Téma je stejné jako při protestech v uplynulých dvou týdnech: nesouhlas s novelou zákona o přesčasech a odpor proti způsobu, jakým premiér Viktor Orbán vládne. Což je například spojené s tím, že maďarská veřejnoprávní média nedávají prostor opozičním názorům.
Dosud největší demonstrace se odehrála minulou neděli, dorazilo na ni patnáct tisíc lidí.
Opozice se sjednotila. Proti novele zákona, která dává firmám a podnikům právo žádat po zaměstnancích až 400 neplacených přesčasových hodin (dosud to bylo 250 hodin, v Česku 150 hodin), protestuje i nacionalistická strana Jobbik. Ta Orbána podporuje v odmítání migrace. V případě novely zákona, kterému Maďaři přezdívají "otrocký", se ale spojila s liberály a levicí.
Novelu navíc ve čtvrtek podepsal prezident János Áder.
Klíčovou otázkou nyní je, nakolik jsou zákonem pobouřeni nebo zklamáni samotní voliči Viktora Orbána a jeho strany Fidesz.
"Je těžké to jasně a jednoznačně říci. Průzkum agentury Republikon Intézet, která je známá tím, že tíhne spíše k liberální levici, ukázal, že 63 procentům voličů Orbánovy strany se zákon nelíbí. Ale je to průzkum provedený mezi lidmi, kteří o této novele vědí. Navíc mezi voliči jiných stran se odpor k zákonu pohybuje nad osmdesáti až devadesáti procenty dotázaných," řekl Aktuálně.cz maďarský investigativní reportér Szabolcs Panyi.
Zradikalizuje se opozice?
Provládní média tvrdí, že za politicky vyhrocenou předvánoční atmosféru může opozice, která provokuje v ulicích policisty.
"Jak Orbánův režim přitvrzuje ve svých autokratických způsobech udržení moci, tak se budou radikalizovat i jednotlivé opoziční skupiny. Možná to tak chce i vláda, aby se potvrdila jejich verze," cituje deník Népszava analytika Attilu Juhásze ze společnosti Political Capital.
Orbán se prezentuje jako radikální odpůrce migrace a jako ochránce Maďarska před nebezpečím takzvané islamizace. Rovněž se staví proti současné podobě Evropské unie, kterou považuje za příliš centralistickou a umožňující diktát větších zemí menším.
Vymezuje se zejména kvůli migraci proti německé kancléřce Angele Merkelové a pak proti francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi kvůli plánům na těsnější integraci EU.
Neomezený Orbán
V loňských volbách dostala strana Fidesz téměř polovinu všech odevzdaných hlasů, což v maďarském systému znamená dvoutřetinovou ústavní většinu v parlamentu. Orbánova vláda tak k prosazení jakéhokoliv zákona nepotřebuje žádné hlasy poslanců z jiných stran a prezident Áder podepisuje vše, co od vlády dostane na stůl.
Novelu zákona o přesčasech vláda hájí nedostatkem pracovní síly v Maďarsku. "Každý, kdo chce víc pracovat, může víc pracovat," prohlásil Orbán.
"Protesty nepředstavují pro Orbána bezprostřední hrozbu, ale pokud levicové strany a nacionalisté ve společné kampani vydrží, mohou ho oslabit příští rok v místních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu," uvádí ve své analýze agentura Reuters.
Právě volby do europarlamentu jsou pro Viktora Orbána stěžejní událostí roku 2019. Chce, aby se do něj dostalo více poslanců odmítajících přijímání migrantů.
