Trumpa by podle průzkumů z doby před Bidenovým rozhodnutím odstoupit z voleb neporazila viceprezidentka Kamala Harrisová, ani guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová, ani guvernér Pensylvánie Josh Shapiro.
Bývalý zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Jan Kaliba v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že Harrisová má reálnou šanci nad republikánským kandidátem zvítězit, ale bude to vyrovnaný souboj.
"Demokraté emočně oživili kampaň, nabírá nové grády. Neznamená to, že demokraté všechny problémy vyřešili a teď Trumpa porazí, to ani náhodou. Biden na demokratického kandidáta dobře oslovoval starší bělošské voliče a nikde není psáno, že je Harrisová udrží. Ale porazit Trumpa nynější viceprezidentka opravdu reálně může, protože víc lidí v Americe Trumpa nesnáší, než ho podporuje. Na druhé straně jeho fanoušci určitě volit půjdou a otázka je, kolik lidí dostane k volbám Harrisová," vysvětluje Kaliba.
Server The Hill, zabývající se americkou politikou, shrnul existující průzkumy v neděli, ještě před odstoupením Bidena. Harrisová za Trumpem zaostává o dva procentní body (45 proti 47) a prohrála by i v klíčových státech v Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu. Zvítězila by jen ve Virgínii. "V průzkumech pro případ skutečného souboje Harrisová versus Trump ale není zatím dost dat," uvádí The Hill.
Kaliba by z dosavadních průzkumů velké závěry nevyvozoval. "Doteď šlo jen o potenciální souboj. Harrisová obecně není moc dobře hodnocená jako viceprezidentka, podle mého názoru občas působila toporně a neautenticky. Ale teď nastává nová situace. Harrisová je teď reálný kandidát, bude jezdit po celé zemi, lidé ji více poznají. Červencové průzkumy opravdu nemusejí v listopadu hrát velkou roli. Víme, že v obou posledních volbách průzkumy Trumpa podcenily, ale také to, že od roku 2022 zase ve všech volbách podcenily kandidáty Demokratické strany. Mnoho expertů to spojuje s tématem zákazů potratů, prosazovaných republikány," hodnotí reportér.
O budoucím americkém prezidentovi se nerozhoduje prostým sčítáním hlasů všech amerických občanů. Systém je založen na sčítání hlasů v jednotlivých padesáti státech. Jim připadá určitý počet volitelů odpovídající jejich lidnatosti. Celkem rozhoduje o prezidentovi 538 hlasů. Proto se mohlo v roce 2016 stát, že Trump získal celostátně méně hlasů než Clintonová, ale nakonec zvítězil. Totéž se stalo v roce 2000: George Bush vyhrál, přestože v celkovém součtu dostal více hlasů Al Gore.
Pozornost se proto soustřeďuje na některé státy, které mají velký počet volitelů a výsledek v nich není jasný: Michigan, Wisconsin, Pensylvánie, Virgínie, Severní Karolína, Arizona a Nevada.
"Je pravděpodobné, že Harrisová bude demokratickou kandidátkou. Času už není moc k tomu, aby vešel ve známost jiný kandidát. Ale není to ještě hotové. Zatím ji nepodpořily některé vlivné osobnosti, například exprezident Barack Obama nebo bývalá šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, která tahá za nitky a je důležitou postavou celé operace s odstoupením Bidena. Ale přesto je Harrisová asi nejpravděpodobnější kandidátkou," uvádí Jan Kaliba.
Definitivní rozhodnutí musí padnout na nominačním sjezdu Demokratické strany 19. až 22. srpna v Chicagu.
