Podobně jako když Británie vloni v zimě s očkováním začínala, i nyní jí plány na přechod k normálnímu životu kazí rychle se šířící mutace - tentokrát ta s původem v Indii. Ve hře je proto odklad poslední fáze rozvolnění, který by lidem od konce června umožnil znovu se setkávat v soukromí bez omezení, obnovit provoz nočních klubů a třeba také pořádat svatby pro víc než 30 lidí.
Důvodem je obava britských expertů, že indická mutace je natolik nakažlivá, že její rozšíření by mohlo zahltit zdravotnický systém. Vědci pracují s "reálnou možností", že přenášet se může až o 50 procent snáze než takzvaná britská varianta viru. I ta přitom způsobila na začátku letošního roku obrovský nárůst počtu nakažených i v Česku a dalších evropských zemích.
NEW: B.1617.2 is fuelling a third wave in the UK, with not only cases but also hospital admissions rising.
— John Burn-Murdoch (@jburnmurdoch) May 27, 2021
Vaccines will make this wave different to those that have come before, but it remains a concern, and one that other countries will soon face.
Thread on everything we know: pic.twitter.com/4825qOqgrl
Klíčový pro další vývoj v Británii i Česku je průběh očkování, přičemž výskyt nakažlivějších mutací podmínky mění spíš k horšímu. "Je potřeba většího procenta očkovaných nebo imunních, aby se virus exponenciálně nešířil. V případě indické a dalších mutací se hranice, kdy bude populace v bezpečí, blíží k 85 až 90 procentům všech obyvatel i dětí," míní Jakub Hlávka, expert na zdravotnickou politiku a management, který působí na University of Southern California ve Spojených státech.
K takové mezi se zatím nedostala žádná země na světě. Hlávka i někteří další odborníci proto kritizují pondělní tuzemské otevírání vnitřních prostor restaurací, barů, bazénů nebo wellness center. "Rozvolňování by z mého pohledu mělo probíhat od okamžiku, kdy každý, kdo má zájem, již může být naočkován a má alespoň dva týdny po první dávce. To bohužel u nás ještě není zdaleka aktuální. Zdá se mi, že hrajeme ruskou ruletu," dodává. Imunní je člověk nejspíš i po prodělání covidu, není ale jasné, jak je tato obranyschopnost silná a jak dlouho vydrží.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zmírnění opatření označil za nezbytné a vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který minulý týden odmítl plošné restrikce.
Vakcíny dobře chrání před úmrtím na covid-19 nebo jeho vážným průběhem i v případě nových mutací, klíčové je ale dávkování: po pouhé jedné dávce ze dvou, které vyžaduje většina i v tuzemsku dostupných vakcín, je ochrana mnohem slabší. Například po první dávce vakcíny Pfizer v případě indické mutace se podle nejnovějších dat z Británie jedná o 33procentní ochranu proti příznakovému covidu, 88procentní ochrana je pak po kompletním proočkování.
A to je problém. V Británii má první dávku skoro 75 procent dospělých, obě dávky ale méně než polovina. Z lidí, kteří teď s indickou mutací skončili v nemocnici, byl zcela proočkován jen zlomek. I mladší osoby přitom mohou covid prodělat velmi vážně nebo si z něj odnést dlouhodobé následky. Britské úřady si proto stanovily nový dílčí cíl - proočkování všech lidí nad 50 let dvěma dávkami, a to do 21. června. Právě na toto datum vláda v Londýně zatím stále chystá poslední velké rušení omezení.
Už jenom 75 procent bude problém
Očkování zrychluje i v Česku, současně ale přibývá případů, kdy lidé - často kvůli plánům na letní dovolené - odkládají nebo ruší termíny kritické druhé dávky, popsal s odkazem na informace z několika míst v republice server Lidovky.cz. Problém s "docházkou" při druhém termínu hlásí i Spojené státy. Česká vláda navíc učinila podle epidemiologů neuvážený krok, když lidem umožnila návštěvu služeb nebo restauračních zařízení už tři týdny po první dávce očkování a podobně usnadnila i cestování do Chorvatska. Běžný limit je přitom 14 dní po dávce druhé, protože teprve tehdy je imunita z očkovací látky kompletní.
Mezi experty panuje i obava, že Česko nedosáhne ani méně ambiciózní úrovně proočkovanosti, než o jaké v souvislosti s mutacemi hovoří Jakub Hlávka. S klesajícím věkem těch, kteří se mohou v Česku na očkování registrovat, totiž opadá i zájem. Mezi dospělými do 34 let se podle výzkumníků společnosti PAQ Research kloní k očkování pouze polovina respondentů. Nepoužitých vakcín mezitím v Česku přibývá: podle dat Evropského centra pro prevenci nemocí (ECDC) z minulého týdne je to už asi 760 tisíc dávek.
Varovný je v tomto kontextu také pomalý průběh očkování v chudších státech, jejichž obyvatelé budou chráněni nejspíš až v roce 2022 nebo 2023. "Virus se evolučně přizpůsobuje, a budoucí varianty tak mohou být ještě nebezpečnější," vysvětluje rizika možného vývoje Hlávka. Novou mutaci koronaviru nyní objevili lékaři ve Vietnamu, podle zatím dostupných informací se jedná o kombinaci indické a britské verze. Země se už od dubna potýká s prudkým nárůstem případů, a pokud se prokáže souvislost s novou mutací, dá se předpokládat, že je ještě nakažlivější, píše server CNN.
Nejde přitom jen o šíření nákazy samotné. Podle Chrise Hopsona z britské organizace NHS Providers, která se stará o poskytování služeb veřejné zdravotní péče v Británii, by i malý nárůst počtu případů mohl vést k problémům v nemocnicích. "Jsou skutečně pod tlakem. Ze všech sil pracují na (kvůli covidu, pozn. red.) odložených případech, soustřeďují se na ty nejvíc urgentní a složité," řekl listu The Times. Podobné "dohánění" čeká i české nemocnice.
Někteří britští epidemiologové proto červnové rozvolňování navrhují odložit. Vláda je ale v těžké pozici, protože dlouhé uzávěry ekonomiky už nyní na podniky i obyvatele dopadly velmi tvrdě.
Podle Hlávky by mělo Česko vývoj v Británii pozorně sledovat. "Velmi si přeji, aby už nedošlo k další vlně, ale za současných podmínek to bohužel nejde vyloučit," míní. Zásadní je podle něj kromě rychle postupujícího očkování také pokračující nošení roušek a udržování odstupu ve vnitřních prostorách. Úřady by pak měly vytrvat v testování, sledování a izolování nových případů, včetně včasného rozpoznání nových nebezpečnějších mutací.