Na zatýkání a přestřelky ve městech Mitrovica a Zubin Potok na severu Kosova reagoval Bělehrad uvedením armády do bojové pohotovosti. Kosovská vláda hovoří o záměrné srbské provokaci a vedení mírové mise OSN (UNMIK) vyzývá všechny ke klidu a rozvaze.
Co se vlastně stalo? Speciální jednotka kosovské policie v neprůstřelných vestách a se zbraněmi vstoupila do Mitrovice a Zubina Potoku, aby zatkla skupinu lidí, které označuje za pašeráky a součást organizovaného zločinu. Mezi nimi byli i policisté srbského původu.
Na severu Kosova žije srbská menšina a teoreticky tam správu vykonávají Kosovo a Srbsko společně. Přestřelka okamžitě vyvolala napětí v Mitrovici, která je rozdělená řekou Ibar na etnicky albánskou a srbskou část.
Muži, na které byl vydán zatykač, se bránili, zabarikádovali se v domech. Při střelbě v Zubině Potoku byl zraněn kosovský policista ze zásahové jednotky a také šest srbských civilistů. Mezi celkem devatenácti zatčenými byl také ruský příslušník mírové mise UNMIK. Moskva důrazně vyzvala k jeho propuštění, kosovské úřady po několika hodinách muže pustily.
Oznámily ale, že pomáhal zatčeným se zabarikádovat. Propustily jej kvůli tomu, že jako člen mise OSN má imunitu. Rusko v roce 1999 odmítalo bombardování Srbska letouny NATO a neuznalo samostatné Kosovo, stejně jako Čína.
Smíření s realitou
Vojáci Severoatlantické aliance, kteří v zemi působí v silách KFOR, jsou podle jejich velení připraveni k zásahu, pokud si to situace vyžádá. "Protože v tuto chvíli je politická situace velmi napjatá a citlivá, KFOR se obrací na všechny strany, aby se chovaly zodpovědně a vyhnuly se použití násilí," uvádí se v prohlášení sil.
Násilí se přitom odehrálo jen den poté, co vystoupil se zásadním projevem v parlamentu na téma Kosovo srbský prezident Alexandr Vučič. Podle něj by mělo Srbsko skoncovat s iluzí, že má Kosovo pod kontrolou, a obrátit list. Smířit se s realitou.
"Potřebujeme si otevřeně přiznat, že jsme prohráli. Ztratili jsme území. Navrhuji nepokračovat ve lžích a klamech. V Kosovu není žádná viditelná srbská správa a kontrola s výjimkou nemocnic a škol," prohlásil prezident.
Bělehrad má podle něj dvě možnosti. "Můžeme buď normalizovat vztahy, nebo udržovat zmražený konflikt," řekl v parlamentu Vučič, který doma čelí od začátku roku velkým demonstracím. Opozice tvrdí, že má autoritářské tendence.
Napětí a stoprocentní clo
Srbsko a Kosovo se navzájem neuznávají. Kosovská vláda navíc před dvěma lety zavedla stoprocentní clo na dovoz veškerého zboží ze Srbska. V reakci na to, že Bělehrad blokuje začlenění Kosova do mezinárodních organizací.
Rozdělená je však i kosovskoalbánská strana. Zatímco prezident Hašim Thaci, bývalý velitel Kosovské osvobozenecké armády, je vůči Bělehradu umírněný a je pro dialog, premiér Ramuš Haradinaj je radikál.
Thaci a Vučič se loni pokoušeli dojednat kompromis, který by vedl k výměně území mezi Srbskem a Kosovem a oběma státům dal šanci na vstup do Evropské unie. Dohodu však neuzavřeli a namísto toho premiér Haradinaj zavedl clo na srbské zboží.
