Nový žebříček platů učitelů. Česko v EU propadlo

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
7. 10. 2011 12:00
Většina zemí Evropské unie nenabízí učitelům to, co si zaslouží. Česko není výjimka
Podmínky pro začínající učitele na základních a středních školách jsou v Česku horší než ve většině zemí EU.
Podmínky pro začínající učitele na základních a středních školách jsou v Česku horší než ve většině zemí EU. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Brusel - Podmínky, které Česko nabízí začínajícím učitelům, patřily ještě loni k nejhorším v Evropské unii. Platí to hlavně o mzdách.

Roční hrubý základní nástupní plat učitele v mateřské, základní i střední škole ležel hluboko pod českým hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele. Podle nové zprávy, kterou zveřejnila Evropská komise, byla situace v Česku srovnatelná jen se Slovenskem, Řeckem, Lotyšskem a Litvou.

Bruselská síť Eurydice, která studii pro komisi vypracovala, srovnávala data za školní rok 2009/2010. Počátkem letošního roku se sice nástupní platy českým učitelům zvedly, Česko má ale pořád co dohánět.

Proč zrovna HDP?

Právě srovnání s HDP na hlavu zvolila komise jako kritérium, které nejlépe vypovídá o skutečné situaci učitelů ve 27 členských státech EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku a Turecku. "Výše hrubého domácího produktu na obyvatele je ukazatelem životního standardu obyvatel země," vysvětlila.

Vůbec nejhůř dopadli začínající učitelé z Litvy. Při nástupu dostávají mzdu, která odpovídá jen asi 44 procentům litevského HDP na hlavu. Hned za ně se se svými platy zařadili Lotyši, Češi a Slováci.

Naopak dobře jsou na tom v Německu, Španělsku, Portugalsku a Turecku. Začínající učitel si tam za rok vydělá zhruba o třetinu - v Turecku dokonce o polovinu - víc, než jaký má jeho země hrubý domácí produkt na hlavu.

Učitelé opakovaně protestují proti škrtům i nízkým mzdám.
Učitelé opakovaně protestují proti škrtům i nízkým mzdám. | Foto: Ludvík Hradilek

Absolutní čísla

V absolutních číslech vypadá evropský žebříček jinak: Bere-li se v potaz jak průměrná výše platu, tak nejrůznější učitelské příplatky, vydělávají nejvíc pedagogové v Lucembursku, Dánsku a sousedním Rakousku.

Naopak nejnižší mzdy dostávají Rumuni a Bulhaři.

Propast mezi platy - zejména těmi nástupními - pedagogů z jednotlivých členských zemí Unie je obrovský.

Zatímco začínající učitel na prvním stupni základní školy v Rumunsku si podle zveřejněných tabulek přijde na 2 743 eur ročně, nastupující pedagog v Lucembursku má nárok na 63 895 eur. Tedy na skoro 24krát víc.

Litevský učitel dostával v uplynulém školním roce na začátku své profesní kariéry tabulkový plat 4 166 eur za rok, maďarský 5 222 eur, český 6 709 eur (177 360 korun), německý 38 214 eur a dánský 39 926 eur.

České slabiny

Češi za evropským průměrem zaostávali nejen v porovnání HDP na hlavu a základního nástupního platu pedagoga, ale i v dalších "kolonkách".

Zpráva Eurydice například dokládá, že zvláště špatné jsou v Česku podmínky pro začínající pedagogy a pedagožky mateřských škol. Základní nástupní plat učitelek a učitelů předškolních zařízení byl loni ještě o 1500 eur ročně nižší než u učitelů na základní škole.

Podle Evropské komise měla v Česku začínající, plně kvalifikovaná učitelka ve školce nárok na zhruba 11 500 korun měsíčně (138 840 Kč ročně). 

Hrubé základní nástupní platy učitelů v EU jsou nižší než HDP na obyvatele, varuje Evropská komise.
Hrubé základní nástupní platy učitelů v EU jsou nižší než HDP na obyvatele, varuje Evropská komise. | Foto: Thinkstock

Aktuálně berou české učitelky mateřských škol v průměru zhruba 19 000 měsíčně (číslo směrem nahoru "zkresluje" fakt, že ve školkách učí velký počet pedagožek s mnohaletou praxí), učitelé a učitelky na základních školách asi 25 000 korun.

Třicetileté čekání

Ve školním roce 2009/2010 mohl učitel na české střední nebo základní škole dosáhnout na maximální tabulkový plat 10 940 eur za rok (289 200 Kč). Dostal ho v průměru po 32 odpracovaných letech, strávených v oboru.

Ještě déle než čeští učitelé čekají na maximální dosažitelnou mzdu Portugalci (38 let), Španělé (40 let), Řekové (33 let), Italové (35 let), Rakušané (34 let), Rumuni (40 let) a Maďaři (39 let).

Naopak třeba v Estonsku dosáhnou učitelé na nejvyšší možný základní plat (10 667 eur) už za sedm až osm let.

"Je nutné motivovat nejlepší absolventy, aby po studiu nastupovali na učitelská místa a během kariéry neodcházeli do jiných oborů," řekla po zveřejnění zprávy o platech komisařka pro vzdělávání Androulla Vassiliou.

"Abychom přitáhli a udrželi nejlepší učitele, je třeba se soustředit zejména na platy a pracovní podmínky," uvedla.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy