Saint Brieuc - Francouzská vláda o problému věděla, řadu let jej ale obcházela jako pověstný "hrnec s horkou kaší". Teprve úhyn čtyř desítek divokých prasat, která byla v průběhu minulého měsíce nalezena na plážích zátoky Saint Brieuc v Bretani, přiměl úřady jednat.
Zelené řasy vyvrhává moře na bretaňské pobřeží už desítky let. To, co bylo před lety považováno za nepříjemnost poškozující místní turistický průmysl, ale mezitím přerostlo v ekologickou katastrofu hrozivých rozměrů.
Tlející řasy totiž produkují sirovodík, schopný zabíjet nejenom zvířata, ale také lidi. V Bretani je v současnosti páchnoucím černozeleným kobercem zamořeno 1000 akrů (405 hektarů) pláží.
Vláda premiéra Francoise Fillona, čelící tlaku zemědělsko-průmyslové lobby, se rozsah a příčiny problému dlouho snažila banalizovat. Pitva těl uhynulých prasat ale dodala ekologům, po léta naléhajícím na přijetí náležitých opatření, velmi pádný argument.
V plicích každého ze zvířat prokázala laboratorní analýza 2,45 miligramů sirovodíku na kilogram tkáně. To je dvojnásobné množství, než jaké by dokázalo zabít člověka.
Nitráty splavované řekami
Před třemi roky zemřel na jedné z bretaňských plážích muž pověřený odstraňováním řas. Ekology bijící na poplach se ale úřadům tehdy podařilo umlčet s tím, že se příčinu mužovy smrti nepodařilo jednoznačně prokázat.
Téhož roku přitom sirovodík unikající z tlejících řas zabil koně a výsledky pitvy byly nezpochybnitelné.
Úřady začaly loni konečně jednat, i nadále ale trvaly na tom, že příčina množení řas není jasně doložena. Ekologové přitom již po léta upozorňují, že bretaňští farmáři zamořují přírodu neúměrně velkým množství nitrátů. Ať už tím, že provozují obří prasečí farmy, či tím, že při hnojení svých polí používají ve zvýšené míře dusíkatá hnojiva.
Nitráty jsou splavovány dešti do řek, odkud putují do moře.
Nadměrné množství dusíkatých hnojiv používá nejméně čtvrtina zemědělců.
"Dvacet let vládní politiky, jejímž cílem bylo snížit zamoření pláží zelenými řasami, nepřineslo žádný výsledek," tvrdí Alain Menesguen z Francouzského institutu pro výzkum využívání moří (Ifremer), citovaný deníkem Le Monde.
Problém na řadu let
Teprve loni přijal Fillonův kabinet soubor opatření, v jehož rámci se teď věnuje zvýšená pozornost osmi bretaňským zátokám, do nichž stékají dvě desítky větších toků, kam jsou splavovány nitráty z 3500 farem.
"Řasy jsou nyní sbírány každý den," ujišťuje Bertrand Guizard, který byl koordinací vládního programu pověřený v rámci bretaňské prefektury.
"S výjimkou malých zátok a těžce přístupných míst," dodává.
Ekologové ale upozorňují, že nestačí jen sbírat z pláží řasy. Změnit se podle nich musí intenzivní způsob zemědělského nakládání s půdou v celé oblasti.
Zatímco před lety byl obsah nitrátů v mořské vodě pouze tři až čtyři miligramy na litr, dnes je to 30 miligramů. V roce 1998 tato hodnota představovala dokonce 38 miligramů na litr.
K tomu, aby se řasy přestaly nekontrolovatelně množit, je zapotřebí dostat se na patnáct miligramů na litr. A to může trvat léta.
"Změnit se musí celý systém zemědělské produkce," říká vědecký konzultant společnosti Voda a řeky v Bretani Jean-Paul Guyomarc'h. "A to není možné ze dne na den. Je to úkol na dlouhé roky."
Ministryně pro ochranu životního prostředí Nathalie Kosciusko-Morizetová v těchto dnech vydala alespoň nařízení, podle kterého musí být napříště uzavřena každá pláž, kde místní úřady nebudou schopny sesbírat naplavené řasy během čtyřiadvaceti hodin.
