout Evropské centrální bance (jakožto věřiteli) jako záruku pro případ nesplnění svého závazku.

Řecký premiér Alexis Tsipras sice volá po dohodě, která by Řecko "vrátila do hry", ale v projevu k národu nespecifikoval, co by měla obsahovat. Veškeré dosavadní návrhy vyjednavači smetli ze stolu.

Mezinárodní měnový fond (MMF) už delší dobu požaduje, aby reformy nebyly postaveny jen na úpravě daní, které se Aténám dlouhodobě nedaří vybírat. Nezbytné jsou podle něj i změny ve výdajích, a to v redukci nákladů na obranu či změny v penzích.

Kampaň před očekávaným nedělním referendem začala. V ulicích Atén se objevily plakáty NE, tedy odmítnutí dohody s věřiteli.

Kampaň před očekávaným nedělním referendem začala. Odpůrce dohody s věřiteli vylepuje v Aténách plakáty NE. | Foto: Reuters

Současné dění kolem Řecka znepokojuje i papeže Františka. Podle jeho mluvčího Federika Lombardiho se hlava katolické církve obává o rodiny, které jsou zasaženy touto "lidskou a sociální krizí".

Letecká společnost Ryanair dočasně umožní Řekům, aby si její letenky kupovali za hotovost u přepážky na letištích. Občané jiných zemí mohou letenky kupovat výhradně kartou přes internet.

Foto: Aktuálně.cz

Slovenský Denník N píše, že problémy Řecka srazily cenu letenek z Bratislavy, Budapeště či Vídně. Na ostrov Korfu se podle něj dá dostat za 107 eur, do Atén kolem 80 eur.

Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se na tiskové konferenci věnované jinému tématu nechtěl k vývoji kolem Řecka příliš vyjadřovat.

"Kdybych chtěl mluvit o Řecku, svolal bych tiskovou konferenci k Řecku," prohlásil. "Jsem ve stálém kontaktu s Řeky a dalšími představiteli."

Jean-Claude Juncker prochází kolem řecké vlajky. | Foto: Reuters

Cestovní kanceláře radí českým turistům jezdit na řecké ostrovy s dostatečnou finanční hotovostí. Důvodem je tamní slabá síť bankomatů, informovala Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA).

Ekonomická situace Řecka podle asociace přitom nemá na zájem Čechů o dovolenou v této zemi žádný vliv. Řecko je tradiční leteckou dovolenkovou destinací, kterou navštěvuje okolo 300 000 Čechů ročně.

Zmíněná statistika podle International New York Times značně komplikuje obhajobu řecké vlády, že Atény se staly obětí elitářského finančního a politického řádu, který je provázán s lakomými evropskými boháči v čele s Němci, že Řekové čelí velké humanitární katastrofě a že ostatní evropské státy by se měly složit na záchranu Řecka před bankrotem. Z pohledu chudších členů Unie ale Řekové tolik netrpí, neboť tamní život s vyššími platy se jim zdá zkrátka lepší než jejich vlastní.

International New York Times pro srovnání dodává, že podle posledních údajů Eurostatu vydá Litva ročně na penze 472 eur (13 000 korun) na osobu, tedy méně něž třetinu řeckých výdajů (1625 eur, 44 300 korun). Bulharsko pak vydá v průměru ročně na důchody v přepočtu 257 eur (7000 korun) na obyvatele.

Tato čísla jsou sice k roku 2012 a Atény od té doby výdaje na penze snížily, i tak ale zůstávají vyšší než v Bulharsku, Litvě, Chorvatsku, Lotyšsku či dalších zemích východní, jihovýchodní a střední Evropy.

V úvodních kolech vyjednávání o situaci Atén si řecký ministr financí Janis Varufakis postěžoval na to, že důchody řeckých penzistů jsou ořezány tolik, že již dále nemohou být sníženy.

Jeho litevský kolega mu na to bez obalu odpověděl, že důchodci v jeho pobaltské vlasti musejí vystačit s mnohem nižšími částkami.

Řecký ministr financí Janis Varufakis. | Foto: Reuters

Mezi největší odpůrce jakéhokoli dalšího ustupování řecké vládě patří nejchudší země Evropské unie. Ty podle listu International New York Times poukazují na to, že Řecko volající po pomoci a odpuštění části dluhů vyplácí svým obyvatelům mnohem vyšší důchody a platy než většina zemí ve východní, střední a jihovýchodní Evropě.

