Paříž/Jeruzalém - Vražda osmileté Miriam Monsonegové, rabína Jonathana Sandlera a jeho dvou synů, šestiletého Arijeho a tříletého Gavriela, před židovskou školou v Toulouse byl šok. Byl ale chladnokrevný čin třiadvacetiletého Francouze Mohammeda Meraha překvapující? Pro místní židovskou komunitu nikoliv.
"Nejsem překvapená. Jsem v šoku, zděšená, ale ne překvapená," citovala izraelská televize Elishu Shapirovou, která přišla v Jeruzalémě na pohřeb Sandlera a jeho dětí. Převezeni byly zpátky do Jeruzaléma. Shapirová dřív ve Francii žila. Nárůst antisemitismu v Evropě ji ale přiměl odstěhovat se do Izraele. "Židé jsou (ve Francii) terčem nejrůznějších útoků. Vůbec se nedivím, že to došlo takhle daleko."
Mohammed Merah svým činem světu odhalil trend, na který si v Izraeli už dávno zvykli. Pominuly časy, kdy hlavní imigrační vlny přicházely z bývalého východního bloku. Řekne-li se na začátku 21. století evropský "ole chadaš", neboli "nový přistěhovalec", Izraelci si vybaví letadla plná Francouzů.
Židé se necítí ve Francii dobře, a proto se ve velkém počtu stěhují za bezpečím, což je pro ně paradoxně Blízký východ.
Rychle pryč
Izraelské ministerstvo pro absorpci imigrantů každoročně vyřizuje 2000 francouzských žádostí o začlenění do nové společnosti. Nejsou to ekonomičtí přistěhovalci, Izrael je za jejich "návrat" rád. Mají dost peněz i vynikající vzdělání.
Snad také proto izraelsko-francouzské vztahy zásadně ochladly poté, co v roce 2004 tehdejší premiér Ariel Šaron veřejně vyzval francouzské Židy, aby ze země "všichni a okamžitě" odešli. Průzkum ze stejného roku pak ukázal, že Šaronovu nabídku zvažuje každý čtvrtý z nich. Odůvodnění znělo stejně jako expremiérův argument: v zemi sílí antisemitismus.
Manželka rabína Sandlera žila před návratem do Francie devět let v Izraeli. Vzpomíná si, jak ji rodina varovala před blízkovýchodním terorismem. "Rodiče mi vždycky říkali, ať nejezdím autobusem. Já jsem se ale víc bála o ně ve Francii," pověděla ani ne týden po vraždě svých dvou synů a manžela Eva Sandlerová. "Vidím, že jsem měla pravdu," dodala pro izraelskou televizi Channel 10.
Mohammed Merah má na svědomí ještě smrt tří francouzských výsadkářů. Jeho bratr Abdelkader Merah byl v neděli obviněn z podílu na vraždách.
Francouzská židovská komunita je se svým půl milionem členů třetí největší na světě, hned po USA a Izraeli. 100 tisíc lidí už do Izraele emigrovalo. Na stovky se každoročně počítají útoky, které jsou čistě antisemitické (nebo mají takový podtext).
Jde hlavně o urážky, znesvěcování náhrobků, jiné formy vandalismu či výhružky synagogám. Výjimkou nejsou ani vraždy, tak jak se tomu stalo ve středu v Toulouse.
Byt v Izraeli - pojistka pro budoucnost
Loni Ochranná služba pro židovské komunity, která zároveň provozuje non-stop telefonní poradnu, zaznamenala 389 takových útoků. V roce 2010 jich bylo 466. Zdaleka není pravidlem, že za všechno můžou francouzští vyznavači Islámu. Jejich podíl ale převládá. Ve Francii jich žije přes čtyři miliony a jsou největší muslimskou komunitou v Evropě.
Francie není antisemitskou zemí. Podle Pew Research Center mají Francouzi nejvřelejší vztah vůči Židům z celé Evropy (83%). Útoky se ale šíří vždy, když do dění vstoupí blízkovýchodní politika. Narůstá-li antisemitismus, stěhuje se pak víc francouzských Židů do Izraele.
Deníku Spiegel to potvrdil i telavivský realitní makléř Jicchak Touitou. "Asi třetina mých zákazníků je z Francie," říká. "Každý, kdo ve Francii dokáže sehnat peníze, kupuje si v Izraeli byt." Tato zadní vrátka pro případ, že se situace v Evropě zvrtne, má v záloze podle některých odhadů každá druhá židovská rodina ve Francii.
"Během prohlídek mi vyprávějí hrozivé věci. Atmosféra ve Francii se zhoršila. Lidé si dávají víc pozor a na ulici raději nenosí jarmulky, bojí se," vypráví makléř.
Příkladem může být vražda čtyřiadvacetiletého Ilana Halímího, kterého v roce 2006 držel antisemitický gang po tři týdny v zajetí. Umučili ho k smrti. Statistiky pak ukázaly, že emigrace Židů z Francie tehdy stoupla o polovinu.
Emancipace a pak Dreyfus
Židé žijí na území Francie déle než 2000 let. Na začátku středověku zde bylo celosvětové centrum židovské vzdělanosti.
Milníkem byla emancipace Židů za Francouzské revoluce. Agresivní antisemitismus nicméně zůstal v zemi přítomný, čehož byla důkazem tzv. Dreyfusova aféra. Šokem pro židovskou komunitu byla také kolaborace vlády ve Vichy, která nezávisle na nacistickém Německu přijímala antisemitská opatření. Do koncentračních táborů bylo z Francie odhadem deportováno na 76 000 Židů.
Poválečná léta byla hlavně ve znamení masové imigrace židovských komunit ze zemí Severní Afriky a středomoří.
Ariel Šaron v roce 2004 uznal, že to s varováními na adresu francouzský Židů přehnal. Hodně se snažil, aby vztahy s Paříží urovnal. Vraždění Mohammeda Meraha nicméně přivedlo současné izraelské lídry k obdobné rétorice. "Dnes máme možnost říct francouzským Židům, že pokud se rozhodnou vrátit do země svých předků, najdou tu otevřenou náruč," prohlásil minulý týden vicepremiér Silvan Šalom.
