Atény – Šedesát tisíc běženců nyní žije v Řecku a čeká, zda budou moci jít dál do Evropy, nebo se budou muset vrátit zpět do Turecka.
Téměř šest tisíc z nich v pondělí večer přišly o provizorní střechu nad hlavou. Problémy a napětí v táboře Moria na ostrově Lesbos vyvrcholily obrovským požárem.
Všichni uprchlíci tak znovu prchali, oheň zničil zhruba šedesát procent stanů a budov. "Viděl jsem, že se lidé vracejí do tábora. Ale většina jich zůstává na ulicích," řekl švýcarský dobrovolník televizi BBC. Rodiny s dětmi dostaly náhradní ubytování.
Policie zjišťuje, co způsobilo katastrofu. Nepotvrdila, že by někteří obyvatelé tábora založili požár úmyslně, devět běženců zatkla
"Vypadá to tam jako ve válečné zóně,“ uvedla řecká televize Skai TV.
Večer policisté řešili jak střety uvnitř tábora, tak mezi běženci a jejich odpůrci. K Morii přišly stovky demonstrantů, mezi nimi i příznivci krajně pravicové strany Zlatý úsvit.
Did somebody say #PlanB? 😉 #Lesbos #refugee camp had been set fire. #Greece can't handle even approx 50 thousand refugees/migrants. pic.twitter.com/IIU3u9DhQf
— Mehmet Akif Özdemir (@ma_ozdemir) September 20, 2016
Demonstranti napadli několik řeckých dobrovolníků, slovně uráželi starostu ostrova Spyrose Galinose a vyzývali k naházení běženců do moře. Podobné demonstrace a potyčky se odehrály před několika dny také na sousedním ostrově Chios.
Potíže nehlásí jen Řecko. Agentura DPA v úterý informovala, že v německých Brémách neznámí pachatelé v noci na úterý podpálili kontejnerové sídliště, které mělo brzy začít sloužit jako přechodné ubytování pro uprchlíky.
Fáma o deportacích vyústila ve střety mezi uprchlíky
V Morii se podle řeckého listu Katimerini během pondělí navíc objevila fáma, že začnou deportace do Turecka. To vyústilo ve střety mezi některými uprchlíky.
V Morii jsou lidé ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu i některých afrických států. V minulosti v některých táborech propuklo násilí hlavně mezi Syřany a Afghánci.
Běženci z jiných zemí si často stěžují, že je s nimi hůře zacházeno než se Syřany a mají menší šanci získat azyl. Na druhé straně někteří běženci bez dokladů se za Syřany vydávají, právě proto, aby své šance zvýšili.
"Nikdo z nich nechce jít zpět do Turecka. Nikdo z nich nechce zůstat v Řecku,“ cituje list Guardian policejního důstojníka z ostrova.
Ačkoliv platí dohoda mezi EU a Tureckem o navracení uprchlíků a turecká pohraniční stráž má v jejím rámci bránit lidem přeplouvat na ostrovy, od srpna se počet běženců zaregistrovaných řeckými úřady prudce zvyšuje.
Na řeckých ostrovech je v táborech dohromady necelých osm tisíc míst, ve kterých žije ale přes třináct tisíc lidí.
Organizace Human Rights Watch nedávno Řecko kritizovala za to, že dětské uprchlíky, kteří dorazili bez dospělých příbuzných, ubytovává ve špatných hygienických podmínkách a neposkytuje jim dostatečnou ochranu nebo možnost využít služeb tlumočníka.
Atény přiznaly problémy, ale tvrdí, že nemají peníze ani kapacitu, aby zajistily lepší podmínky.