"Jsme mnohem chudší než Řekové, ale provedli jsme reformy," prohlásil v jednom z rozhovorů bulharský prezident Rosen Plevneliev, jehož země je nejchudším členem Evropské unie.

"Když máte problém, tak ho musíte vyřešit, ne ho přehodit na Brusel či někoho jiného," řekl v reakci na to, že Tsiprasova levicová strana Syriza obviňuje Evropu z toho, že nechala Atény na holičkách.

Agentura Bloomberg zveřejnila na Twitteru kompletní dopis, jejž Tsipras adresoval věřitelům.

Připomeňme, že Řecko v úterý na poslední chvíli požádalo o nový záchranný program ve výši 29,1 miliardy eur. Financován by měl být ze záchranného fondu eurozóny. Atény zároveň požadují restrukturalizaci dluhu.

Podle komentátorů dopis naznačuje Tsiprasovy obavy, že věřitelé pomoc podmíní tvrdšími úspornými opatřeními.

Jak se k nedělnímu referendu stavějí voliči?

Nejvíce lidí odhodlaných volit NE je mezi stoupenci vládní levicové Syrizy (77 procent), krajně pravicového Zlatého úsvitu (80 procent) a komunistů (57 procent).

Naproti tomu nejvíce příznivců mají návrhy věřitelů mezi voliči středopravé Nové demokracie (65 procent), proevropské centristické To Potami (68 procent) a středolevého Pasoku (65 procent).

Celkem 86 procent respondentů se hodlá nedělního referenda zúčastnit.

Situací v Řecku se bude zabývat i Evropská centrální banka. Jednat by se mělo v poledne a na programu mají být mimo jiné další záchranné půjčky pro řecké banky (ELA).

Co dále píše The Guardian?

Podle závěrů z dokumentů by Řecko i po 15 letech silného růstu čelilo takovému zadlužení, které sám MMF považuje za neudržitelné.

Podle dokumentů MMF odhadl, že v roce 2030 by řecký dluh činil 118 procent HDP, i kdyby Řekové přistoupili na požadované reformy. To je značně víc než úroveň 110 procent HDP, kterou MMF stanovila v roce 2012 v řeckém případě jako udržitelnou.

Řecký dluh je nyní 175 procent HDP a zřejmě bude dále růst kvůli tomu, že se země vrátila do recese, uvedl list. Dokumenty připouštějí, že je potřeba udělat "podstatné ústupky", aby se zlepšily šance na to, aby se Řecko trvale zbavilo svých finančních potíží.

I kdyby Řecko splnilo všechny požadavky mezinárodních věřitelů na reformy daní a výdajů, čelilo by v roce 2030 neudržitelnému zadlužení.

V rozsáhlém článku na titulní straně to píše britský list The Guardian. Odvolává se přitom na nepublikované dokumenty připravené trojicí věřitelů Řecka, tedy Evropskou komisí, Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou centrální bankou.

Dokumenty podle listu podporují tvrzení Řecka, že k dosažení trvalého ekonomického oživení Atény potřebují podstatné snížení svého dluhu.

Nejen ministři financí eurozóny budou dál jednat o řeckých návrzích. To samé čeká i vedení Mezinárodního měnového fondu.

Mluvčí MMF Gerry Rice uvedl, že Řecko v úterý požádalo na poslední chvíli o prodloužení termínu své splátky, kterou mělo uhradit do úterní půlnoci. Výkonná rada MMF se bude podle něj žádostí "v patřičnou dobu" zabývat.

Fakt, že o půlnoci skončil bez dohody o jeho prodloužení záchranný program, má pro Řecko okamžité a citelné dopady. Atény tím přišly o zbývajících 7,2 miliardy eur ze slíbeného záchranného úvěru a také o skoro 11 miliard eur z připravených půjček určených na záchranu řeckých bank.

Součástí řeckého návrhu na prodloužení záchranného programu byla také restrukturalizace řeckého dluhu, což je možné přeložit jako žádost o odpuštění jeho podstatné části.

Řecká vláda se v úterý ještě na poslední chvíli pokusila pokračování záchranného programu zajistit, když Evropské unii předložila návrh na jeho dvouleté prodloužení. Kvůli poslednímu návrhu Řeků se narychlo v rámci telefonické konference radili ministři financí zemí eurozóny, k závěru však nedošli.