Smyrna (Turecko) - Poptávka po službách tureckého převaděče Dursuna nebyla nikdy dřív tak velká jako teď. Z Turecka do Evropy převáží běžence už více než deset let. Jeho příběh přinesla agentura Reuters.
Dursun tvrdí, že existuje jen jeden způsob, jak jeho - samozřejmě ilegální - počínání v Turecku zastavit: nasadit náležitě připravenou armádu.
"Úkol střežit turecké pobřeží však může být nad síly tamních, už tak přetížených bezpečnostních sil," upozorňuje v reportáži Reuters. I přesto, že NATO vyslalo do Egejského moře bojová plavidla, aby Turecku a Řecku pomohlo bojovat s pašeráckými sítěmi, dopravujícími běžence do Evropy.
"Turecko by muselo vojáky umístit na každé pláži," tvrdí podsaditý třicátník Dursun. Za sebou má už tři kratší pobyty v řeckém vězení - za to, že řídil motorové čluny plné uprchlíků, které převážel do Evropy.
"Museli by na pobřeží přesunout tisíce a tisíce vojáků," říká převaděč v přístavu Smyrna.
Armáda na roztrhání
Turecká vláda dostala od Evropské unie tři miliardy eur finanční pomoci, aby s přílivem uprchlíků bojovala, připomíná Reuters. Teď je pod velkým tlakem, aby sliby splnila.
Loni zahynuly při pokusu přeplout přes moře do Evropy tisíce migrantů. Ankara už posílila hlídky na 2600 kilometrů dlouhém pobřeží Egejského moře, navýšila počet příslušníků pobřežní stráže a policistů a zvýšila tresty pro pašeráky. Hlavně pro ty, co byli zodpovědní za smrt běženců.
Dělat víc je však pro Turky obtížné. Turecko sice má druhou největší armádu v rámci NATO, po dlouhá desetiletí ale bojuje s kurdskými povstalci na jihovýchodě země.
"Silný vojenský kontingent udržuje i na hranicích se Sýrií, kde již pátým rokem zuří občanská válka, která je hlavní příčinou současné uprchlické krize," popisuje agentura Reuters.
Namik Kemal Nazli, guvernér okresu Ayvalik, zmiňuje ještě jeden problém: většina pobřeží je odlehlá, poměrně řídce zalidněná a je na něm příliš mnoho míst, kde se převaděči s uprchlíky mohou ukrýt. "Je velmi obtížné kontrolovat celé pobřeží a oni toho využívají," řekl reportérovi.
Nebezpečné cesty
Západní diplomaté mají k tureckému počínání přesto řadu výhrad. Upozorňují například na to, že Ankara trestá převaděče nedostatečně. Zvláště ty, které úřady zadržely už víckrát.
Uprchlíkům - pokud je chytí - Turci odebírají otisky prstů. Většina je pak zase propuštěna. Běženci se tak do Evropy pokoušejí dostat znovu a znovu.
V současnosti se na nebezpečnou plavbu přes moře vydává přibližně 2000 osob denně. Vzhledem k horšímu počasí platí převaděčům méně, jejich pouť je však o to riskantnější.
Pašeráci lidí si navíc vybírají nebezpečnější trasy, aby se vyhnuli policejním kontrolám, řekla Reuters Abby Dwommohová z Mezinárodní organizace pro migraci. "Když se posílí opatření proti pašování lidí, převaděči i běženci se snaží nalézt cesty, jak je obejít," uvedla.
Klienti na dvorku
Když Dursun se svým "byznysem" začínal, byl tu jen nepatrný tok uprchlíků z Eritreje a Somálska, žádní Syřané a jen málo převaděčů. Dnes je dvůr mešity na chudém smyrnském předměstí Basmane, kde si vybírá své "klienty", úplně plný.
Hlavně Syřané se tu pokoušejí dohodnout s pašeráky lidí – a to jen několik domovních bloků od policejní stanice, popisuje reportér agentury Reuters.
I kdyby policie zvýšila svou bdělost, podle Dursuna nemůže nic dělat, pokud převaděče nechytí přímo na pobřeží se skupinou běženců.
Převaděčství je dnes v této oblasti každopádně velmi oblíbeným zaměstnáním. Podle místních se na něj dala i řada někdejších obchodníků s narkotiky.
Opatrnější převaděči
Dursun, narozený na černomořském pobřeží Turecka, nicméně přiznává, že je teď obezřelejší než dřív. Už neřídí motorový člun, i když za plavbu přes moře platí uprchlíci dva tisíce eur na hlavu.
Namísto toho teď dováží běžence na smluvené místo na pobřeží minibusem, přičemž své akce koordinuje s dalšími členy převaděčské sítě. Ať už jde o ty, kdo uprchlíky shromažďují před převozem, nebo jejich kolegy, co dávají pozor, zda se nerozbíhá policejní protipašerácká akce.
"Pokud je řidič sám a zatknou ho, nikdo ho ale neviděl převážet běžence a ve voze také žádné uprchlíky nemá, je brzy zase volný," říká v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Penziony a hotýlky v Cesme, městě hodinu jízdy autem od Smyrny, jsou každopádně plné uprchlíků. Čekají, až skončí nepříznivé počasí, aby mohli vyrazit na cestu přes moře.
Ředitel jednoho z nich, který agentuře Reuters odmítl prozradit své jméno, prohlásil, že i kdyby NATO "kompletně uzavřelo moře", nezabrání tím běžencům ve snahách dostat se do Evropy. "Samozřejmě že by si našli jinou cestu," říká.
