Podle deníku Wall Street Journal, který má své zdroje v okolí zvoleného amerického prezidenta, je Trump proti vstupu Ukrajiny do NATO. To také jasně sdělil Macronovi a Zelenskému. Nicméně řekl, že chce, aby po uzavření příměří s Ruskem byla ukrajinská armáda silná a obranyschopná.
Jasně také uvedl, že počítá s vytvořením demilitarizovaného pásma mezi územími, kontrolovanými Kyjevem a Rusy okupovanou částí Ukrajiny. Nevyloučil, že Spojené státy s vytvořením takové zóny pomohou, ale hlavní náklady má nést Evropa. Včetně vyslání vojáků, kteří mají na dodržování klidu zbraní dohlížet.
Macron podle francouzských médií předpokládá, že mezinárodní síly by mělo tvořit zhruba 40 tisíc vojáků a že základem se stanou kontingenty Francie, Velké Británie a Polska. Polský premiér Donald Tusk na středeční schůzce s Macronem odpověděl, že Varšava zatím o vyslání vojáků neuvažuje.
Trumpův bezpečnostní poradce, generál Keith Kellog, již v listopadu naznačil, že součástí dohody o ukončení války může být demilitarizované pásmo a že by v něm měli působit "vojáci ze zemí střední a východní Evropy". Z českých politiků zatím nikdo nekomentoval možnost, že by se součástí těchto sil stali i naši vojáci. Frontová linie mezi ukrajinskými obránci a ruskými okupanty nyní měří od jihu na sever přes 1200 kilometrů.
Není jasné, zda je s předběžnými Trumpovými plány srozuměn ruský vůdce Vladimir Putin. Budoucí prezident USA ve čtvrtek v rozhovoru pro časopis Time odmítl odpovědět na otázku, zda od svého zvolení prezidentem 5. listopadu s Putinem telefonicky hovořil. "To vám nemohu říci," prohlásil.
V rozhovoru také řekl, že nesouhlasí s ukrajinským odpalováním raket s doletem několik stovek kilometrů na území Ruska. "Nechci Ukrajinu opustit, chci dosáhnout dohody," zdůraznil Trump.
The illegal and unprovoked invasion of Ukraine is continuing.
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) December 13, 2024
The map below is the latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine – 13 December 2024. #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/j4loQFEo7l
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v pátek v Kremlu naznačil, že Moskva je myšlence demilitarizované zóny hlídané vojáky jiných zemí otevřená. "Mělo by se o tom diskutovat v rámci jednání. Ale nepředbíhejme, ještě není vyjednáno ani příměří," dodal Peskov.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak pro agenturu Reuters řekl, že Kyjev nebude jednat o příměří, pokud nedostane záruky proti další ruské agresi a perspektivu vstupu do Evropské unie a NATO. "Potřebujeme garanci, že za nějaké dva až tři roky Putin nezačne proti nám další válku," upozornil Jermak.
V pátek Rusové provedli jeden z nejmasivnějších vzdušných útoků proti Ukrajině od začátku válku. Odpálili 93 raket a přes 200 dronů, mířili na energetickou infrastrukturu. Lidé se schovávali v krytech i ve Lvově nebo Ivano-Frankivsku na západě země, kde ruské údery na rozdíl od východní části Ukrajiny nejsou tak časté. Podle ukrajinského ministerstva obrany letectvo úspěšně nasadilo proti útoku letouny F-16, nedávno dodané několika západními státy.
