Před třemi lety na sebe SBU upozornila akcí, v níž hrál hlavní roli ruský novinář žijící v Kyjevě Arkadij Babčenko. Kontrarozvědka nejdříve oznámila jeho smrt a hned druhý den se reportér objevil živý na tiskové konferenci. Údajně šlo o způsob, jak pozatýkat členy skupiny, kteří se ho skutečně pokoušeli zavraždit.
SBU také obvinila ruské agenty, že podpalují na Ukrajině kostely té části pravoslavné církve, která se hlásí k moskevskému patriarchátu (většina se hlásí ke kyjevskému). Cílem prý bylo hodit vinu na ukrajinské nacionalisty.
Ukrajinská zpravodajská služba prošla od vyhlášení nezávislosti bouřlivým vývojem a v současnosti hraje důležitou roli ve sporech s Ruskem, které po přesunutí více než sta tisíc vojáků k hranicím a hrozbě možné invaze v posledních dnech eskalují. V minulosti ale čelila obvinění z korupce, zneužívání pravomocí, neefektivity a také přílišné podřízenosti své ruské "kolegyni" FSB. Zjednodušeně řečeno; někteří činitelé ukrajinské rozvědky byli loajálnější Moskvě než Kyjevu, což se ukázalo jako velký problém ve zlomovém roce 2014, kdy Kreml anektoval Krym a podporoval proruské separatisty při obsazení části Donbasu.
SBU vznikla současně se samostatným státem v roce 1991 z ukrajinské sekce sovětské tajné služby KGB. Ta měla v SSSR špatnou pověst jakožto extrémně represivní a zároveň nepřátelská k reformám Michaila Gorbačova.
Rozdělení na dva tábory
K velkým otřesům došlo v roce 2004, kdy v prezidentských volbách kandidovali proti sobě proruský Viktor Janukovyč a zastánce vstupu do Evropské unie Viktor Juščenko. Tehdy se Ukrajinci poprvé politicky masově mobilizovali a vypadalo to, že vítězství Juščenka může výrazně změnit domácí i zahraniční politiku země.
Tajná služba se tehdy rozdělila na dva tábory. Jeden se snažil zabránit prozápadnímu Juščenkovi ve vítězství, druhý naopak podporoval změny. "Byla to kuriózní situace, protože SBU odposlouchávala telefony opozice, ale i vládních představitelů. Různí lidé v SBU dávali jak opozici, tak režimu do rukou tajné nahrávky, které měly druhou stranu diskreditovat," vzpomíná ukrajinský novinář Askold Krušelnyckyj.
Juščenko před prezidentskými volbami večeřel se šéfem SBU Ihorem Smeškem a jeho zástupcem. Bezprostředně poté se mu udělalo velmi špatně a v kritickém stavu jej nakonec převezli na kliniku do Vídně, kde politikovi zachránili život. Lékaři stanovali jako diagnózu otravu dioxinem, ke které došlo zřejmě v den večeře Juščenka se šéfem SBU.
Juščenko přežil a stal se prezidentem. Do žádných reforem tajné služby se ale nepustil. Kontrarozvědku dál stíhaly korupční skandály. Její důstojníci si pořizovali věci a nemovitosti, které si v žádném případě nemohli ze svých platů dovolit.
Čištění od ruských agentů
Na konci roku 2013 začala revoluce na kyjevském náměstí Nezávislosti, zvaném "Majdan", která skončila svržením prezidenta Viktora Janukovyče. Následná ruská anexe Krymu a válka na Donbase ukázaly zranitelnost SBU a míru jejího prorůstání agenty ruské FSB. Šestnáct vysoce postavených důstojníků uprchlo do Ruska, předtím někdo v centrále SBU vymazával počítačové záznamy a skartoval dokumenty. Pozdější vyšetřování ukázalo, že tehdejší náměstek ředitele SBU Vitalij Malikov se přímo podílel na ruském plánu anektovat Krym.
Nové vedení rozvědky čekala spousta práce s vyčištěním organizace od ruských agentů, důstojníci museli dohlížet na to, aby se k citlivým informacím nedostával nikdo, kdo by měl zájem je předat Moskvě.
V roce 2019 se stal ukrajinským prezidentem Volodymyr Zelenskyj s tím, že chce SBU zreformovat a zefektivnit. Základem má být snížení počtu zaměstnanců ze 27 tisíc na 17 tisíc a soustředění těch zbývajících na boj proti terorismu a infiltraci ruskými agenty.
V čele tajné služby nyní stojí Ivan Bakanov. Dříve předseda Zelenského strany Sluha lidu a prezidentův dlouholetý přítel už od dětství.
