Londýn - Někdejší britská premiérka Margaret Thatcherová zemřela.
"Mark a Carol Thatcherovi s velkým zármutkem oznamují, že jejich matka - baronka Thatcherová - dnes ráno zemřela," citoval server BBC jejího mluvčího lorda Tima Bella s tím, že skonala v poklidu. Příčinou úmrtí byla mozková mrtvice.
Političce, které celý svět přezdíval Železná lady, bylo 87 let. Zdravotní problémy ji trápily delší dobu.
Loni koncem roku byla hospitalizována kvůli operaci močového měchýře, z něhož jí lékaři odstranili menší nádor. Před více než deseti lety utrpěla sérii menších mozkových mrtvic.
Britka s velkým B
Současný premiér David Cameron v první reakci napsal, že Británie přišla o skvělou vůdkyni, skvělou premiérku a velkou Britku. "Naši zemi pouze nevedla, ona ji zachránila," napsal na Twitteru.
A oznámil, že předčasně ukončí svoji pracovní cestu po Evropě, během níž se měl mimo jiné sejít s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem.
Standarta na střeše Downing Street 10, tradičního sídla předsedy vlády, byla stažena na půl žerdi.
Královnu Alžbětu II. podle vyjádření Buckinghamského paláce její skon zarmoutil.
Baronka Thatcherová bude mít "slavnostní, ale nikoliv státní pohřeb". Británie se s ní rozloučí v londýnské katedrále svatého Pavla, a to se všemi poctami, jichž se dočkaly například lady Diana či královna matka.
Podrobnosti o posledním rozloučení zatím nejsou známy, nicméně podle Cameronova úřadu budou respektována přání rodiny. Po obřadu v katedrále bude následovat zpopelnění ostatků.
Debaty o podobě pohřbu první britské premiérky se ostatně vedou už od začátku loňského roku, kdy je rozproudil film Železná lady s Meryl Streepovou v hlavní roli.
Žena s "pronikavou myslí"
Thatcherová byla legendou britské Konzervativní strany. Proslula nejen pracovitostí, neústupností, ale i neotřesitelnou vírou ve svou pravdu. Pro její tvrdý politický styl se vžilo označení "thatcherismus".
Když v polovině 70. let stanula v čele konzervativců, putovala z velvyslanectví v Londýně do Washingtonu depeše o tom, že se "zosobnění snu britské střední třídy stalo skutečností". To vše doplňoval popis prvních dojmů: "Má rychlou, pokud ne rovnou pronikavou mysl."
O pár let později se coby vůbec první žena stala ministerskou předsedkyní. Coby první politik na ostrovech vyhrála troje volby po sobě (1979, 1983 a 1987) a v čele vlády stála v letech 1979 až 1990.
Byla to ona, kdo v roce 1982 rozhodl o výsadku britské armády na Falklandských ostrovech poté, co je obsadila argentinská armáda.
Odpůrkyně velkého Německa
Do historie se zapsala privatizací několika velkých státních podniků, nekompromisními škrty či razantním postojem vůči odborům. Právě díky této strategii se jí podařilo vyvést zemi z hospodářské krize.
S obdivem k ní vzhlíželi všichni euroskeptici, jelikož se už v 80. letech netajila odporem k evropské integraci.
Jak ukázaly zveřejněné dokumenty, po roce 1989 chtěla oddálit sjednocení Německa. Podle ní představovalo hrozbu, které je nutné čelit - a to i spojením s Moskvou.
Kritická byla Thatcherová také k tehdejšímu německému kancléři Helmutu Kohlovi.
"Kohl je schopný čehokoliv," řekla francouzskému velvyslanci v Británii Lucu de La Barre Nanteuilovi během večeře s francouzskými byznysmeny v jeho londýnské rezidenci 13. března 1990.
