"Dodávky ruské ropy severní větví ropovodu Družba do Polska a Německa se v noci na dnešek zastavily," oznámil ráno polský provozovatel ropovodů PERN.
Mluvčí firmy Tomasz Zakrzewski agentuře Reuters řekl, že firma požádala Bělorusko o vysvětlení.
Podle zástupců firem, které se obchodem s ropou a ropnými produkty zabývají, v Česku zřejmě problémy nehrozí.
"Česká republika je ropou zásobována jižní větví ropovodu Družba, která vede přes Ukrajinu. Záleží ale na dohodách a smlouvách provozovatelů Družby. Naše společnost má zatím dobré zásoby a svým odběratelům dodáváme plynule," říká tiskový mluvčí firmy Česká rafinérská Aleš Soukup.
Problémy má zatím jen Polsko a Německo, tedy země napojené na severní větev ropovodu. Kromě toho do České republiky míří i ropovod Ingolstadt.
"Vždy je lepší, když má země dodávky z více zdrojů," dodává Soukup.
Clo za zdražení
Zastavení dodávek souvisí se sporem mezi Běloruskem a Ruskem o ropná cla a tranzit ruské ropy přes běloruské území.
Analytici odhadují, že spor vážně zasáhne do života Bělorusů i režimu prezidenta Lukašenka.
|
Hádka dvou dosavadních spojenců se vyhrotila o víkendu.
Minsk se rozhodl zažalovat u soudu ruského provozovatele ropovodů Transněfť za to, že neplatí cla.
Rusko nechce poplatky
Moskva zaregovala diplomatickou nótou, adresovanou běloruskému velvyslanci. Svého západního souseda vyzývá, aby zrušil poplatky, uvalené na tranzit ruské ropy přes Bělorusko do západní Evropy.
Současný ostrý spor s Moskvou prezidenta Alexandra Lukašenka vážně ohrožuje. Jeho režim přichází jak o náklonnost Ruska, tak o miliardy dolarů. Přitom obojí potřebuje ke svému přežití.
Autoritářský vládce, považovaný za "posledního diktátora Evropy," v Bělorusku dosud udržoval centrálně plánované hospodářství sovětského stylu také díky přísunu levné energie ze spřáteleného Ruska.
Osmdesát procent běloruské ekonomiky je v rukou státu, zahraničními investory jsou až na výjimky jen Rusové.
Stabilita - Lukašenkovo oblíbené slovo
Bělorusům Lukašenko tvrdil, že jeho vláda zajistila zemi stabilitu a zabránila sociálním otřesům, které postihly jiné republiky bývalého Sovětského svazu.
Na Silvestra se ale běloruská vláda podvolila tlaku Moskvy a podepsala dohodu s ruskou plynárenskou společností Gazprom. Za tisíc kubických metrů plynu tak bude Minsk nyní platit sto dolarů namísto dosavadních šestačtyřiceti.
Lukašenko kontroval zavedením poplatku za tranzit ruské ropy přes běloruské území do Evropy. Chce pětačtyřicet dolarů za tunu ropy. Ta teče hlavně do Polska a Německa ropovodem, nazvaným v současné době vzhledem k rusko-běloruským sporům nepříliš výstižně Družba.
Běloruská ekonomika dražší energii z Ruska pocítí a není vyloučené, že loajalita mnoha Bělorusů k jejich "zachránci" začne opadávat.
Nezávislý běloruský ekonom Leonid Zajka předpovídá, že zemi čeká krize. A stabilita, tolik zdůrazňovaná Lukašenkem, je podle něj minulostí.
FAKTA O BĚLORUSKU
OBYVATELÉ:
- 9,7 miliónu
POLITICKÝ SYSTÉM:
- Alexander Lukašenko vládne autoritářským stylem, pronásleduje opozici i nezávislá média. Běloruská tajná policie si ponechala název KGB.
EKONOMIKA:
- Převážně v rukou státu, soukromé podnikání je minimální.
- HDP na osobu činí zhruba 7 tisíc dolarů (údaj za rok 2005)
- Rusko zajišťuje 38 % běloruského vývozu a 58 % dovozu.
NĚCO Z HISTORIE:
- Území Běloruska patřilo střídavě Polsku, Litvě nebo Rusku. Velká část Bělorusů používá ruštinu jako první jazyk.
