Káthmándú - Udeřilo přesně před rokem. Ničivé zemětřesení v Nepálu, které za sebou zanechalo zničené památky, města a téměř devět tisíc mrtvých.
O 24 měsíců později se země otřásla zas, tentokrát v Ekvádoru a Japonsku. Co ale doopravdy zabíjí, nejsou ani tak přírodní katastrofy samotné. Spíše neschopnost vlád vypořádat se s jejich následky.
I po roce v nebezpečí
V Nepálu přišlo loni o domov téměř 800 tisíc lidí. Přestože mezinárodní společenství slíbilo jako pomoc přes čtyři miliardy dolarů, desetitisíce lidí stále žijí v provizorních přístřešcích.
Navíc je čeká další monzunové období, které většina z nich bude muset přečkat pod plechovými střechami, nebo dokonce jen pod plachtami.
Nepálské vládě trvalo devět měsíců, než ustanovila Národní úřad na obnovu, který se měl o zotavení se ze zemětřesení postarat. Podle britského listu The Telegraph však instituce využila z mezinárodních půjček jen něco málo přes jednu miliardu dolarů.
Vláda také musí vyhlásit nové předpisy pro výstavbu domů. Nepálské centrum pro investigativní novinařinu několik měsíců po zemětřesení zjistilo, že většina zřícených budov byla špatně postavená. Často měly více pater, než kolik dokázaly unést, a šetřilo se také na materiálu.
Během roku se toho stihlo změnit jen málo. Chudá himálajská země je kvůli svým geografickým podmínkám k přírodním katastrofám náchylná.
S vyšší pravděpodobností povodní a zemětřesení se však schopnost vlády ochránit své obyvatele nijak nezvyšuje.
Mnoho lidí se stále bojí nastěhovat zpátky do cihlových budov. Někteří z těch, kteří musí své domovy budovat sami a bez vládní pomoci, se raději uchylují k výstavbě domů ze dřeva a bambusů. Je totiž šance, že by v případě dalšího zemětřesení mohli zřícení takového domu přežít.
Bezpečně se však přesto necítí. Obávají se, že se podobný scénář jako loni může kdykoliv znovu zopakovat.
Chudý Ekvádor...
Protože se Ekvádor v době zemětřesení nacházel v ekonomické krizi, hrozí, že se podobný scénář bude opakovat i tam.
Během neštěstí tam zahynulo více než 650 lidí. Přes 25 tisíc jich přišlo o své domovy.
Země, ležící vysoko v jihoamerických Andách, ani předtím nijak zvlášť neprosperovala. S klesajícími cenami ropy, na jejímž vývozu je prakticky závislá, národní hospodářství skomíralo.
Prezident Rafael Correa škody způsobené zemětřesením oficiálně odhadl na dvě až tři miliardy amerických dolarů. Světová banka již přislíbila poskytnout půjčku ve výši 150 milionů dolarů.
V pobřežní oblasti Pedernales, kde se nacházelo epicentrum, se zřítilo 80 procent všech budov.
Correa se s následky snaží vypořádat po svém. Minulý týden ohlásil, že plánuje zvýšit o dvě procenta daň z příjmů a milionáře v zemi zdanit speciální daní z osobního bohatství.
Podle serveru Vice News se ale na tyto plány obyvatelé dívají s nedůvěrou. Obávají se, že se zvýšením daní jen sníží obchody. A zdraží se stavební materiál, nutný k výstavbě nových domů.
... a bohaté Japonsko
Japonsko je na tom o poznání lépe. Co se týče ekonomiky i politické stability.
Při zemětřesení, které v polovině dubna zasáhlo ostrov Kjúšú, zemřelo přes 40 lidí. Otřesy dosahovaly síly až 7,4 stupně Richterovy škály.
Vláda zařídila evakuaci lidí z postižených oblastí. Se zemětřesením má poměrně čerstvé zkušenosti.
V roce 2011 zasáhlo Japonsko tak silně, že usmrtilo více než 18 tisíc lidí. Poškodilo také jadernou elektrárnu ve Fukušimě, z níž uniklo velké množství radiace.
Tokio uvolnilo přes 15 miliard dolarů, aby omezilo její šíření. Během několika dní se navíc kvůli bezpečnostním kontrolám uzavřelo dalších 48 jaderných reaktorů.
Svět měl v tu chvíli štěstí, že k nejhorší jaderné katastrofě od dob Černobylu došlo v prosperující zemi, která dokázala zabránit dalekosáhlejším následkům.
