Řecko chce podle návrhu údajně zachovat tři sazby daně z přidané hodnoty, ale na drtivou většinu služeb se bude vztahovat ta nejvyšší, tedy 23 procent. V penzijním systému se mají prakticky okamžitě zrušit předčasné odchody do důchodu, případně se mají tvrdě penalizovat. Věk pro odchod do důchodu se posouvá na 67 let, při splnění minima 40 odpracovaných let se stanovuje už od 62 let. Od příštího roku se mají snižovat výdaje na obranu - v roce 2016 o 200 milionů eur, v roce 2017 dokonce o dvojnásobek.

V parlamentu se očekávají prudké debaty, které se mohou projevit na rozkolu vládní levicové formace Syriza, jejíž poslanecký klub má zasednout hned v pátek dopoledne. Krajně levicové křídlo strany pod velením ministra pro energetiku Panajotise Lafazanisa může projektu dohody s eurozónou odmítnout. Odhaduje se, že v tomto uskupení bude kolem 50 až 70 poslanců strany Syrizy, která jich má v parlamentu celkem 149.

Tuto ztrátu by ale mohly kompenzovat desítky poslanců proevropské opozice, tedy z řad konzervativců z Nové demokracie, liberálů ze strany To Potami a socialistů z Pasok. Političtí předáci těchto stran dnes při setkání s Tsiprasem plán dohody podpořili.

Řecký parlament bude podle televize Ant1 již ve čtvrtek v noci vyzván k tomu, aby zmocnil vyjednávací skupinu v čele s premiérem Alexisem Tsiprasem a ministrem financí Euklidisem Tsakalotosem rokovat s eurozónou o detailech navrhovaného dokumentu. Po poslancích je dokonce požadován bianko šek, aby souhlasili i s případnými změnami, což je považováno za signál, že Atény jsou ochotné vyjít vstříc případným námitkám evropských partnerů.

Podle řeckých televizních stanic vláda dokument s návrhem odeslala e-mailem šéfovi euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, Nizozemci Jeroenu Dijsselbloemovi. Balík reforem, které mají řeckému státu vynést nebo ušetřit kolem 12 miliard eur (325 miliard Kč), podrobí analýze pracovní skupina na úrovni náměstků ministrů financí, jejich spolupracovníků a také činitelů Evropské komise a Evropské centrální banky.

Řecká vláda odeslala eurozóně návrh reforem, které je ochotná učinit výměnou za novou finanční pomoc. Program předkládá ještě ve čtvrtek v noci k projednání řeckému parlamentu, který se jím začne zabývat v pátek. Podle informací řeckých médií kabinet nabízí podle všeho zdaleka největší ústupky za celou dobu vyjednávání s mezinárodními věřiteli. Zadlužená země slibuje prudký nárůst daní, zásah do penzijního systému a rozpočtové škrty například ve výdajích na obranu.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ujistil před nedělním summitem EU předsedy sněmovních politických stran, že Česko se nebude podílet na sanaci řeckého dluhu. Po dnešním jednání ve Sněmovně to sdělil novinářům. Zároveň odmítl výzvu občanských demokratů, aby pro Česko začal vyjednávat trvalou výjimku z eurozóny. Češi by prý "vypadali jako marťani".

K sanaci řeckého dluhu Sobotka uvedl, že není žádný důvod, aby to po Česku někdo požadoval. "My nejsme součástí eurozóny, takže to je varianta, kterou já pokládám za krajně nepravděpodobnou," řekl. Upozornil ale, že pokud by Řecko z eurozóny odešlo, bude muset Evropa přijmout kroky, u nichž zřejmě bude důležitá dohoda všech členských zemí včetně České republiky.

Řecko představilo podrobnosti k plánovanému projektu výstavby plynovodu z Ruska v hodnotě dvou miliard eur (asi 55 miliard Kč). Projekt by mohl zvýšit napjaté vztahy mezi Aténami a Bruselem v době, kdy Řecko usiluje o třetí záchranný program, informoval britský list Financial Times. Nový projekt, tzv. jihoevropský plynovod, by měl po roce 2018 přivádět do Evropy 47 miliard metrů krychlových plynu ročně od ruské společnosti Gazprom.

Řecký ministr pro energetiku Panajotis Lafazanis řekl, že díky projektu vznikne v Řecku asi 20.000 pracovních míst.