Boj s nelegální migrací a pašeráky, kteří na ní vydělávají, mají zlepšit nejen legislativní úpravy, ale i společný vyšetřovací tým v Nigeru. Pokud se tento pilotní projekt osvědčí, zopakuje se jeho model i v jiných zemích Afriky.

Spuštěna bude také informační kampaň o skutečných nebezpečích nelegální cesty do Evropy i způsobech, jak situace právě pašeráci zneužívají. Těm, kteří budou z Evropy vráceni, mají v návratu do společnosti pomáhat reintegrační programy. EU totiž dává opakovaně najevo, že preferuje dobrovolný návrat neúspěšných žadatelů o azyl.

Imigrační úředníci z desítky zemí Afriky mají už v prvních měsících příštího roku začít pomáhat v EU s určováním národnosti a identifikací migrantů tak, aby bylo možné je případně vrátit zpět.

Jako na jedné z 16 prioritních iniciativ společného akčního plánu se na tom ve středu a dnes na společném jednání o migraci shodli lídři evropských a afrických zemí.

Kromě reálné obnovy ochrany vnější hranice schengenského prostoru je k tomu podle něj třeba také skutečně uvést do života v EU už dohodnuté další kroky.

Patří mezi ně posílení spolupráce se zeměmi původu migrantů a se zeměmi tranzitními, právě tomu se ostatně ve vztahu k Africe věnoval nyní skončený dvoudenní summit v maltské metropoli.

Tusk se také zmínil o potřebě realizovat evropský plán přerozdělování migrantů, kteří jsou nyní v Řecku a v Itálii, do dalších unijních států. Proti tomuto jsou zejména země východní Evropy, včetně České republiky.

Předseda Evropské rady Donald Tusk označil snahu o zachování schengenského prostoru volného pohybu za závod s časem.

"Nynější vývoj v Německu, Švédsku a Slovinsku a v dalších zemích ukazuje naprosto jasně, jak velkému tlaku členské země (Evropské unie) čelí," prohlásil na summitu ve Vallettě. "Záchrana Schengenu je závod s časem. Jsme rozhodnuti jej vyhrát. Musíme pospíchat, ale nepanikařit."

Momentka z vallettského summitu. Ještě před pár měsíci, když eurozóna řešila, co s Řeckem, by zřejmě takto premiéra Alexise Tsiprase a německou kancléřku Angelu Merkelovou nikdo nevyfotil.

Od naší zpravodajky ve Vallettě Markéty Šrajbrové:

Evropská rada bude večer debatovat o možném summitu s Tureckem. "Potřebujeme, aby Turecko začalo jednat. Má nástroje v bezpečnostní oblasti na to, aby začalo lépe řídit migraci, která prochází přes jeho území. To je jeden z požadavků České republiky. Pokud budeme Turecku poskytovat větší pomoc, tak chceme, aby na turecké straně došlo ke konkrétním krokům, které zpomalí, zastaví migrační tlak, který tu dnes je," uvedl český premiér Bohuslav Sobotka.

Za to by EU mohla Turecku zmírnit podmínky pro udělování víz. "Bude možné pro určité skupiny lidí zjednodušit přístup do Evropy. Za druhé se rozmrazí přístupové rozhovory mezi Evropskou unií a Tureckem," dodal premiér s tím, že by Evropa také měla za jasně daných podmínek poskytnout Turkům peníze na péči o uprchlíky.

Citlivým tématem vallettského summitu byla návratová politika. Do Afriky se daří vracet jen 30 procent lidí, kteří v Evropě nedostali azyl.

"Řada afrických zemí se jí brání. Koneckonců jejich ekonomiky jsou silně závislé na penězích, jež jsou lidé, kteří odešli do Evropy, schopni do svých domovů posílat. Budeme chtít, aby africké země respektovaly právo Evropy řídit migrační toky na jejích vnějších hranicích," vysvětlil Sobotka.

Podle Bohuslava Sobotky africké země chtějí, aby peníze z krizového fondu hlavně zlepšily dostupnost vody a elektřiny a také se za ně vytvářela pracovní místa.

"Řada afrických zemí volala také po větších investicích, které by vedly k industrializaci Afriky," dodal premiér.

Evropské státy souběžně se zvýšením své finanční pomoci žádají od afrických zemí nejen větší snahu řešit příčiny migrace, ale především větší ochotu při zpětném přebírání těch svých občanů, kteří v unii nezískají právo na azyl.

Lídři evropských zemí podepsali ve Vallettě vznik svěřeneckého fondu pro Afriku.

Evropská komise už do něj vyčlenila 1,8 miliardy eur (přes 48,5 miliardy Kč). Další finance poskytnou členské státy EU, ale i některé evropské země mimo Unii. Peníze mají pomoci africkým zemím s řešením příčin současné migrační krize. Podepsání vzniku fondu zahájilo dnešní druhý jednací den rozsáhlého summitu Evropy a Afriky o migraci.

Evropští lídři rovněž ve Vallettě oficiálně založí svěřenecký fond, kam budou státy posílat peníze na pomoc Africe.

Ve fondu by mělo být vyčleněných 1,8 miliardy eur na řešení krizí v Africe a na podporu stability v oblasti. Česko podle premiéra Bohuslava Sobotky do fondu přispělo částkou 600 000 eur (16,2 milionu korun).

Na Maltě vyvrcholí summit EU-Afrika, jehož hlavním tématem je současná migrační krize a zlepšení spolupráce obou kontinentů. Závěrečná deklarace zdůrazňuje, že prvořadou prioritou musí být ochrana lidských životů, například na moři.

Na summit naváže neformální jednání, kterého se účastní vedoucí představitelé více než 60 afrických a evropských zemí či zástupci relevantních mezinárodních organizací. Na tomto jednání politici proberou dosavadní opatření proti uprchlické krizi.

"Počet lidí v pohybu nebyl nikdy tak veliký. Afrika a Evropa čelí tlaku," uvedl na Twitteru předseda unijních summitů Donald Tusk po středečním začátku schůzky lídrů EU a zemí Afriky k migraci.

Podle Tuska je třeba dosáhnout společné africko-evropské dohody v pěti oblastech. Je nutné se zaměřit na příčiny migrace a nechat otevřené možnosti legálního přistěhovalectví, zároveň je třeba předcházet převaděčství a pašování lidí. Posledními dvěma body jsou návrat těch žadatelů o azyl, kteří na něj nemají nárok, a podpora uprchlíků v Africe a poskytování mezinárodní ochrany oprávněným žadatelům.

Tusk na summitu v Bruselu | Foto: Reuters