Živě: Migranty zapuzujeme, místo abychom jim pomohli. A co lidská práva? apeluje komisař Rady Evropy
Uprchlická krize v Evropě.
"Mnohá z těchto opatření jsou nejen v rozporu s evropskými standardy lidských práv, ale jsou také škodlivá pro sociální soudržnost a jsou neúčinná. Místo aby těmto lidem pomohly, evropské státy se pouštějí do závodů v zapuzování migrantů, v rozporu se zásadou solidarity mezi státy a normami lidských práv," zdůraznil.
Muižnieks upozornil, že neexistuje žádný zázračný způsob rychlého vyřešení složitého problému. Evropské státy ale podle něj vědí o široké škále možností pro střednědobé a dlouhodobé řešení.
Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks varoval evropské státy, že politikou uzavírání hranic před uprchlíky, stavěním plotů a dalšími kroky se dostávají do začarovaného kruhu. Podle komisaře je tato politika kontraproduktivní, neúčinná, škodlivá a odporuje evropským normám pro lidská práva. Problém podle něj nemá rychlé řešení a je třeba hledat střednědobé a dlouhodobé východisko.
"Mnoho států zvažuje či provádí kontraproduktivní politiku," uvedl komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižniekss tím, že tyto státy stavějí ploty, omezují výhody pro uchazeče pro azyl, zabavují jim majetek, nutí uchazeče o azyl platit za pobyt v přijímacích střediscích či ve vazbě, omezují spojování rodin a poskytují uchazečům o azyl jen dočasné a nejisté postavení.
Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve na okraj dnešní bruselské schůzky kritizoval rozhodnutí Belgie zpřísnit kontroly na belgicko-francouzské hranici kvůli obavám z přívalu uprchlíků z rušeného uprchlického tábora v severofrancouzském Calais. "Toto rozhodnutí se nám zdá podivné, stejně jako jeho zdůvodnění," řekl ministr. Neodpovídá prý realitě, že by migranti z Calais mohli způsobit nával na belgické hranici.
Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas po zasedání ministrů řekl, že většina členských zemí podpořila řecké námitky proti "jednostranné" politice Rakouska ohledně zpřísnění kontroly hranic a také proti svolání středeční vídeňské minikonference s balkánskými zeměmi věnované uprchlické krizi. Podle řecké agentury AMPE ale ministr popřel, že by na schůzi vládlo "elektrizované ovzduší". Podle něj naopak panovala přátelská atmosféra. Připustil však, že vzniklo "malé napětí" vzhledem k názorovým rozdílům mezi Aténámi a Vídní.
V den, kdy Řecko kvůli středeční schůzce Rakouska se zeměmi Balkánu odvolalo svou velvyslankyni z Vídně, bylo také v Bruselu patrné napětí, které nyní v EU panuje v souvislosti s migrací a děním v Řecku a na západním Balkáně.
"Rakousko se k nám chová jako k nepřátelům," řekl dnes řecký ministr pro migraci Janis Muzalas svým protějškům podle diplomatického zdroje citovaného agenturou AFP. "Řecko nebude akceptovat jednostranné akce. Jednostranných akcí je schopno i Řecko," citovala ministra agentura DPA. Muzalas dále v Bruselu podle médií prohlásil, že Řecko "nepřipustí, aby se pro Evropu stalo Libanonem, skladištěm duší", a to ani v případě, že by dostalo rozsáhlou finanční pomoc.
Bulharský parlament dnes schválil případné nasazení armády k ostraze hranic před přílivem uprchlíků. Týká se to podle agentury DPA i bulharsko-turecké hranice, což je vnější hranice Evropské unie. Rozhodnutí o možném nasazení armády je nyní už v rukou vlády. Pro novou úpravu se ve druhém a třetím čtení vyslovilo 137 zákonodárců bez debaty a bez hlasů proti, napsala DPA. Sofia se obává většího přílivu uprchlíků v důsledku zostřené kontroly námořní hranice mezi Tureckem a Řeckem. Země v současnosti prodlužuje svůj 30kilometrový plot, který v polovině roku 2014 zbudovala na hranici s Tureckem. Prodloužen má být zhruba o 130 kilometrů, z nichž 60 už je údajně hotových.
V centru Atén se dnes pokusil oběsit pákistánský uprchlík, který patřil ke skupině lidí snažících se přes Řecko dostat do některé ze západoevropských zemí. Informovala o tom agentura AP, podle jejíhož fotografa byl muž v bezvědomí převezen do nemocnice. Neštěstí se stalo na centrálním aténském náměstí, kde se shromažďují migranti přivážení na řeckou pevninu z ostrovů v Egejském moři. Pákistánec se pokusil oběsit na jednom ze stromů na náměstí. Podle svědků byl zoufalý z toho, jak se oddalovala jeho plánovaná cesta přes Balkán na západ Evropy.
