Fico odmítl obrannou smlouvu mezi USA a Slovenskem, kterou nedávno schválila vláda premiéra Eduarda Hegera. Podle Fica ji ale země nepotřebuje, a naopak je v sázce svrchovanost země. Řekl rovněž, že Rusko nijak neohrožuje Slovensko.
"Na Slovensku je ve vztahu k Rusku patrná ostrá polarizace. Přispívá k tomu i fakt, že opozice využívá každé téma, aby se vymezovala vůči vládě. Takže opoziční strany podporují antivaxerské hnutí a teď zastávají i názor, že by Slovensko nemělo podepsat obrannou dohodu se Spojenými státy. Je přitom paradoxem, že jednání o této dohodě začala ještě vláda Roberta Fica v roce 2017. A teď ji Fico kritizuje," řekl Aktuálně.cz profesor Alexander Duleba, působící na Institutu politologie na Prešovské univerzitě.
Slovenští kritici obranné smlouvy tvrdí, že jejím cílem je přiblížit americké vojáky k ruskému území. Další emoce vyvolává možnost, že NATO pošle kvůli situaci na Ukrajině další vojáky na východ Evropy, a to včetně Slovenska.
Fico v minulosti ještě jako premiér kritizoval sankce Evropské unie vůči Rusku a žádal jejich zrušení. "Yankees, go home! Musíme zrušit smlouvu, kterou teď podepisuje slovenská vláda. Víme, proč to dělá. Páchá na Slovensku zločin a myslí si, že jí americká administrativa všechno odpustí," uvedl Fico minulý týden na demonstraci za velkého potlesku přihlížejících.
"Pozvali na Slovensko tři tisíce po zuby ozbrojených amerických vojáků!" hřímal bývalý premiér.
Rozdíl mezi Slovenskem a Českem
"Mezi Slovenskem a Českou republikou je jeden rozdíl ve vnímání toho, co se děje kolem Ukrajiny. Obraz Ruska na Slovensku a mezi Slováky je z různých důvodů pozitivnější než v České republice, a to ani nemluvím o Polsku. Moc lidí se nezabývá příčinou toho, proč je kolem Ukrajiny takové napětí, a žije ve stereotypní představě o hodném Rusku, které nám vždy pomáhalo a osvobodilo nás," říká Duleba.
Po rozpadu Československa na začátku 90. let se slovenská vláda premiéra Vladimíra Mečiara orientovala na spolupráci s Ruskem a vstup do NATO neměla jako prioritu. Dokonce se hovořilo o tom, že Slovensko by se mohlo stát součástí jakési nárazníkové neutrální zóny mezi Ruskem a NATO, do které by kromě Slovenska patřilo ještě Rakousko a Švýcarsko.
S odchodem Mečiara ale tato politika skončila a Slovensko vstoupilo do NATO v roce 2004 na summitu v Praze.
Podle průzkumu, zveřejněného v pondělí agenturou Focus, viní z napětí mezi Ruskem a Ukrajinou 44 procent dotázaných Slováků NATO a USA, kdežto 35 procent viní Rusko.
Pětkrát v Moskvě
Předseda Slovenské národní strany (SNS) a bývalý šéf parlamentu Andrej Danko byl už dříve jednoznačně proruským politikem a prosazoval co nejužší spolupráci Bratislavy a Moskvy. Například v roce 2019 byl pětkrát na návštěvě v Moskvě. Přimlouval se za zrušení sankcí EU vůči Rusku a za větší obchodní výměnu mezi Slovenskem a Ruskem. Předsedu ruské Státní dumy Vjačeslava Volodina nazýval přítelem a pozval ho na Slovensko, přestože Volodin je na seznamu osob, které mají vstup na území členských zemí EU zakázaný od ruské anexe Krymu v roce 2014.
Danka si taky loni chtěl vzít do Moskvy tehdejší český ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na jednání o nákupu ruské vakcíny Sputnik-V. Danko měl pomoci jako člověk, který má v Kremlu dobré kontakty. Cesta se však neuskutečnila kvůli zveřejněným informacím o podílu ruské vojenské rozvědky na výbuchu skladů munice ve Vrběticích.
Ve volbách v roce 2020 se Dankova SNS nedostala do parlamentu, protože nepřekročila potřebných pět procent hlasů.
Fico jako premiér orientaci země na Západ dlouho nezpochybňoval. "Jsme strategičtí partneři," řekl v listopadu 2013 v Bílém domě tehdejšímu americkému prezidentovi Baracku Obamovi. Když ale loni v dubnu slovenská vláda vyhostila tři ruské diplomaty kvůli špionáži, Fico prohlásil: "Není to slovenská vláda, je to vláda amerických agentů."
