Devětasedmdesátiletý někdejší politik byl na jednotce intenzivní péče od června, kdy prodělal zástavu srdce.
Dos Santos byl zvolen prezidentem v roce 1979, čtyři roky po vyhlášení nezávislosti Angoly. V čele země, která je druhým největším producentem ropy v Africe, zůstal do roku 2017, kdy odstoupil kvůli zdravotním problémům.
Ve čtvrtek agentura AP informovala, že Španělsko prověří podezření, že se dos Santos ocitl před časem v kómatu kvůli cizímu zavinění. Jedna z exprezidentových dcer Tchizé dos Santosová tvrdila, že ošetřovatelé se o jejího otce špatně starali a pokusili se ho zabít.
Podle agentury AFP se během jeho vlády stala z Angoly jedna z nejchudších a nejvíce zkorumpovaných zemí v Africe. Samotný dos Santos čelil podezření, že v zahraničí ukryl rozsáhlý majetek, který získal nelegálním obchodem s ropou.
Dos Santos se narodil v chudé rodině. Když mu bylo 19 let, přidal se k Lidovému hnutí za osvobození Angoly (MPLA), které bojovalo za nezávislost Angoly na Portugalsku. Dos Santos studoval v Sovětském svazu a dlouho se opíral o podporu komunistického bloku. Po vyhlášení nezávislosti Angoly zastával funkce ministra zahraničí a místopředsedy vlády. Do funkce prezidenta nastoupil poté, co zemřela první hlava samostatného státu António Agostinho Neto.
V čele Angoly stál dos Santos 38 let, během kterých se země mimo jiné potýkala s občanskou válkou. Dos Santos býval označován za marxistu-pragmatika, který zemi otevřel kapitalismu. Odpůrci ho kritizovali za korupci a diktátorské praktiky.
Za jeho vlády unesli v roce 1983 ozbrojenci opozičního hnutí UNITA 66 Čechů a Slováků, kteří v Angole pracovali na obnovení provozu papírny. Všichni byli postupně propuštěni, ale jeden muž v zajetí zemřel.