V centru Atén se pokusil oběsit pákistánský uprchlík, který patřil ke skupině lidí snažících se přes Řecko dostat do některé ze západoevropských zemí. Muž byl v bezvědomí převezen do nemocnice, informovala agentura AFP.
Neštěstí se stalo na centrálním aténském náměstí, kde se shromažďují migranti přivážení na řeckou pevninu z ostrovů v Egejském moři. Pákistánec se pokusil oběsit na jednom ze stromů na náměstí. Podle svědků byl zoufalý z toho, jak se oddalovala jeho plánovaná cesta přes Balkán na západ Evropy.
Podívejte se na nové fotografie z "Džungle".
Podle francouzského serveru iTélé se likvidace v "Džungli" nebude týkat mešit či kostelů, škol a divadla, které se v jižní části tábora nalézá.
Francouzské úřady podle serveru Francetv.info nechtějí v příštích třech týdnech použít při likvidaci tábora sílu.
Francouzská soudkyně potvrdila částečnou demolici uprchlického tábora poblíž Calais, známého jako "Džungle".
Bulharský parlament podle očekávání schválil nasazení vojáků na 275 kilometrů dlouhé hranici s Tureckem, a to kvůli migrační krizi.
Nepodporujeme systém kvót na rozdělení uprchíků v Evropě, protože by změnil etnický, kulturní a náboženský profil Maďarska a Evropy, zopakoval v rozhovoru pro německý bulvár Bild maďarský premiér Viktor Orbán.
Ten ve středu vyhlásil referendum o tom, zda by Maďarsko mělo systém kvót přijmout. Rozhodnutí nepodpořit systém, kvůli němuž Budapešť žalovala EU u Evropského soudu, podle něj "není namířeno proti Evropě, ale na ochranu demokracie".
Atmosféra na schůzce ministrů vnitra zemí EU byla velmi vyostřená. "Ministři se přímo hádali a vyčítali si konkrétní kroky," řekl slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.
"Nebylo zvykem, aby si ministři skákali na radě do řeči. To si nepamatuji za těch osm let, co tady jsem. Už to začíná být opravdu velmi emotivní. Ta čísla (počtu uprchlíků) se zásadním způsobem zvyšují a jsou o dost vyšší než vloni v této době," dodal.
Ve slovenském uprchlickém táboře v Humenném, kde jsou kromě dalších umístěni i asyrští běženci z Iráku, vypukly dětské neštovice, píše Denník N.
Dostal je jeden z dospělých obyvatel tábora, ale nikoli ze skupiny iráckých křesťanů, kteří přišli na Slovensko na konci loňského roku.
Tábor čeká třítýdenní karanténa i proto, že mezi skupinou utečenců jsou děti. Podle vedení tábora by ale nemoc neměla nijak narušit proces integrace.
Chovanec rovněž ujistil, že Česko podporuje celoevropské řešení migrační krize. Zároveň ale zmínil existenci záložního Plánu B, tedy vznik "linie Makedonie - Bulharsko".
Za ČR jsem jasně deklaroval: Podporujeme celoevropské řešení migrační krize. Nemít záložní plán je ale luxus, který si nemůžeme dovolit.
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) February 25, 2016
Ministr vnitra Milan Chovanec na Twitteru napsal, že vyčinil řeckému ministru pro migraci Janisu Muzalasovi. Ten se ve státní televizi ERT zostra pustil mimo jiné do Visegrádu. "... nejenže nepřijaly jediného uprchlíka, ale neposlaly jim byť jedinou deku... nebo policisty k posílení (agentury na ochranu vnějších hranic) Frontexu," prohlásil.
Řeckému min. pro migraci jsem dnes řekl osobně v Bruselu, že příště by bylo lepší zjistit si fakta, než V4 neprávem obviní z nesolidárnosti.
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) February 25, 2016
Řecko stáhlo svého velvyslankyni z Rakouska. To ve středu uspořádalo setkání zemí na takzvané západobalkánské trase, přes kterou proudí uprchlíci do středu Evropy. Právě Řecko ale do Vídně nepozvalo.
Tisíce běženců raději vyrazily na sever i pěšky. Rozhodla se pro to například skupina uvízlá v údolí Tempi asi 175 kilometrů jižně od makedonské hranice.
