Referendum se konalo zároveň s prvním kolem prezidentských voleb, které vyhrála současná prezidentka Maia Sanduová. Nezískala ale nadpoloviční většinu hlasů, a tak zemi čeká druhé kolo hlasování. Tato proevropská politička zároveň obvinila "zločinecké skupiny" z podrývaní referenda a kupování hlasů.
V referendu voliči odpovídali na otázku, zda se součástí moldavské ústavy má stát článek definující vstup do EU jako strategický cíl. Proti se vyslovilo 49,54 procenta voličů. Tábor odpůrců orientace země na Evropskou unii měl po určitou dobu během sčítání hlasů navrch, situace se ale v závěru, kdy se sčítají hlasy ze zahraničí, otočila ve prospěch prozápadního směřování země.
Referendum o evropské budoucnosti Moldavska bylo jedním z hlavních bodů politického programu prezidentky Sanduové. Pokud by se většina voličů vyslovila pro "ne", znamenalo by to pro ni tvrdou ránu.
Během sčítání hlasů Sanduová řekla, že "zločinecké skupiny, které spolupracují se zahraničními silami odporujícími našim národním zájmům, zaútočily na naši zemi desítkami milionů eur, lží a propagandou a použily ty nejhanebnější prostředky, aby naše občany a náš národ udržely v nejistotě a nestabilitě".
Existují podle ní jasné důkazy o tom, že cílem těchto zločineckých skupin bylo koupit tři sta tisíc hlasů, což označila za podvod nevídaného rozsahu. Podle prezidentky bylo cílem této akce podrýt demokracii.
"Moldavský lid promluvil: naše budoucnost v EU bude nyní zakotvena ústavně. Spravedlivě jsme bojovali v nespravedlivém boji - a vyhráli jsme. Ale boj neskončil. Budeme nadále usilovat o mír, prosperitu a svobodu utvářet si vlastní budoucnost," napsala Sanduová v reakci na výsledky. Jí i obyvatelům Moldavska vzápětí pogratulovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
The people of Moldova have spoken: our EU future will now be anchored in the constitution. We fought fairly in an unfair fight—and we won.
— Maia Sandu (@sandumaiamd) October 21, 2024
But the fight isn’t over. We will keep pushing for peace, prosperity, and the freedom to build our own future.
V prezidentských volbách, které se konaly současně s referendem, Sanduovou podpořilo asi 42 procent voličů. Jejím soupeřem ve druhém kole 3. listopadu bude bývalý generální prokurátor Alexandr Stoianoglo ze Strany socialistů Moldavské republiky označované za proruskou, který získal okolo 26 procent hlasů. Celkem kandidovalo jedenáct politiků.
Také podle Evropské unie čelilo Moldavsko bezprecedentnímu zastrašování a zahraničnímu vměšování ze strany Ruska a jeho spojenců, řekl mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella Peter Stano.
"Moldavsko je velmi důležitým partnerem Evropské unie. Sledovali jsme detailně obě hlasování, referendum i prezidentské volby, a zaznamenali jsme, že se tato hlasování odehrála za bezprecedentního vměšování a zastrašování Ruskem a jeho spojenci s cílem destabilizovat demokratický proces v Moldavsku," uvedl Stano.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na výsledky voleb v Moldavsku reagoval slovy, že nebyly svobodné. "To, co vidíme, je těžko vysvětlitelná míra nárůstu hlasů ve prospěch Sanduové a ve prospěch účastníků referenda, kteří byli pro orientaci směrem k EU," řekl dále Peskov.
Země opakovaně obviňuje Rusko, že proti němu vede hybridní válku, vměšuje se do jeho voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do EU. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do Evropské unie jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z "rusofobie".
Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se vztahy Kišiněva s Moskvou zhoršily. Její vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Moskvu z plánování svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, připomněla agentura Reuters.
Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.