- Bělorusko utrpělo obrovské ztráty během vlády Stalina a pak v období nacistické okupace. Ve 40.letech zahynula čtvrtina populace.
- Černobylská havárie v roce 1986 zde měla horší následky než na Ukrajině. Radiace zasáhla třetinu území Běloruska.
"Inflace vystoupá z pěti na patnáct procent a možná ještě více. Lidé budou za elektřinu a topení platit o padesát procent více než dosud," řekl Zajka Rádiu Svobodná Evropa.
Miliardy jsou pryč
Běloruský rozpočet zeštíhlí o miliardy dolarů.
Rusko totiž navíc zavedlo exportní cla na dovoz ropy do Běloruska ve výši 180 dolarů za tunu. Chce tak bránit Minsku v tom, aby nadále dovážel levnou ruskou surovou ropu a pak ji po úpravě vyvážel za mnohem vyšší ceny do Evropy.
Takto si běloruský režim ročně "vydělal" přibližně čtyři miliardy dolarů.
Totální závislost na Moskvě
Přitom Rusko chce poplatky za plyn do roku 2011 ještě zvyšovat, takže Minsk bude platit stejně jako všechny ostatní evropské státy. Bělorusko samo žádná naleziště ropy, plynu ani uhlí na svém území nemá. Je na Rusku totálně závislé.
"Rusové se zkrátka rozhodli, že už nebudou kvůli Lukašenkovi zbytečně přicházet o peníze. Že jim za to nestojí. Chtějí ho zlomit a vědí, že je na nich závislý," řekl Aktuálně.cz publicista Jan Petránek, který se dlouhodobě zabývá bývalým Sovětským svazem.
EU Lukašenka nespasí
Nevýhodou Luakšenka je, že nemůže v konfliktu s Ruskem počítat s podporou Evropské unie. Na rozdíl od Gruzie nebo Ukrajiny, kterým Moskva také zdražila energii a za něž se EU postavila.
Unie naopak uvalila na Bělorusko sankce kvůli porušování lidských práv, falšování voleb a věznění Lukašenových kritiků. Nikdo mu tak nyní nepomůže.
Rusko-běloruský svaz pohřben
Debaty o spojení nebo jakési unii mezi Běloruskem a Ruskem zřejmě definitivně končí.
Lukašenko projekt vymyslel ještě s bývalým ruským prezidentem Borisem Jelcinem. Jeho nástupce Vladimir Putin byl ale k myšlence vytvoření jednotného státu chladnější a současný spor o ropy a plyn podkopává i podporu unie na běloruské straně.
Kriticky se k němu vyjadřují už i představitelé Lukašenkova režimu.
"Ti, kteří chtějí z naší země učinit součást Ruska, dělají velkou chybu," prohlásil prominentní poslanec parlamentu Nikolaj Čirginěts.
Velké části obyvatel běloruská národní identita mnoho neříká. Dlouhodobá rusifikace potlačila běloruskou kulturu i jazyk. Přibližně dvě třetiny Bělorusů dává přednost ruštině před běloruštinou.
Když se v roce 1991 rozpadal Sovětský svaz, v Bělorusku byla idea nezávislosti na Rusku přijímána s mnohem menším nadšením než v jiných republikách tehdejšího SSSR.
Naděje pro opozici?
Vývoj událostí nahrává běloruské opozici. Už dlouho kritizovala Lukašenka za servilnost vůčí Moskvě a teď to vypadá, že se její varování naplnila.
Vůdce opozice Aljaksandr Milinkevič nedávno obdržel ve Štrasburku prestižní Cenu Andreje Sacharova. Tu uděluje Evropský parlament lidem, kteří se zasazují o lidská práva.
"Milinkevič teď objíždí běloruská města, zahájil velkou kampaň. Policisté ho zastavují a různě šikanují. Ale stal se už hodně známou osobností v Evropě a tak si Lukašenko proti němu asi nedovolí tvrdší zásah," domnívá se Jan Petránek.
Milinkevič v loňských volbách získal jen šest procent hlasů, Lukašenko přes osmdesát. pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a sposlupráci v evropě (OBSE) označily volby za zfalšovaní a zmanipulované.
Podle odhadů opozice získal Lukašenko ve skutečnosti přibližně pětačtyřicet procent hlasů.