"Uprchlíci všech věkových kategorií, muži, ženy a děti, dokonce i lidé na invalidním vozíčku vyrazili pěšky na (hraniční přechod) Idomeni," napsal Ethnos, podle kterého lidé zoufale obcházeli policisty, kteří se je pokusili zastavit.
Situace v Řecku se kvůli opatřením na hranicích zhoršuje. Podle serveru Protothema je asi 5000 uprchlíků v autobusech, které podle okolností popojíždějí hlemýždím tempem sem a tam, nebo jsou uvízlé u dálničních mýtných stanic, jež v posledních týdnech navíc zablokovali se svými traktory zemědělci, bouřící se proti důchodové reformě.
Hrdlo lahve, tak řecká média píší o současné situaci na hranici s Makedonií. V průběhu dneška hodlají makedonské úřady alespoň prozatím pustit už jen stovku uprchlíků. Prostor na řecké straně hranice se tak opět zaplňuje - dnes tam byly běženců už 3000 a do večera se jejich počet ještě zvýší.
V Řecku se hromadí uprchlíci, protože Makedonie zpomalila jejich průchod. V Aténách jsou někteří v noci pod širým nebem, i když prší.
#Refugees in Athens stay outside in the rain, because they have no place to go. Plain and simple.#RefugeeCrisis pic.twitter.com/HHTIP9L7Xb
— Savvas Karmaniolas (@SavvasKarma) February 24, 2016
Německo bude tvrději přistupovat k běžencům, kteří se snaží zatajit svou zemi původu nebo jinak podvádějí v azylovém řízení. Tito lidé přijdou o možnost získat útočiště. Německo také bude vypovídat lidi, kteří se dopustí zločinu a budou za něj odsouzeni k nepodmíněnému trestu vězení.
Zrychlit by se mělo i azylové řízení pro občany takzvaných bezpečných států. O udělení azylu pro ně bude možné rozhodnout během dvou týdnů, o případném odvolání v dalším týdnu. Očekává se, že žadatelé z bezpečných států budou moci azyl získat jen výjimečně, pokud prokážou, že je osobně tamní státní moc pronásleduje.
Německý Spolkový sněm schválil zpřísnění azylových zákonů. Nová pravidla umožní jednodušší vypovídání běženců, zrychlí azylové řízení u občanů takzvaných bezpečných států a omezí možnost spojování rodin uprchlíků.
"Těmito zákony chceme do světa vyslat tři signály. Zaprvé, ochranu a pomoc budeme poskytovat jen těm, kteří je skutečně potřebují. Zadruhé, budeme rychleji a rozhodněji vypovídat lidi, kteří pomoc vůbec nepotřebují, ale přicházejí do Německa z úplně jiných důvodů. A zatřetí, budeme tvrději zacházet s těmi, kdo v azylovém řízení nespolupracují nebo se pomocí podvádění snaží prodloužit svůj pobyt v Německu," popsal obsah azylového balíčku náměstek ministra vnitra Ole Schröder.
Německo chce do březnového summitu Evropské unie a Turecka vidět výsledky ochrany turecko-řecké hranice a výrazný pokles počtu uprchlíků, kteří se dostávají do Řecka.
Podle ministra vnitra Thomase de Maiziéra jinak bude potřeba evropské "koordinované opatření".
"Je velmi důležité, abychom zůstali v Evropě společně. Pokud převáží národní opatření, poškodí to všechny," řekl novinářům na jednání ministrů vnitra osmadvacítky.
Bezpečnostní kamery, plot, brány, které se otvírají jen na otisk prstů. Tak to vypadá u Calais, kde roste pro uprchlíky nový komplex. "Chybí už jen přivést psy," píše k tomu aktivista Mohammad Ghannam.
CCTV cams, fence & revolving metal gate only opens wth finger print,
— Mohammad Ghannam (@MohGhn) February 25, 2016
They miss to bring dogs #Calais #refugees pic.twitter.com/Ul90WFeaIF
Cizinecká policie ve středu zadržela v Hatích u Znojma čtyři Syřany bez víz a povolení k pobytu. Cestovali autem do Německa. Vůz řídil Turek, který tam má trvalý pobyt.
Policisté posádku vozu s pomocí tlumočníka vyslechli a zjistili, že Syřané požádali o azyl ve Slovinsku. V rámci takzvaného dublinského řízení o udělování azylu žadatelům v zemi, kde o něj požádali uvnitř EU poprvé, budou do Slovinska vráceni.
Podívejte se, jak vypadá "Džungle" u Calais ze vzduchu.
Původně francouzské úřady daly uprchlíkům z jižní části tábora lhůtu do úterních 20:00. Poté chtěly tuto oblast vyklidit. Proti tomu se ale vzedmula obrovská vlna kritiky od nevládních organizací.
