"Berlín by se měl podílet na výzkumu solárních střech nad dálnicemi," je přesvědčený Oliver Friederici, který má v zastupitelstvu na starosti právě dopravu. "Vyzýváme proto městskou radu, aby předložila návrh na úseky, kde by mohl být otestován pilotní projekt," dodává politik.
Jeho strana, Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, je v metropoli v opozici. Friederici ale věří, že se mu podaří zelenolevicovou městskou vládu přesvědčit o výhodnosti projektu. "Protože takto bychom mohli pokrýt značnou část spotřeby elektřiny způsobem, který šetří prostor (…), a také podpořit požadavky Berlína na inovace v ochraně životního prostředí," míní.
Svůj návrh představil vedení města v úterý a radní pro energetiku Ramona Popová ze Zelených ho přivítala. "Čím více solárních panelů, tím lépe, klidně i na zastřešených dálnicích. Více se ale nabízí pokrýt nejdřív fotovoltaikou další střechy berlínských budov," dodala nicméně.
Solární střechy nad dálnicemi v tříapůlmilionové metropoli by byly prvními svého druhu. Plány na podobný projekt už ale od léta připravuje také Rakouský technologický institut. A vizualizaci, jak by podobná technologie mohla vypadat, vytvořila švýcarská architektonická firma Labor3. Znázornila, jak by panely mohly pokrývat úseky švýcarské dálnice A4. Rakušané jsou ale nejdál: mají v plánu vyrobit prototyp, který bude jeden zkušební rok viset nad vybraným dálničním nájezdem.
Německo nyní získává ze slunce necelou desetinu veškeré elektřiny, podle Harryho Wirtha z Institutu pro solární energetické systémy Fraunhofer v západoněmeckém Freiburgu to ale může být mnohem víc. "Musíme najít způsob, jak fotovoltaiku rozšířit povrchově neutrálním způsobem, tedy ideálně tak, že různé povrchy využijeme dvakrát," vysvětluje pro deník Berliner Morgenpost.
Právě dálnice - které už nyní zabírají místo, ale prostor nad nimi zůstává nevyužitý - jsou podle něj ideální. V celém Německu by potenciální solární park měl větší rozlohu než nejmenší spolková země Brémy.
Technologicky je pokrytí silnic vyvýšenými solárními panely podle Wirtha, který se podílí i na rakouském výzkumu, už dnes možné. Podobná střecha by navíc poskytla dodatečné odhlučnění provozu od okolí a ochranu před větrem. Pomoct by mohla i proti přehřívání vozovky a aut pod sebou.
Takové solární panely ale potřebují mnohem složitější a podle odhadů i dvakrát dražší technologické řešení než ty běžné, které pokrývají pole nebo střechy domů. Zaprvé musí být dostatečně kvalitní, protože příliš časté opravy by brzdily provoz. A zadruhé musí být zajištěna jejich bezpečnost - na vozovku nesmí padat žádné součástky.
Do jaké míry se panely vyplatí a kde dává smysl je budovat, proto patří mezi otázky, na které by měl odpovědět zmíněný rakouský výzkum. Střechy také musí být postavené tak, aby propouštěly dost světla řidičům, a musí být vyřešen systém jejich čištění. Zároveň už nyní vědci vědí, že cesty, které vedou z východu na západ podél jižních svahů hor, jsou pro solární panely nevhodné. Řeší také otázku, jak by mohla vyrobená elektřina zásobovat například odpočívadla nebo osvětlení v tunelech.
Alternativou, která se už dnes objevuje na německých, nizozemských i švýcarských silnicích, jsou solární panely rozmístěné na protihlukových dálničních bariérách. Ty, které jsou zabudované do 900 metrů dlouhého úseku ochranné stěny v jihoněmeckém Bavorsku, zásobují proudem nedaleké město Aschaffenburg.
Naopak neúspěchem zatím končí projekty takzvaných "solárních ulic", které mají panely zabudované přímo v povrchu. Německá cyklostezka vybavená podobnou technologií minulý rok v podstatě vyhořela.
