Berlín - Ve věku 94 let dnes zemřel bývalý německý prezident Richard von Weizsäcker. S odvoláním na jeho příbuzné o jeho úmrtí informovala agentura DPA.
Byl považován za jednu z nejvýraznějších morálních autorit poválečné německé politiky. Proslul tím, že označil 8. květen 1945, tedy den německé porážky v druhé světové válce, za "den osvobození Německa od nelidské nacistické diktatury".
Weizsäcker byl šestým německým prezidentem v letech 1984 až 1994. Na počátku 90. let se aktivně angažoval i v otázce urovnání česko-německých vztahů.
Podle Weizsäckera se za nápravu vztahů mezi Čechy a Němci musí děkovat především tehdejšímu československému a českému prezidentovi Václavu Havlovi.
"Pomohl nám překonat těžkou cestu k nápravě našich zlých útoků proti našim sousedům a tím i proti Československu. A za způsob, jakým to udělal, se stal skutečným vzorem a navždy blízkým přítelem," řekl Weizsäcker po Havlově smrti v prosinci 2011.
"Richard von Weizsäcker v celém světě představoval Německo, které si našlo cestu do demokratické rodiny národů," uvedl nynější prezident Joachim Gauck v kondolenci vdově po Weizsäckerovi. "Představoval federální republiku, která čelí své minulosti," dodal.
Respektovaná mravní autorita
Stavět mosty, nikoli bariéry - takové bylo krédo někdejšího spolkového prezidenta Richarda von Weizsäckera. I přes omezené pravomoci svého úřadu platil tento politik za respektovanou mravní autoritu své země a za důstojného reprezentanta Německa v zahraničí.
Weizsäckerova schopnost odkrýt a pojmenovat problémy byla spolu s jeho smyslem pro humor a ironii jedním ze zdrojů prezidentovy autority a popularity. O její míře výmluvně svědčí skutečnost, že když Weizsäcker v květnu 1989 usiloval o znovuzvolení, nepostavili proti němu sociální demokraté ani zelení žádného protikandidáta.
Během jeho druhého funkčního období prošlo Německo a vlastně celá Evropa historickou proměnou. Středoevropské komunistické režimy se zhroutily a s spolu s nimi počátkem listopadu 1989 padla i zeď, která téměř čtyři desetiletí neprodyšně rozdělovala Berlín.
Iniciativu směřující k opětnému spojení Německa vzal do svých rukou především kancléř Helmut Kohl, zatímco Weizsäcker naopak v revoluční době nabádal k opatrnosti a varoval před přílišnou euforií. Kohl i Weizsäcker sice sdíleli stejnou politickou příslušnost, jejich vzájemné vztahy však byly viditelně poznamenány někdejšími vnitrostranickými spory.
Poslanec, starosta, prezident
Richard svobodný pán von Weizsäcker se narodil 15. dubna 1920 ve Stuttgartu do rodiny významného právníka a diplomata. Po krátkých předválečných studiích práv v Oxfordu a Grenoblu vstoupil ve svých 18 letech do armády, kde dosáhl hodnosti kapitána. Po válce absolvoval historii a práva na Göttingenské univerzitě a následně pracoval v řídících funkcích v průmyslu a bankovnictví.
Do Křesťanskodemokratické unie (CDU) vstoupil Weizsäcker v polovině 50. let a od roku 1966 až do svého zvolení prezidentem působil v předsednictvu strany. Dvanáct let byl poslancem Spolkového sněmu. V roce 1981 se stal starostou Západního Berlína a předsedou tamější zemské organizace CDU.
Prezidentem byl Weizsäcker od července 1984 do června 1994. Jako první bonnský politik přesídlil krátce před ukončením mandátu s úřadem do obnoveného sídelního města Berlína.
Weizsäcker se vedle svých politických aktivit řadu let angažoval také jako předseda Německého evangelického církevního sněmu.
Ztráta pro celou Evropu
Za jednu z nejvýznamnějších osobností německé politiky posledních desetiletí považuje Richarda von Weizsäckera český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Jeho skon je velkou ztrátou pro Německo i pro celou Evropu," uvedl Sobotka v kondolenci, kterou zaslal německé spolkové kancléřce Angele Merkelové.
Pro občany České republiky zůstane Richard von Weizsäcker v paměti nejen jako prezident německého znovusjednocení, ale také jako protějšek prezidenta Václava Havla, spolu se kterým položil základy rozvoje přátelské sousedské spolupráce mezi našimi zeměmi a dnešní vynikající česko-německé vztahy, míní český předseda vlády.
Také ministr ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) připomíná Weizsäckerovy zásluhy o dobré vztahy se sousední zemí. "Prezident Weizsäcker při své návštěvě Prahy a Václava Havla na začátku roku 1990 položil základní kamen dnešním velmi dobrým německo-českým vztahům. Nese mimořádnou zásluhu na tom, jakými jsme dnes sousedy," napsal Zaorálek ČTK.
Rovněžý Alexandr Vondra (ODS), který v letech 1990 až 1992 působil jako Havlův zahraničněpolitický poradce a dalších pět let jako první náměstek ministra zahraničních věcí, připomíná, že Weizsäckerův odchod je "svým způsobem velká ztráta i pro Českou republiku".
"Protože odešel člověk, který se výrazně zasloužil o spolupráci mezi ČR a Německem a o narovnání v česko-německých vztazích. Odešel velký gentleman a muž, o kterém (bývalý český prezident) Václav Havel mluvil jako o "prezidentském učiteli"," řekl dnes Vondra ČTK.
