Abuja - Boko Haram už roky terorizuje Nigérii a prakticky ovládá severní část jejího území.
Útoky této islamistické sekty, mířené převážně proti křesťanským obyvatelům, jsou čím dál častější a brutálnější.
V posledních dnech ozbrojenci udeřili hned na několika místech - ve městě Jos a vesnicích Algarno a Shawa.
To vše v době, kdy je svět stále v šoku z dubnového únosu téměř tří set středoškolaček, po nichž krom nigerijské armády od čtvrtka pátrá i kontingent 80 amerických vojáků a bezpilotní letoun Pentagonu.
Kdo jsou a odkud se vzali teroristé, kteří už pozabíjeli tisíce bezbranných lidí a další stovky tisíc vyhnali z domovů?
Korupce jako rozbuška
Jde o radikální muslimy přesvědčené, že Nigérii vládnou zkorumpovaní odpadlíci od islámské víry. Jejich cílem je rozvrácení nigerijské republiky a zavedení "čistého" islámského státu, jenž se bude řídit podle striktního výkladu náboženského práva šaría.
Ten mimo jiné ženám upírá nárok na vzdělání i další základní práva.
Boko Haram nicméně nebyla vždy tak bezcitnou teroristickou organizací, jak ji známe v současnosti. Vznikla jako hnutí mladých muslimů, kteří navštěvovali mešitu Alhajíhi Muhammada Ndimího ve městě Maiduguri na severovýchodě země.
Jako z Mekky do Medíny
V roce 2002 se tato nově zformovaná skupina věřících radikalizovala a dospěla k názoru, že úřady v Maiduguri jsou nepřijatelně zkorumpované. Rozhodla se proto vykonat hidžru, tedy zpřetrhat příbuzenské a sousedské vztahy a začít znovu tak, jak to udělal prorok Mohamed, když odešel z Mekky do Medíny.
Skupina se usadila ve vesnici Kanam poblíž hranic s Nigerem a začala se řídit nejstriktnějším výkladem víry.
Netrvalo dlouho a o to, co se děje v Kanamu, se začala zajímat média a později i Američané. K zárodkům Boko Haram se totiž přidávali mladí lidé z prominentních rodin.
Americké diplomatické depeše zveřejněné organizací WikiLeaks ale prozrazují, že tehdy tajné služby takzvaný "Nigerijský Tálibán" nepovažovaly za hrozbu a konstatovaly, že není napojen na džihádisty.
Vše začalo sporem o ryby
Hnutí, jehož cílem bylo původně vytvoření lepší společnosti, se ale postupně začalo dostávat do konfliktu se státní mocí.
Poprvé se tak stalo v roce 2003, kdy se skupina kvůli nezákonnému výlovu rybníka nepohodla s policisty.
Islamisté byli v přesile, strážce zákona odzbrojili a zbraně si nechali. Úřady pak do vesnice poslaly armádu. Obléhání mešity skončilo přestřelkou, při níž zemřela většina ze 70 členů sekty.
Hrstka přeživších se vrátila do Maiduguri a začala znovu. Do čela hnutí se postavil Mohamed Jasúf, nechal zřídit novou mešitu a skupina, tehdy ještě tolerovaná úřady, se začala rychle rozrůstat. Pro její radikální postoje jí obyvatelé Maiduguri začali přezdívat Boko Haram.
Haram je výraz pro to, co Alláh zapovídá, a Boko přeneseně vyjadřuje západní styl života. Příslušníci Boko Haram si nicméně říkají Kongregace lidí s tradicí prosyletismu a džihádu.
Postupem času se Boko Haram změnila v jakýsi stát ve státě - vytvořila si vlastní vládu, náboženskou policii i zemědělskou produkci. Nově příchozím nabízela jídlo a přístřešek, a tak se její řady rychle rozrůstaly. Kdo Boko Haram v této fázi financoval, není jasné. Mohlo jít o salafisty ze Saúdské Arábie, s nimiž byl Jasúf v kontaktu, nebo o bohaté Nigerijce.
V roce 2006 tajná služba zaznamenala, že sekta chtěla vyslat skupinu mladistvých do výcvikového tábora Al-Káidy v Mauritánii. O rok později - těsně před prezidentskými volbami - byl v Maiduguri zavražděn známý muslimský duchovní, jenž Boko Haram kritizoval za příliš radikální postoje.
Později se ukázalo, že se tak stalo na příkaz vůdce skupiny Mohameda Jasúfa.
Začalo to rokem 2009
Zlomový okamžik přišel v roce 2009, kdy skupina přepadla dvě policejní stanice. Následovalo další obléhání mešity a zatčení asi 700 radikálních islamistů.
Od této události už islamisté z Boko Haram začali vnímat nigerijskou státní moc jako nepřítele a proměnili se v plnohodnotnou teroristickou organizaci, jejíž členové jsou trénováni v džihádistických táborech prakticky v celém pásu Sahelu.
Útoky Boko Haram původně spočívaly v přepadávání policejních stanic a kordonů. Na Štědrý večer roku 2010 ale skupina odpálila několik náloží poblíž kostelů a dalších křesťanských objektů a její útoky na civilisty jsou od té doby čím dál častější.
Terči se stávají i školy a jejich studenti, přičemž výjimkou nejsou ani výbušniny nastražené na nádražích a dalších místech, kde se koncentrují lidé.
Sekta postupně začala považovat každého, kdo neuznává Alláha, za hříšníka a rozšířila se i do Nigeru i jižního Kamerunu.