Ty tvrdí, že úřady výrazně podhodnocují počet lidí, kteří v "džungli" žijí. Zatímco oficiální odhad hovoří o 800 až tisícovce lidí, tak nevládní organizace jejich počet odhadují na 3455. Zdůrazňují také, že v jižní čísti tábora žije 445 dětí, z toho mnohé dokonce bez rodičů.
O osudu jižní části uprchlického tábora u francouzského Calais se rozhodne zřejmě již ve čtvrtek. Média ve Francii očekávají, že soud v Lille ve čtvrtek zveřejní svůj klíčový verdikt a povolí nebo zamítne likvidaci části "Džungle", jak se táboru přezdívá.
Makedonie za posledních 24 hodin vpustila na své území jen necelých 900 lidí.
Pokud podle mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic bude nadále průchod uprchlíků regulován a pokud už budou zcela blokováni afghánští uprchlíci, pak systém nouzové pomoci běžencům v Řecku zkolabuje do týdne. A to už nyní je situace dost napjatá, protože kapacity nouzového ubytování jsou rychle naplňovány a překračovány.
Připomeňme, že kvůli zpřísnění kontroly hranic pro blízkovýchodní uprchlíky na takzvané balkánské trase uvízlo v Řecku už kolem 20 000 běženců.
Polovina z tohoto počtu se pohybuje po severojižní dálnici spojující metropoli Atény s hlavním hraničním přechodem na řecko-makedonské hranici. Zbytek je umístěn v nouzových ubytovnách 18 měst a obcí.
Uprchlíci, kteří pobývají v táboře Diavata na severu Řecka, podle zpráv z Twitteru prolomili plot a míří k přechodu Idomeni na hranici s Makedonií.
Refugees from #Diavata camp (capacity 2000 people) broke fence and have started to walk to #Idomeni #refugeesGr https://t.co/olZZHJwdMj
— Refugee Support (@refugee_supp) February 25, 2016
Na místě budoucí mešity ve východoněmeckém Lipsku bylo nalezeno zabité prase s rudým nápisem Máma Merkelová, informovala policie, která se případem zabývá.
V Lipsku má vzniknout mešita s tradiční kupolí, což bude s výjimkou Berlína vůbec první takto navržená muslimská stavba ve východním Německu. Proti záměru dlouhodobě protestuje lipská odnož hnutí Pegida.
Nejde o první problémy. V roce 2013, kdy byly zveřejněny plány na výstavbu muslimské modlitebny, se objevilo několik případů podpálených popelnic, na pozemku budoucí stavby byly také napíchnuty prasečí hlavy. Islám považuje prasata za nečistá zvířata a jejich konzumaci zapovídá.
Připomeňme, že na základě mezinárodních dohod mají námořní síly NATO povinnost jako všichni ostatní pomáhat všem plavidlům v nesnázích.
Mnohé členské státy Aliance se obávaly, že toho pašeráci využijí a budou směřovat svá často vratká plavidla k válečným lodím, aby migranty zachránily a odvezly jako trosečníky do Řecka.
"Naše lodě poskytnou informace pobřežním hlídkám a dalším úřadům v Řecku a Turecku. To jim pomůže být efektivnější při potírání sítí nelegálního pašování (lidí). Naši velitelé budou rozhodovat o místech působení ve spolupráci s Řeckem a Tureckem, v jejichž teritoriálních vodách budou moci operovat," uvedl v prohlášení šéf NATO Jens Stoltenberg.
"Když budou zachráněni lidé, kteří připlouvají z Turecka, budou vráceni do Turecka," upřesnil Stoltenberg po středečním jednání členských zemí v bruselském sídle NATO.
Severoatlantická aliance potvrdila, že uprchlíky zachráněné v Egejském moři bude vracet do Turecka. Do operace se mají zapojit tři plavidla.
NATO Aegean mission statement confirms that,though not its task, #refugees boats rescued will be returned to #Turkey https://t.co/6QUsOd6hZz
— Andrew Connelly (@connellyandrew) February 25, 2016
Slovinsko hodlá zavřít hranice a OSN proti tomu protestuje. Úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) vydal prohlášení, v němž vyjadřuje znepokojení nad tím, že řada evropských zemí tímto způsobem přispívá k chaosu.
Slovenia to restrict movements across its borders. The latest on #Europe's restrictions: https://t.co/mZ79t7zIZG pic.twitter.com/3fJoNj2zLx
— UN Refugee Agency (@Refugees) February 25, 2016
K dramatickému snížení počtu migrantů přicházejících na evropský kontinent vyzval ve čtvrtek německý ministr financí Wolfgang Schäuble. "Počty uprchlíků se musí dramaticky snížit, jinak už to nezvládneme," prohlásil.
