Londýn - Internetový portál WikiLeaks, který se specializuje na publikování tajných dokumentů, ohlásil na sobotu nová odhalení.

Zveřejnil 400 000 tajných amerických dokumentů o válce v Iráku.

Vyplývá z nich, že civilních obětí války v Iráku je patrně o 15 000 víc, než se všeobecně odhadovalo. Zachycují také rozsáhlé mučení, jemuž byli vyšetřovaní vystaveni ze strany iráckých bezpečnostních složek a kterému americká armáda jen nečinně přihlížela.

Údaje obsahují jednak podrobnosti o každodenních incidentech, jimiž byly svědky americké síly v Iráku v období od 1. ledna 2004 do konce roku 2009, jednak ale nové poznatky, které poukazují na mnohé "přehmaty" amerických i iráckých ozbrojených sil.

Dokumenty evidují více než 15 000 civilistů, kteří zahynuli v doposud neznámých incidentech. Přestože americké a britské úřední zdroje tvrdí, že neexistuje oficiální bilance civilních obětí, hovoří se o více než 66 000 "nebojových úmrtí" z celkového počtu 109 000.

Vzdali se, byli zastřeleni

Portál WikiLeaks ještě před kompletním zveřejněním zpřístupnil dokumenty řadě světových médií jako televizím CNN, BBC či Al-Džazíra a tisku jako britskému Guardianu, francouzskému Le Mondu, americkému New York Times či německému Spiegelu.

Podle médií dokládají dokumenty řadu případů mučení, znásilňování i vraždění, kterého se údajně dopouštěli na iráckých vězních iráčtí vojáci a policisté. Představují výčet všeho myslitelného fyzického ubližování jak ze středověku. Americké velení prý o těchto násilných aktech vědělo, ale nařídilo svým jednotkám, aby nezasahovaly.

Podle dostupných informací američtí vojáci zastřelili během šesti sledovaných let asi 600 civilistů na kontrolních stanovištích či při palbě na podezřelá vozidla, která považovali za nebezpečná.

Uvádí se také například případ, kdy americké vrtulníky rozstřílely u Bagdádu povstalce, kteří se přitom již vzdávali.

Co přijde po Afghánistánu

Server WikiLeaks už koncem července vyvolal celosvětový rozruch a nelibost americké vlády, když zveřejnil 77 000 tajných zpráv z války v Afghánistánu. Nynější únik informací má být mnohonásobně vyšší.

Americké ministerstvo obrany zveřejnění materiálů kritizovalo. Podle něj může ohrozit bezpečnost Američanů v Iráku a také asi 300 jejich iráckých spolupracovníků. WikiLeaks ale tvrdí, že jména konkrétních osob z dokumentů vymazal.

Podle šéfa NATO Anderse Fogha Rasmussena zveřejnění dokumentů vyvolá velmi nepříjemnou situaci. "Nemohu to komentovat v detailech, ale celkově mohu říct, že podobné úniky mohou velmi negativně ovlivnit bezpečnost vojáků i civilistů," řekl Rasmussen.

Podle mluvčího Davea Lapana jde o "neutříděné informace od vojenských jednotek", které neobsahují žádné strategické informace. Jejich obsahem jsou prý údaje o zacházení s vězni, o konverzaci mezi americkými činiteli a iráckými politiky a o menších bojových operacích "na taktické úrovni".