"Vzpomínka na báječnou osobu, skutečného syna Ruska, vlastence rodné země generálplukovníka Igora Valentinoviče Korobova navždy zůstane v našich srdcích," uvedlo ministerstvo obrany s tím, že šéfovi GRU bylo 63 let.
V čele GRU, která je považována za nejmocnější ruskou tajnou službu, stál Korobov od roku 2016. Ve vedení rozvědky nahradil Igora Serguna, který tehdy náhle zemřel ve věku 58 let. Podle oficiální verze Sergun podlehl infarktu v sanatoriu u Moskvy, podle západních zdrojů zemřel v Libanonu.
Vojenská rozvědka v poslední době čelila řadě obvinění vznesených západními státy. Spojené státy letos v červenci obvinily 12 příslušníků GRU z hackerského útoku na počítače Demokratické strany před prezidentskými volbami v USA v roce 2016. Nizozemsko tvrdí, že GRU se pokusila proniknout do počítačových systémů Organizaci pro zákaz chemických zbraní.
Největším skandálem Korobovovy éry byla kauza bývalého ruského agenta Sergeje Skripala, jehož se podle Británie agenti GRU pokusili letos v březnu zabít nervovým plynem. Akce, podle západních expertů krajně neprofesionální, Kreml podle ruských i západních médií rozlítila. Prezident Vladimir Putin si v září údajně Korobova předvolal "na koberec" a po vzrušeném rozhovoru se prý šéfovi GRU udělalo nevolno. Začalo se hovořit o tom, že do konce roku o svůj post přijde.
Na nedávných oslavách stého výročí založení GRU Korobov chyběl. Jeho smrt podle rozhlasové stanice Echo Moskvy umožní Putinovi vybrat nového šéfa důležité tajné služby. Stát by se jím prý mohl náměstek šéfa GRU Sergej Gizunov, kterého v zasvěcených kruzích označují za "oči a uši" Putina. Gizunov je, stejně jako byl Korobov, na sankčním seznamu USA.
