Kábul - Na padáky a aplikaci Google Earth se stále více spoléhá americká armáda, která ustupuje v Afghánistánu od zásobování svých jednotek po zemi a místo toho shazuje vojákům materiál a munici ze vzduchu.
Hlavní dopravní tepny v Afghánistánu jsou plné nástražných bomb a v Pákistánu zase islámští radikálové zničí často vojenské konvoje, které se chystají vydat na cestu do některé afghánské provincie, ještě předtím než stihnout vyjet.
Při explozích nástražných bomb na afghánských silnicích zahynulo loni 268 amerických vojáků, což je o 60 procent více než v roce 2009. V Afghánistánu jsou přitom oblasti, kterými se americké vojenské konvoje neodvážily projet už dva roky.
Patří k nim například průsmyk Guašta v afghánské provincii Paktíka hraničící s Pákistánem. Tady je pánem Tálibán, protože nesmírně členitý horský terén poskytuje jeho bojovníkům dokonalou ochranu.
Americká armáda má jen v Paktíce osmnáct základen a opevněných bodů, které již zásobuje pouze ze vzduchu.
Google Earth a padáky řízené satelitem
Pentagon shazuje svým jednotkám na padácích všechno - vodou a palivem počínaje a děly konče.
„Můžete minimalizovat riziko jednoduše tím, že tyhle zásoby shodíte na padácích, místo aby je sem nahoru vezl vojenský konvoj," řekl listu The Wall Street Journal plukovník Sean Jenkins, který velí všem americkým jednotkám v provincii Paktíka.
Letecké posádky zásobovacích letadel se na každou misi připravují studiem trojrozměrných snímků na Google Earth, které jim nabízejí pohled na horské hřbety, řeky a vesnice, jaký by měli při reálném přeletu nad danou oblastí.
Ani letecké zásobování není bez problémů. Stroje musejí letět v zóně, kde je třeba zásoby shodit, nízko a pomalu, dostanou se proto někdy pod palbu. Pokud k tomu dojde, nepokoušejí se shodit náklad na druhý pokus a odletí.
Je-li třeba, aby zásoby dopadly s mimořádnou přesností, používá americká armáda padáky naváděné na místo dopadu satelitem. Při běžných zásobovacích misích se ale používají obyčejné padáky, které pak američtí vojáci dole na zemi spálí, aby se jich nezmocnil Tálibán.
Zhruba tři procenta shazovaného materiálu se musí odepsat kvůli nehodám. Padáky se zapletou nebo neotevřou a sudy s vodou či palivem se při dopadu rozbijí.
Někdy je zase zóna dopadu tak členitá, že jednotka na zemi se dokáže dostat jen k malé části zásob, které jí byly shozeny. A někdy skončí palety a sudy přímo na střeše základny, jak se to stalo na jednom americkém opevněném bodě v západním Afghánistánu.
Přesto je názor amerických velitelů jasný. „Je to naše pupeční šňůra," říká kapitán De Rosa. „Bez leteckého zásobování bychom neměli žádné zásoby."
Divoké pákistánsko-afghánské pomezí
Bezvládí na pákistánsko-afghánském pomezí, které umožnilo islámským radikálům téměř znemožnit zásobování amerických jednotek v Afghánistánu po zemi, stále více popuzuje americkou stranu.
Admirál Mike Mullen, předseda sboru náčelníků spojených štábů, ve čtvrtek během své návštěvy Pákistánu již otevřeně varoval Pákistán, že těsné vazby mezi jeho armádou a některými radikálními islámskými skupinami, které v Afghánistánu útočí na americké jednotky, mohou ohrozit vzájemné vztahy.
Mullen je přitom podle amerických médií stoupencem jednání s Pákistánem a je pro to, aby USA dál poskytovaly pákistánské armádě finanční a technickou pomoc ve výši tří miliard dolarů ročně.
Pákistánská armáda a tajná služba ISI však trvají na tom, že vztahy se nezlepší, dokud CIA bude operovat na pákistánském území, aniž by sdílela informace o svých akcích s pákistánskými bezpečnostními silami, a dokud budou americké bezpilotní letouny zabíjet na pákistánském území civilisty.
Američané namítají, že ztráty na civilních životech jsou nízké, a že CIA nemůže předávat ISI informace o cílech, na které budou drony útočit, protože pak by byli islamisté včas varováni.
CIA má podezření, že její pákistánský protějšek ISI silně spolupracuje především s paštunským velitelem Džaláluddínem Hakkáním, jehož bojovníci způsobují americkým jednotkám nemalé ztráty a mají své základny v Afghánistánu i Pákistánu.
