Káthmándú - Nejvyšší horu světa trápí kromě zástupu turistů a odpadků další překvapivý problém. Šerpové a nosiči jen během letošní sezony ze základního tábora na Mt. Everestu odnesli na nedalekou skládku téměř 13 tun výkalů.
Pro představu - asi tolik váží dva dospělí sloni, píše americká stanice CNN. Exkrementy, které po horolezcích zcela přirozeně a pochopitelně zůstávají, se mohou dostat do jezer a řeky a kontaminovat vodní zdroje.
Vyšplhat na nejvyšší horu na světě je riskantní. I ti nejzkušenější horolezci si často sáhnou na dno svých sil. Kam na záchod a co pak s tím je asi jednou z úplně posledních věcí, které horolezci během svého výstupu na Everest řeší.
Každý rok se pokusí nejvyšší vrchol světa zdolat v průměru asi 1200 lidí. Cesta až úplně nahoru trvá zhruba dva měsíce a průměrný horolezec za tu dobu vyprodukuje tak 27 kilogramů exkrementů, vypočítal americký deník Washington Post.
Zapáchajícímu problému v Himálaji se věnují světová média zcela seriózně. Americký list připomíná text z roku 2012, ve kterém novinář Grayson Schaffer napsal, že "vrchol se stal fekální časovanou bombou a nepořádek se postupně posune zpět do základního tábora".
"Je to nevzhledné a nehygienické. Je to otázka zdraví a ekologická noční můra," tvrdí také bývalý americký horolezec Garry Porter, kterého už několik let trápí stopy, které po sobě turisté zanechávají. "Zažil jsem vzrušení a tu majestátnost Mount Everestu, ale také jsem viděl, co se stane, když my, západní svět, odejdeme, jako by náš odpad nepáchl," dodává.
Solving Everest’s mounting poop problem https://t.co/6ySS40YNcI pic.twitter.com/OWymP6hDBd
— FOX 5 San Diego (@fox5sandiego) August 8, 2018
Porter spolu se svým kolegou horolezcem Danem Mazurem už před lety založil projekt s myšlenkou, že bude bioodpad měnit na metan. Problém byl ale v tom, že tento proces probíhá při nízkých teplotách jen velmi těžko.
Oba sportovci nyní plánují bioplynárnu doplnit solárním panelem, který udrží mikroorganismy rozkládající odpad v teple. Plyn, jenž vznikne, pak budou moci horolezci využívat k fungování základního tábora, tedy například na vaření. Zbytek mohou místní lidé využívat jako hnojivo. Porter na stavbu bioplynárny už dostal povolení od nepálských úřadů.
Jediné obavy, které teď Porter snad má, se týkají horolezců, kteří často berou antibiotika. Ta lidské tělo vylučuje a mohla by celý proces zkomplikovat.
Na stavbu první bioplynárny nyní od dárců sbírá se svým kolegou půl milionu amerických dolarů. "Myslím, že to musíme Everestu vrátit. Dlužím mu něco. Není to má hora. A měl bych ji zanechat stejně čistou, jako byla, když jsem přišel," uzavírá bývalý horolezec.