Podle agentury DPA přitom zjevně obměnil častý výrok své stranické šéfky Merkelové, která tváří v tvář příchodu statisíců migrantů do Německa občany často uklidňovala větou: "Zvládneme to." Kancléřku Schäuble nicméně podpořil v požadavku na celoevropské řešení krize.
Německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž politika otevřených dveří je vystavena kritickým výhradám, v poslední době slibuje, že její vláda je připravena proud migrantů výrazně omezit. Už ve čtvrtek má Spolkový sněm hlasovat o zpřísnění azylových zákonů.
Němci rovněž ve středu vypravili letadlo se 125 Afghánci, jelikož jejich rodnou zemi považuje za bezpečnou.
Německá vláda očekává, že do roku 2020 se celkový počet migrantů mířících do Evropy zvýší na 3,6 milionu. S odvoláním na interní odhady německého ministerstva hospodářství to napsal list Süddeutsche Zeitung.
Odhad je založen na počtu žadatelů o azyl, kteří do Německa přišli loni a jejichž množství dosáhlo podle oficiálních údajů 1,1 milionu. Ministerstvo hospodářství na základě tohoto údaje "sestavilo interní, čistě technický odhad migrace ve spolupráci s ostatními vládními úřady," napsal německý list.
Rozkolu se bojí i předseda Evropské rady Donald Tusk. Varoval unijní lídry, že svými spory ohledně řešení migrační krize by mohli přispět k odchodu Británie z Evropské unie a k oslabení tohoto bloku.
To, jak se EU vyrovná s migrací, bude klíčové pro výsledek červnového britského referenda o setrvání země v Unii, řekl Tusk v Bruselu v projevu k europoslancům.
Řecký premiér Alexis Tsipras navíc ve středu pohrozil, že Atény budou blokovat jakékoli dohody v Evropské unii, pokud se břímě migrační krize "proporčně nerozdělí" mezi jednotlivé členské státy.
Podle vysoce postaveného vládního činitele, kterého citovala agentura AP, měl Tsipras na mysli nadcházející summit EU-Turecko k migrační krizi.
Neslábnoucí tok uprchlíků vede k intenzivnějším úvahám o "Plánu B", tedy o uzavření trasy na makedonsko-řecké hranici. Podobný postup se ale nezamlouvá Aténám, které už nyní cítí změnu poté, co Makedonie začala příchozím ze zemí, jako je Afghánistán, odmítat vstup. Situaci na trase ovlivnilo také rakouské rozhodnutí určit limity pro počet lidí vpouštěných do země i pro udělované azyly.
Pro snahu Evropské unie omezit počty uprchlíků přicházejících do Evropy je od loňského podzimu klíčovou zemí Turecko - jeho ministr vnitra je pozván na pracovní oběd. Summit EU z minulého týdne potvrdil význam, který Unie přikládá společnému akčnímu plánu s Tureckem na snížení migračních toků.
Už na ráno byla naplánována "západobalkánská snídaně", kam byli pozváni i ministři vnitra Makedonie a Srbska. Právě přes tyto země do EU směřuje nejčastěji používaná migrační trasa.
Evropská pohraniční stráž o síle 1500 až 2000 osob by podle představ Evropské komise měla pomáhat zemím, které ostrahu vnější schengenské hranice nezvládají. Původní ambicí nynějšího nizozemského předsednictví EU byla dohoda na podobě právní úpravy v prvním pololetí letošního roku, nyní chtějí diplomaté celý proces ještě urychlit.
Migrační krize bude hlavním tématem bruselského jednání ministrů vnitra zemí EU. Kromě aktuálního dění proberou také návrhy Evropské komise na zřízení společné evropské pohraniční a pobřežní stráže a na zpřísnění kontrol občanů EU na vnějších hranicích schengenského prostoru, což je opatření související s bojem proti terorismu.
Dobré ráno z pražské redakce Aktuálně.cz, odkud pro vás sledujeme vývoj kolem migrační krize.
Právě se děje
ŽIVĚ
Náš pohled na dohodu o příměří je negativní, ale jednáme dál, sdělil Hamás
Hertl stojí s Vegas jediný zápas od vyřazení. Rittich už skončil
Vkus Čechů byl šedivý, teď žijeme ve zmatku, říká Najbrt a komentuje i Černého motýly
ŽIVĚ
Rusko zaútočilo na Oděsu balistickou raketou, zasáhlo sklad kurýrní společnosti
