Ve velkoměstských slumech se špatným přístupem k pitné vodě, mizernou hygienou, kanalizací a přelidněnými přístřešky žije dnes šestina obyvatel planety, tedy asi miliarda lidí.
Pokud se nic nestane, do roku 2020 se jejich počet zdvojnásobí, odhaduje Středisko OSN pro lidská sídla (Habitat).
Experti se sešli ve Vancouveru. Co vymyslí ?
Na otázku, jak čelit této globální krizi, se snaží odpovědět více než deset tisíc delegátů třetího Světové urbanistického fóra, které začalo ve Vancouveru.
Koná se přesně třicet let poté, co se ve stejném městě na kanadském pobřeží Pacifiku sešli odborníci k projednávání problematiky rostoucích velkoměst a slumů poprvé.
K úspěchu to podle všeho nevedlo, protože se situace ve světě během tři desítek let jen zhoršuje.
Infobox
NEJLIDNATĚJŠÍ MĚSTA SVĚTA
(podle údajů Střediska OSN pro lidská sídla)
- Tokio - 35 miliónů
- Mexico City - 19
- New York - 18,5
- Bombaj - 18,3
- Sao Paulo - 18,3
- Dillí - 15,5
- Kalkata - 14,5
- Buenos Aires - 13,3
- Jakarta - 13,2
- Šanghaj - 12,7
A je paradoxní, že problém přelidněnosti měst a špatných podmínek ve slumech třetího světa experti řeší ve Vancouveru, který je považován za jedno z nejlepších měst světa, co se týká kvality bydlení a životního prostředí.
Recept na to, jak zabránit nekontrolované migraci do měst, se stále hledá. V chudších zemích s vysokou porodností lidé stále více hledají obživu ve městech. V přeplněných slumech jsou na tom ale často hůře, v řadě zemí je tam podle OSN vyšší dětská úmrtnost a ničivější epidemie než na venkově.
Přesun obyvatel do měst zároveň znamená ztrátu pracovních sil v zemědělství.
Přes tisíc lidí na jednu toaletu
V Africe žije v nehygienických podmínkách slumů a nuzných předměstí sedmdesát procent obyvatel měst, v Latinské Americe třetina městské populace. Například v chudinských čtvrtích zimbabwské metropole Harare se v průměru dělí 1 300 lidí o jednu toaletu.
Experti odhadují, že ve velkoměstech ročně přibývá a bude přibývat v průměru 180 tisíc lidí denně. V Káhiře došla krize při hledání místa k životu tak daleko, že lidé obydlili i hrobky na velkém hřbitově a vytvořili tak čtvrť známou jako Město mrtvých.
"Stabilita a pořádek měst budou ohroženy, pokud většina jejich obyvatel bude žít v chudinských slumech," uvedla v předvečer vancouverského summitu šéfka Střediska OSN pro lidská sídla Anna Tibaijuková.
Slumy jako turistická atrakce
V některých zemích už úřady nejsou schopny zvládnout chaos a kriminalitu. Brazilské chudé čtvrti, takzvané favelas, ovládají organizované mafie a jejich moc zašla tak daleko, že například v Riu de Janeiro dokonce pořádají do slumů zájezdy pro turisty.
V pákistánském Karáčí si policie do některých předměstí už netroufá. Ovládají je gangy únosců, drogových dealerů a skupiny násilně bojující proti odlišným náboženským či etnickým komunitám.
Ačkoliv život v přelidněných domcích z plechu či kartónu, postavených poblíž železničních tratí, potrubí, smětišť či úpatí hor, je hlavně problémem Afriky, Asie a Latinské Ameriky, starosti má i Evropa. Ve francouzských městech upozornilo v posledních letech na špatné bydlení části imigrantů několik zničujících požárů.
Paříž "nestíhá" vstřebat nové obyvatele
Nejvýrazněji loni v srpnu, kdy uhořelo ve 13. pařížském obvodu sedmnáct přistěhovalců z Afriky, z toho čtrnáct dětí. Ukázalo se, že v chátrající budově jsou praskliny a chyběly tam hasičské přístoje. Rizikových budov obývaných imigranty je přitom mnohem více.
"Problém je v tom, že spousty lidí se shromažďují v Paříži, která nemá podmínky na to, aby je ubytovala," prohlásil francouzský ministr vnitra Nicolas Sarkozy.
Summit ve Vancouveru zřejmě skončí výzvou k vládám, aby více investovaly do městské infrastruktury a snažily se zlepšit podmínky pro lidi na venkově tak, aby nehledali štěstí ve městech. V praxi se však obdobné výzvy dosud projevily málokdy.
