Moskva - Rusko se za posledních dvacet let množstvím sebevražd propracovalo na druhou příčku ve světovém žebříčku.
Jak oznámil specializovaný ústav soudní psychiatrie, pro dobrovolný odchod ze života se rozhodlo na osm set tisíc Rusů. Země má podle výsledků loňského sčítání lidu necelých 143 milionů obyvatel.
"Ztratili jsme tedy celé město," uvedl pro agenturu Interfax Boris Položij, který v ústavu řídí oddělení sociálních problémů.
90. léta
Pro sebevraždu se v Rusku rozhodují především muži zralého věku. Průměrný věk ruského sebevraha činí 45 let, ženy 52 let. Podle experta růst sebevražd ovlivnila zejména složitá doba 90. let, kdy Rusko prožívalo éru ekonomického a politického chaosu. Od té doby se míru sebevražd podařilo snížit: zatímco v roce 1995 jich na 100.000 obyvatel připadalo 42, loni se tento ukazatel snížil na 23,5.
Ve světě však v průměru na 100 tisíc obyvatel připadá 14 případů dobrovolného odchodu ze života, a tak se Rusko pohybuje i v posledních letech mezi druhou a třetí příčkou pomyslného světového žebříčku. Tradičně vysokým počtem sebevražd se vyznačuje Komiská autonomní republika na severovýchodě evropské části Ruska a Udmutsko, ležící také na východě evropského Ruska, ale jižněji. Specialisté přičítají nynější stav i rozpadu sovětského systému, jež se snažil potenciální sebevrahům pomáhat.
4000 dětí ročně
Loni experti Světové zdravotnické organizace (WHO) a Dětského fondu OSN (UNICEF) varovali, že Rusko je světovou jedničkou v počtu sebevražd mezi mladistvými a evropskou jedničkou v počtu sebevražd dětí.
To odpovídá i údajům zmocněnce ruského prezidenta pro práva dětí Pavla Astachova, podle něhož na 100.000 dětí ve věku 10 až 14 let připadají tři až čtyři sebevraždy, ve věku 15 až 19 let už 19 až 20 případů, a to výrazně převyšuje světový průměr.
Počet pokusů o sebevraždu a dokonaných činů se každým rokem pohybuje okolo čtyř tisícovek. Podle ombudsmana by každá škola měla zaměstnávat psychologa.
V Evropě nejvyšší sebevražednost vykazuje Litva, Česko se pohybuje ve středu pomyslného žebříčku.
