Teherán - Írán nebude váhat ani okamžik a zaútočí na kteroukoli zemi v oblasti Perského zálivu, jež by Spojeným státům poskytla své území či vzdušný prostor k vojenským operacím namířeným proti teheránskému režimu.
Takový je přibližně obsah prohlášení, jež adresoval vládám sousedních zemí zástupce velitele íránských Revolučních gard generál Husejn Salámí.
Teherán, na nějž Evropská unie minulý měsíc uvalila ropné embargo, řinčí zbraněmi v obavách, že by se mohly vyplnit výhružky ze strany Izraele, který chce jednou pro vždy skoncovat s kontroverzním jaderným programem Íránu.
"Kterékoli místo, z něhož vzejdou nepřátelské operace proti Íránské islámské republice, se stane terčem odvetného útoku bojových jednotek gardy," tvrdí generál Salámí citovaný státní agenturou Fars.
Americký prezident Barack Obama v nedělním pořadu televizní stanice NBS vyslovil názor, že Izrael se ještě nerozhodl, zda na Írán zaútočí, premiér Benjamin Netanjahu ale v poslední době několikrát naznačil, že židovský stát nebude čekat, až si Teherán opatří atomovou bombu, na které zjevně pracuje.
List Washington Post citoval minulý týden ministra obrany USA Leona Panettu, podle něhož se Izrael chystá k vojenské akci možná již v dubnu či květnu.
Írán v odpověď na embargo na dovoz íránské ropy pohrozil, že zablokuje Hormuzský průliv a s okamžitou platností vypoví všechny kontrakty na export suroviny do Evropské unie. Ani jednu z výhružek však zatím nesplnil, protože by to nesmírně poškodilo jeho hospodářství.
EU s okamžitou platností přestala odebírat íránskou ropu na základě krátkodobých smluv, embargo na dlouhodobé kontrakty vstupuje v platnost v červnu.
Spojené státy přesunuly do oblasti Perského zálivu minulý týden další letadlovou loď, Íránci však konvoj, v němž byla také francouzská a britská válečná plavidla, nechali bez potíží proplout Hormuzským průlivem.
Střet s nejistým výsledkem
Případný vojenský střet mezi Izraelem a Íránem by měl velmi nejistý výsledek. Izraelské letectvo je beze sporu schopno zasáhnout cíle na íránském území, Teherán má ale k dispozici rakety krátkého i středního doletu, s jejichž pomocí by mohl v odvetu zaútočit na židovský stát. Část jaderného výzkumu navíc režim ajatolláhů přesul do podzemního komplexu v centrální části země, který by bylo velmi nesnadné zničit.
Dostatečnou vojenskou silou na druhé straně nedisponuje žádná země u Perského zálivu - snad jen s výjimkou Saúdské Arábie - a pokud by izraelská letadla při náletu na íránská jaderná zařízení použila vzdušný prostor některé z nich, mohl by to Teherán vzít jako záminku k vlastnímu útoku.
Do konfliktu by ale zřejmě byly velmi rychle zataženy také Spojené státy.
Prezident Obama přesto stále věří v "diplomatické řešení" sporu o íránský jaderný program, o němž Teherán opakovaně prohlašuje, že bude sloužit výhradně k výrobě elektřiny. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii se však Íráncům již nyní podařilo obohatit uran tak, že izotop U235 má v oxidové směsi již dvacetiprocentní koncentraci.
Podle expertů bude mít Teherán dostatečné množství štěpné látky o koncentraci nezbytné k výrobě bomby nejpozději za dva či tři roky. Izrael naopak tvrdí, že kritického množství a koncentrace izotopu U235 se v íránských výzkumných reaktorech již podařilo dosáhnout.
